Možná se vám to už taky stalo nebo dokonce stále děje: je to chvilka, co jste se najedli a už zase vám kručí vám v břiše. Do hodiny po jídle máte chuť na sladké, jste trochu unavení a vlastně se nedokážete soustředit na nic jiného, než na to, že máte hlad. Možná děláte některou z následujících chyb, díky nimž nemáte dost energie a neustále vás trápí pocit hladu.
1. Málo spíte
Tělo potřebuje regenerovat a dobít energii, proto je důležitý pravidelný spánek. Úplně nejlepší varianta je, když můžete spát v noci a to nejméně 6 hodin v kuse. Jestliže spánek z nějakého důvodu zanedbáváte, doháníte energetický deficit v průběhu dne jídlem. V unaveném těle klesá hladina leptinu, což je hormon sytosti, a naopak roste hladina ghrelinu – hormonu hladu. Jestli se tedy nechcete potýkat s věčným hladem, pořádně se vyspěte.
2. Vaše strava není vyvážená
Abyste měli pocit nasycení co nejdéle, je třeba mít v každé porci jídla bílkoviny. Ty se tráví nejpomaleji, takže u vás udržují pocit nasycení. Stejný vliv má dostatek vlákniny v potravě. Naopak konzumace sladkostí, tedy stravy příliš bohaté na sacharidy, dokáže rozkolísat hladinu cukru. I to má vliv na náš pocit sytosti. Zaměřte se tedy na to, co konzumujete a upravte si složení potravy tak, aby byla opravdu vyvážená, tedy obsahovala sacharidy, bílkoviny, tuky i vlákninu. Důležité jsou i stopové prvky, například nedostatek hořčíku se hlásí únavou a chutí na sladké.
3. Málo pijete
Říká se, že hlad je převlečená žízeň. Je pravda, že pocity dehydratace jsou velmi podobné jako pocit hladu, takže vás to lehce může splést. Jestliže zjistíte, že máte hlad, zkuste se nejprve napít. Podle názoru řady odborníků byste měli denně vypít asi 0,3 l na 10 kilogramů vaší hmotnosti.
4. Vyřešte dlouhodobý stres
Stává se z toho už celkem obvyklý jev, že naše problémy zajídáme. Zatímco při akutním stresu mozek produkuje hormony kortikotropin a adrenalin, které chuť k jídlu potlačují, při přetrvávajícím stresu začnou nadledvinky uvolňovat hormon kortizol, který chuť k jídlu zvyšuje. Jestliže napětí trvá dlouhodobě, hladina kortizolu může zůstat zvýšená, což se projeví nadměrným hladem.