Historie

Vodní dýmka

Poslední dobou se u nás staly velkým trendem návštěvy čajoven a s nimi je spojeno kouření vodních dýmek. V uspěchaném středoevropském světě, který vplouvá pod vliv světa západního, je zřejmé, že spousta lidí vyhledává oddych v orientální kultuře. Tajemný svit svíček, příjemné aroma čajů, vodních dýmek a uklidňující hudba přináší spolu s novým rozměrem i nový svět protkaný přízí mystiky a tajemných koutů orientálních zemí, které se staly únikem z chaotického, uspěchaného moderního života. Dnes se budu věnovat vodní dýmce, účelu jejího kouření, škodlivosti a kouzla, díky kterému se vodní dýmka stala velice žádanou.

Vodní dýmka a její historie

ivodnydymka.jpgVodní dýmka známá také pod názvem šíša má dlouhou historii. První zmínky pocházejí z Indie, kde jí říkali hookah. Prvotní vodní dýmky vypadaly úplně jinak než dnes. Byly tvořeny ze skořápek kokosového ořechu, do kterého bylo vsazeno duté stéblo trávy. Tato zvláštně vypadající hookah byla určena především ke kouření opia a hašiše. Později se používal i čistý vlhký tabák, na který se pokládal žhavý uhlík.

Teprve před 500 lety dýmka nabyla podoby, jak ji známe dnes. Z Indie se dostala až do Turecka, kde byla místo kokosového ořechu použita skleněná nádoba a přidána jedna trubice. V průběhu času vodní dýmka dobyla Libanon a Sýrii, a v Egyptě dostala označení šíša, pod kterým ji známe i u nás.

V dobách před třemi sty lety byla už vodní dýmka používána při různých příležitostech. Při práci, odpočinku, v kavárnách, čajovnách, ale i běžně na ulicích. Do Evropy a Ameriky se však dostala až v 50. letech minulého století, kdy se stala velkým žádaným trendem převážně mladé generace, což trvá dodnes.

V minulosti byla také spojena pouze s muži. Ženy kouřící vodní dýmku byly pomlouvány pro lehké mravy a zálibu v orálním sexu. Rozšířením kuřidla do Ameriky a Evropy však došlo ke zrovnoprávnění. V některých zemích je přesto dosud kouření vodních dýmek ženami zakázáno.

Princip fungování vodních dýmek

Vodní dýmka je sice kuřidlo, ale oproti cigaretám má mnoho výhod. Funguje na principu filtrace a ochlazování kouře přes volní filtr.

Skládá se ze čtyř částí:

– kafara – váza – skleněná nádoba, která slouží k naplnění vodou
– marpuc – tělo dýmky – složen ze dvou kovových trubic, z níž jedna slouží k procházení kouře z korunky do vázy a druhá na filtrovaný, ochlazený dým z vázy do šlauchu
– hagar – korunka – keramická část k úschově tabáku; korunka se obaluje alobalem, na který se pokládá rozžhavený uhlík
– agizlik – šlauch – papírová trubice zakončena náustkem, který vede z vázy ke kuřákovi

Do vázy se nalije studená voda a korunka se „nabije“ tabákem. Často se používají i různé směsi. Korunka se poté obalí do alobalu a alobal se propíchá jehlou. Všechny čtyři části se poskládají do sebe. Tělo dýmky na vázu, na tělo dýmky je nasazena korunka. Na korunku je postaven rozžhavený uhlík a šlauch je připevněn k váze. Při kouření dochází ke tvorbě kouře spalováním tabáků a kouř je trubicí hnán do vázy s vodou, což se projeví jemným bubláním vody. Vodou se dým ochladí a částečně očistí od škodlivých látek. Poté je vyháněn z vázy šlauchem ven.

Tabáky a uhlíky

Tabáků do vodních dýmek je dnes nespočet množství a nespočet značek. Složení tabáků se pohybuje okolo 30% tabáku, 70% ovocné směsi. Tabáky se také velice často nakládají do medu. Jsou vlhké, mazlavé a při hoření silně dýmají. V arabských zemích je oblíbenější černý tabák, kdežto evropské země a Amerika upřednostňují ovocné směsi. Ovocné směsi mohou být buď přírodní nebo chemický upravované. Platí, že chemicky upravované tabáky mají lepší a výraznější chuť.

Nedílnou součástí při kouření vodních dýmek je samozřejmě uhlík. Použít se mohou dva typy – rychlozápalné, které se rozhoří během několika sekund a jejich výhřevnost se pohybuje okolo 40 minut, anebo brikety (ovály, kokosovky), které se musí rozpálit na ohni nebo v grilu. Jejich výhřevnost je však od 60 do 120 minut. Nevýhoda rychlozápalných uhlíků je silný, dráždivý zápach, který může chuť tabáku zhatit, neboť obsahuje síru. Rychlozápalné uhlíky jsou také více zdraví škodlivé. V čajovnách se používají zpravidla brikety.

Kouzlo vodních dýmek

ivodnidymka (2).jpgDůvodů, proč lidé kouří vodní dýmku, je mnoho. Určitě to ale není z důvodu stejného jako u cigaret, že by „prostě nebylo jak přestat“. Ne. Kuřáci vodní dýmky díky velmi malému množství nikotinu nepodléhejí psychické závislosti. Hlavním důvodem a obrovským kladem je její příjemná chuť, aroma a hustý dým spolu s klidným bubláním působí antidepresivně. Ačkoliv nejde o drogu, mnoho lidí kouří šíšu také pro její účinky. V počátečních fázích (u citlivějších lidí ve všech fázích) vdechnutí způsobí v hlavě příjemně uvolněné pocity a vodní dýmka tak může sloužit k relaxaci po chaotickém dni. Také se říká, že vodní dýmka spojuje a navozuje přátelskou atmosféru.

Škodlivost vodních dýmek

Velice kontroverzním tématem se poslední dobou stává škodlivost vodních dýmek. Někteří se domnívají, že kouření vodní dýmky je neškodné, jiní, že je škodlivější než cigarety. S jistotou však můžeme říci, že kouření šíši příliš zdravé není. Mezi hlavní klad patří nízký obsah nikotinu (v jedné celé korunce naplněné tabákem je asi tolik nikotinu, kolik v jediné cigaretě).

Čísly to znamená, že v jedné hlavičce je 0,03mg nikotinu, zatímco ve stejném množství cigaret až 40mg. Kouř se také díky studené vodě ochladí, a nedochází tak k dráždění plic. Ve vodě zůstane částečné množství nikotinu a dalších škodlivých látek. Avšak ten, kdo si myslí, že voda vyfiltruje všechny škodlivé látky, se mýlí. Většinu karcinogenních látek jako oxid uhelnatý, benzen, kyanovodík, voda přefiltrovat neumí. Větší plus oproti cigaretám je v tom, že dehet ve vodní dýmce vzniká při spalování o 200°C, kdežto v cigaretách se pohybuje okolo 900°C. Platí, že čím vyšší teplota, tím je látka více karcinogenní. Přesto vodní dýmka stejně jako cigarety může způsobit velké újmy na zdraví, které jsou obdobné jako u cigaret. Patří mezi ně například rakovina plic, jazyku, močového měchýře a další.

Previous ArticleNext Article