Proč je dobré naučit se říkat NE

Přestože je slovíčko NE jedno z nejkratších, obvykle nám trvá hrozně dlouho, než ho vyslovíme. Máme v sobě od dětství zakódováno, že je slušností vyhovět, když nás někdo o něco požádá.

Jenže na druhou stranu existuje řada lidí, která vaši neschopnost cokoli odmítnout využívá pro svůj prospěch. Jednoznačně s vámi manipuluje. Hraje vám na city. Sází na vaše slušné vychování.

I souhlasem něco odmítáme, obvykle sami sebe

Ve chvíli, kdy řekneme Ano šéfovi na otázku, jestli zůstaneme přesčas a doděláme ten důležitý projekt, současně říkáme NE svému soukromému programu, který jsme měli naplánovaný – odpoledne s rodinou, návštěvu kadeřníka, posezení s kamarádkou v kavárně, nebo klidně jen relax a pohodové chvíle s knihou. Není důležité, co přesně jsme chtěli dělat, zásadní je, že jsme sebe a svá přání odsunuli do pozadí kvůli přáním někoho jiného.

Velmi nízký stupeň asertivity se objevuje hlavně u lidí s malým sebevědomím, u těch, co potřebují pro pocit, že něco znamenají, ocenění a pochvalu. A tak jsou slušní a nekonfliktní, v duši ale frustrovaní a nespokojení.

Typické příznaky někoho, kdo neumí říci NE

Je věčně v poklusu, ruce má plné lejster a velkou tašku napěchovanou bůhví čím. Když vás míjí, jen letmo se usměje, jeho tvář je bledá a jeví známky velké únavy. Z jeho řeči máte pocit, že na něm a jeho práci stojí celá firma, chod města či dokonce zeměkoule. On má pocit, že je nepostradatelný a že by se všechno kolem bez něj zhroutilo. Do chvíle, než se zhroutí on sám, a lidé, kteří ho předtím tak vytěžovali, si neudělají čas ani na to, aby ho navštívili.

Osvoboďte se

Říct NE je vaše nezadatelné právo pokaždé, když to, oč jste žádáni, ve skutečnosti udělat nechcete. Pokud se necítíte na strohé a definitivní NE, klidně trochu mlžte: “Teď toho mám hodně, ale později bych snad mohla…” Když to párkrát dokážete, zjistíte, jak je krásné mít volno jen pro sebe. A že si vaší pomoci okolí víc váží, když není samozřejmostí.