Česká republika

Valentýn

Tak se prý rok od roku stále více zbavujeme přesvědčení, že Valentýn není ničím jiným než importovaným svátkem, jenž slouží především obchodníkům. Zvykáme si na něj jako na oslavu lásky a… utrácíme víc a více. Protože kdo by vlastně neutrácel, byť třeba nedobrovolně, že? Kdo by si troufnul být skrblíkem, pokud jde o lásku? I když, jak zmíněno v úvodu, nejde ani tak o lásku jako o svátek se skrytým tržním podtextem.

Protože máme tolik jiných, vlastních i nevlastních příležitostí, kdy si lásku vyjádřit! Ať už prostřednictvím imaginárního Ježíška či Mikuláše nebo bezprostředně na Den dětí, Den matek, Mezinárodní den žen,… A i muži mají své dny, totiž den, a to Den otců.

A máme svůj vlastní daleko tradičnější první máj, večerní máj, jenž je lásky čas, kdy hrdliččin zve ku lásce hlas, kde borový zavání háj. Jenže na líbání se pod kvetoucím stromem se jaksi tolik nevydělá.

Zatímco za valentýnské oslavy letos prý podle odpovědí respondentů dotazovaných Home Creditem utratíme v průměru kolem dvanácti stovek. A to se my, ostudové, s tímto obnosem řadíme mezi země podprůměrné, jelikož za tuto oslavu vydáme jen dvě a půl procenta svých příjmů, zatímco ve většině zemí se dává kolem procent deseti, Indové vydají dokonce procent pětadvacet a Rusové, tento náš exvzor, zaplatí dokonce v přepočtu čtyři až pět tisícovek. Takto odbývat „lásku“!!! Že prý plánujeme dát sedm stovek za romantickou večeři, čtyři stovky za kytky, nějakých stočtyřicet korun za sladkosti, padesát korun za přáníčka. Ba dokonce dojde prý i na kosmetiku, za niž jsme ochotni utratit kolem sedmi stovek, případně na šperk v cenové hladině do tisícovky.

Chcete přesvědčivější důkaz o tom, že se jedná o „kšeft“? Že tolikrát nejde o prezentovanou lásku, ale pouze o to, vyrazit z lidí peníze? Protože kdo by si dovolil odbýt svou lásku tím, že „na nesmysly nemá peníze“, byť se zdůvodněnín, že osobě sobě milé toto (vskutku) vynahrazuje v průběhu celého roku a života a že láska není jen jevem vyjadřovaným na čísi povel? Kdo by si troufnul „zapomenout“ na sobě milou osobu?

A tak platíme, abychom si udělali pomyslnou „čárku“, či abychom měli nějaké to „plus“, respektive neměli „mínus“. Smiřujeme se s tímto „cizím“ svátkem a platíme víc a víc, protože „na lásce přece nebudeme šetřit, že?“

I když… Kdo ví, jak to u nás s tou láskou vlastně je. Protože sice jsme takto rok od roku více a více ochotni plácnout se přes kapsu, jenže…

Desátého února, kdy tento článek vznikl, bylo jenom na internetu k mání třeba osmatřicet zlevněných nabídek na valentýnské dary na slevomatu, sedmaosmdesát slev na hyperslevách. Za výhodné i méně než poloviční ceny jste si tu mohli zajistit třeba valentýnské elektronické cigarety, valentýnskou projížďku luxusním vozem, valentýnský kurs kreslení, valentýnské hodinky, valentýnské košile a ručníky, víno, sýr, granule pro své zvířecí miláčky,… Bylo možno oslavit Valentýna i na splátky, kupříkladu v podobě první splátky na kurs v autoškole. Google na slova „svatý Valentýn sleva“ nalezl 320.000 odkazů.

Takže otevřete peněženky a utrácejte, ať světu ukážete, že milujete. Dávejte svým nejbližším z lásky dary. Třeba neprodejný brak s velkou slevou nebo dar na splátky, pokud vám ještě někdo půjčí. Hlavně že se „ukážete“.

Já vám místo toho raději přeji lásku trvající a přející od Nového roku do Silvestra. Lásku skutečnou, bez pochybného balastu.

Previous ArticleNext Article