Jistě jste ten pojem už několikrát slyšeli, mluví se o něm hlavně v souvislosti se stavbou. Pokud rekonstruujete nebo stavíte a máte na to najatou firmu nebo řemeslníky, tak se nemusíte o nic starat, nemusíte nic řešit, protože spoléháte na jejich kvalifikaci. Na to, že vědí, jak má vše vypadat a na to, že udělají vše tak, jak má být.
Ale co když se rozhodnete něco dělat svépomocí? No, tady už to může být značný problém. Protože nemusíte mít zkušenosti, nebo nedej bože, nemusíte mít ani znalosti. A tak možná ani netušíte, že se instalují parotěsné folie, které jsou u mnoha staveb klíčové. Podívejte se společně s námi na to, proč je dávat, co dokážou a hlavně, jaká jsou možná úskalí.
Proč je parotěsnost důležitá
Jasně, dost možná si budete říkat, že dříve nic takového nebylo, že dříve se nic takového neřešilo a jestli to tak náhodou není zbytečné. No, samozřejmě, že vývoj všeho jde dopředu, i v oblasti staveb. Je třeba si uvědomit, že kdyby staré stavby byly tak dokonalé, tak se dnes nemusí rekonstruovat a revitalizovat, že?
Správně navržená, a hlavně provedená parotěsnost je primárně dobrá k tomu, aby chránila tepelnou izolaci před vlhnutím. To by mohlo působit další, přidružené problémy. Dále nelze opomenout ani to, že parotěsnost snižuje riziko kondenzace uvnitř nemovitosti, především uvnitř stěn, ale i střech, nebo stropů. To vede k tomu, že tak snižuje možný výskyt nebezpečných plísní, ale snižuje i výskyt hniloby, třeba u dřevěných konstrukcí. Správně realizovaná stavba potom nahrává i tomu, že má celý objekt správné tepelně izolační vlastnosti.
Kdy a kde?
Samozřejmě jsou situace a stavby, kde se to až tolik neřeší. Ale zároveň jsou místa, kde je to vyloženě nezbytné, kde je to nutné a také důležité. Paropropustné membrány jsou klíčové třeba v oblasti šikmých střech a také v oblasti podkroví. Naprostou samozřejmostí jsou u moderních druhů staveb ze dřeva, takzvaných dřevostaveb. Své místo má toto řešení také u stropů pod nevytápěnými prostory.
Mnoho lidí v dnešní době doslova podceňuje přítomnost tohoto řešení kolem oken, dveří, nebo prostupů izolací. Přitom právě smysl pro detail je následně pro celou stavbu vyloženě klíčová. Stejně tak je klíčové i pravidlo které říká, že v našich podmínkách bývá ona vrstva na teplejší, vnitřní straně konstrukce. Důvod je jednoduchý — chceme zadržet vlhký interiérový vzduch a vodní páru dřív, než dorazí do chladnější části stavby.
Chyb je mnoho
Především u začátečníků se potom mohou objevovat časté chyby, které vedou ke značným problémů. Typickými příklady je třeba proděravění folie, z důvodu různých elektroinstalací. To je poměrně častý jev, který, bohužel, nikdo moc neřeší. Mezi další problém patří i nedostatečné lepení spojů, které se časem rozpojí, odpadnou. K tomuto jevu patří už samotné provedení, kdy vrstva izolace není často souvislá.
A pak se objevují i situace, kdy si někdo zamění parotěsnost za vzduchotěsnost. A to může být problém. První varianta totiž řeší difúzi vodní páry skrz materiály, tedy pomalejší přenos vlhkosti. No a varianta druhá řeší proudění vzduchu netěsnostmi, které může do konstrukce zanést mnohem víc vlhkosti než samotná difúze.
Je to jednoduché
A jaký je očekávaný výsledek? Není to nic složitého. Cílem je mít takovou stavbu, která zajistí, že se vodní pára nebude dostávat tam, kde dojde k její kondenzaci. A zároveň bude zajištěno, že celá konstrukce nebude nijak extrémně vysychat, protože určitou vlhkost v interiéru stále potřebujeme. No, a rada na závěr – pokud stále tápete, je pro vás stoprocentně nejlepší se raději obrátit na nějakého odborníka. Pak máte jistotu, že bude vše tak, jak by být mělo.