Každý rok se stává, že se otráví jedovatou houbou desítky houbařů. Otrava může způsobit zažívací potíže, nesnesitelné křeče a pobyt v nemocnici. V horších případech vám otrava způsobí trvalé poškození zdraví či dokonce i úmrtí. Způsob, jak se tomu všemu vyvarovat, je ten, že vždy budete sbírat jen houby, které opravdu znáte. Existují však jedlé houby snadno zaměnitelné s nejedlými druhy. Znáte je?
Muchomůrka růžovka vs. muchomůrka tygrovaná
Muchomůrka růžovka neboli masák je známou delikatesou, ať už si ji připravíte osmahlou na kmíně a másle nebo ji obalíte a usmažíte jako řízek. Výborná je i v zeleninové polévce. Muchomůrku růžovku poznáte podle narůžovělého klobouku a rýhovaného prstenu. Některé plodnice mohou být našedlé, proto je tato houba občas zaměňována za muchomůrku tygrovanou, která je smrtelně jedovatá. Její prsten je hladký, má typicky odsedlou hlízu na spodní straně třeně, klobouk je šedohnědý až hnědý.
Holubinka nazelenalá vs. muchomůrka zelená
Mezi nejchutnější holubinky patří právě zmiňovaná holubinka nazelenalá. Struktura třeně je zrnitá, klobouk je olivově zelený a bývá políčkovitě popraskaný. Holubinky najdete v listnatých lesích, pod vysokými stromy. Pro muchomůrku zelenou je typickým znakem pochva (kalich smrti), ze které vyrůstá bělavý třeň. Mladé plodnice si tak můžete zaměnit i s píchavkou. Tato muchomůrka patří mezi naše nejjedovatější houby. Vyskytuje se převážně v teplejších oblastech a díky barvě klobouku si ji můžete s holubinkou na první pohled splést.
Ryzec smrkový vs. ryzec hnědý
Ryzec smrkový bývá oranžový včetně klobouku, na kterém má zelené kruhy či skvrny. Vytéká z něj oranžové mléko a to je pro vás jeden ze znaků, jak poznat jedlé druhy ryzců. Jsou velice oblíbenou pochoutkou a to zejména nakládané do octa.
Oproti tomu ryzec hnědý má klobouk růžovělý a někdy okrově hnědý, mléko je vodnaté a čiré a je cítit na několik metrů silnou vůní připomínající libeček. Ryzec hnědý je jedovatý, v České republice se vyskytuje hojně, většinou v podmáčeném podloží.