Nedokážeme si bez ní představit řadu jídel, denně v kuchyni spotřebujeme nejméně jednu. Cibule má v našem jídelníčku jedno z čelních míst, přitom možná ani netušíme, jak léčivá tato zelenina je.
Žlutá, červená, bílá – cibule roste v mnoha odrůdách. Pochází ze západní Asie a v našich zeměpisných šířkách už nadobro zdomácněla. Kromě toho, že zvýrazňuje chuť jídel, ovlivňuje také pozitivně náš organismus. Mezi nejvýznamnější jistě patří její antibakteriální účinky, které znaly už naše prababičky. Jistě i vy znáte cibulové kapky, které se připravují z cibule a medu vždy, když nastane období viróz a zánětů průdušek.
Účinky cibule na lidský organismus
Cibule obsahuje velké množství zdraví prospěšných látek, především vitamíny skupiny B, C a E či minerály vápník, hořčík, draslík, síru, měď, fosfor, sodík, zinek a železo. Dále obsahuje flavonoidy (například quercetin), ty působí v těle jako antioxidanty nezbytné pro odbourávání oxidačního stresu. Cibule působí preventivně i na kardiovaskulární systém a umí regulovat hladinu cholesterolu.
Zvláštní pozornost si zaslouží obsah sirných sloučenin v cibuli, tedy thiosulfanátů, sulfidů a sulfoxidů. Tyto látky působí jako přírodní dezinfekce a antibiotikum. Potlačují množení bakterií a plísní, cibule tak pomáhá jak při infekcích horních cest dýchacích, tak při infekcích střevních (například proti bakteriím Escherichia coli, Salmonella, Bacillus subtilit). Jednou z nich je také látku alicin, která vlastně může za to, že je cibule tak štiplavá.
Vnější užití cibule
Dezinfekčních účinků a působení proti plísním se využívá také k zevní léčbě, například při poranění, aby se rána nezanítila (cibule není vhodná na čerstvé krvácející rány, ale až ve chvíli, kdy se rána zatáhne stroupkem). Velmi dobrá je šťáva z cibule na štípnutí hmyzem, při plísňových onemocněních kůže nebo na bradavice.