Kariéra

Nezaměstnanost – změny v roce 2008

nezamestnanostSociální reformy v roce 2008 se dotknou i nezaměstnaných. Nezaměstnanost můžeme definovat jako jev, kdy osoba schopná práce, je z pracovního procesu vyřazena. Navíc není s tímto stavem spokojena a zaměstnání hledá. V praxi ale ne každý nezaměstnaný práci opravdu hledá. Vždy budou existovat určité skupiny lidí, kteří pracovat nechtějí a nebudou.

{snippet ad5}Nezaměstnanost je zároveň celoevropským problémem a optimální řešení jejich negativních důsledků hledají všechny vlády. Současné ekonomické ukazatele vykazují pokles nezaměstnanosti v České republice. Zda tento vývoj nějakým směrem ovlivní lednové reformy, se brzy dozvíme.

Nezaměstnanost s sebou nese velkou zátěž pro stát, rodinu i samotného člověka. Lidé bez práce zatěžují ekonomiku tím, že využívají pomoci státu ve formě podpory v nezaměstnanosti. Další velké výdaje jsou vynakládány na rekvalifikace v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. Na tyto programy přispívá každý občan. Příspěvek je zahrnutý do sociálního pojištění, které platíme. Dlouhodobě nezaměstnaní ztrácí svou kvalifikaci a odbornost a navíc neprodukují žádné hodnoty.

Ruku v ruce s nezaměstnaností jdou také všechny další negativní jevy ve společnosti. V jejím důsledku vzrůstá kriminalita, protože lidé se snaží přijít k penězům nelegální cestou. Častěji také „životní ztroskotanci“ propadají různým druhům závislostí. Zvětšují se rozdíly v životní úrovni lidí, což zapříčiňuje negativní napětí ve společnosti.
Nezaměstnanost představuje zátěžovou situaci pro psychiku a sebevědomí jedince. Klesá jeho sebeúcta, člověk ztrácí sociální kontakty, postavení ve společnosti a při dlouhodobé nezaměstnanosti často rezignuje. Nezaměstnanost je přirovnávána k náročným životním situacím, které těžce překonává každý člověk. Určitá část lidí, zvyklá na uznání z vysokých pozic v zaměstnání, ztrácí i smysl života.
Ve velké míře vede dlouhodobá nezaměstnanost rovněž k rozpadu vztahů a rodin. Jedinec není schopen přispívat na domácnost, což vede k rozporům a výčitkám mezi partnery. Problémy se mohou vyhrotit až do situace, která vede k rozvodu. Špatná psychická kondice se také značně podepisuje na zdravotním stavu lidí. Obecně bylo dokázáno, že se zvyšuje nemocnost lidí bez práce.
Jedním z důsledků nezaměstnanosti je také ztráta naučeného denního režimu a pracovních návyků, které se upevňují pravidelnou činností. Velký problém to představuje především u absolventů škol, kteří se ještě do pracovního procesu nezapojili a tyto návyky si včas neosvojí. Hledání práce je pro ně časem stále obtížnější a jejich motivace pracovat prudce klesá. Často se pak jen tak „poflakují“ a neví, co s životem.

Práva a povinnosti uchazeče o zaměstnání:
Zákon o nezaměstnanosti, který je platný od ledna 2008, i nadále zajišťuje nezaměstnaným právo na zprostředkování vhodného zaměstnání a na podporu v nezaměstnanosti při splnění určitých podmínek.
Uchazeč musí především dobrovolně spolupracovat s úřadem práce. Sdělit by mu měl všechny podstatné okolnosti, které by ho mohli omezit ve výkonu nějaké práce. Jedná se především o pravdivé údaje o zdravotním stavu uchazeče. Úřadu také musí včas oznámit jakékoliv další změny – změnu bydliště či nové zaměstnání.
V rámci evidence na úřadě práce má uchazeč nárok na poskytnutí podpory v nezaměstnanosti. Nárok vzniká ale pouze tehdy, pokud zájemce během posledních třech let alespoň 12 měsíců pracoval. Do této doby se také započítává invalidní důchod, péče o dítě do 4 let věku, osobní péče o jinou osobu nebo studium.
Doba vyplácení této podpůrčí dávky se liší dle věku uchazeče o zaměstnání. Do 50 let věku je vyplácena dávka 6 měsíců, ve věku 50 až 55 let po dobu 9 měsíců a ve vyšším věku po dobu jednoho roku.

Výše podpory v nezaměstnanosti:
Výše podpory se stanoví v prvních třech měsících jako 50 % průměrného měsíčního platu v posledním zaměstnání. Po zbývající dobu náleží uchazeči podpora už jen ve výši 45 % průměrného měsíčního platu. Výše podpory v nezaměstnanosti má však také svou maximální horní hranici, kterou nemůže překročit ani u dříve nadprůměrně vydělávajících osob.

Několik praktických rad pro nezaměstnané
Budoucí společnost, jak vývoj ukazuje, bude klást stále větší důraz na individualitu a schopnost jedince postarat se sám o sebe. Současná politika se odklání od štědrého plošného rozdávání dávek a stát se zříká své úlohy garanta těchto služeb. Důvodem je nedostatek financí a velká zadluženost státu. Jednu z hlavních příčin představují demografické změny ve společnosti – stárnutí obyvatelstva. Je tedy velice důležité si svou práci udržet a v případě nezaměstnaných – ji aktivně hledat.

Adriany Hlinkové z Kontaktního centra Správy služeb zaměstnanosti MPSV jsme se zeptali na praktické rady, jak si efektivně hledat práci. „Praktický recept neexistuje. Obecně platné rady: aktivně se podílet na hledání zaměstnání, číst inzeráty v tisku, dotazovat se v podnicích. Každý úřad práce například uveřejňuje seznam aktuálně volných míst v daném okrese na své nástěnce. Pokud máte přístup k počítači s připojením k internetu (knihovny, internetové kavárny), můžete potřebné informace získat odsud. Pokud takový počítač nemáte, můžete zajít na nejbližší úřad práce, tam jsou informační kiosky MPSV bezplatně k dispozici. Hledat však nemusíte jen na portále MPSV (http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/vmjedno), můžete využít i možnosti, které nabízejí agentury práce a různé internetové stránky zaměřené na tuto problematiku.“

Možnost, jak zvýšit své šance na trhu práce, dává nezaměstnaným tzv. rekvalifikace. Jedná se o získání vzdělání v jiném oboru, než který jsme vystudovali nebo zvýšení kvalifikace v našem oboru. Jedinci se tak rozšiřují obzory a možnosti získat novou pracovní pozici. O rekvalifikační kurz může zažádat každý uchazeč v evidenci úřadu práce. Na rekvalifikaci však není právní nárok a posouzení je v kompetenci příslušného úřadu. Také nabídka rekvalifikačních kurzů se v různých regionech se liší. Aktuální seznam nabízených kurzů najdete na: http://www.eu-dat.cz/dat/act/dat_advanced_search.act.
Ve spolupráci s Evropským sociálním fondem připravují úřady práci i další podpůrné programy pro nezaměstnané. Některé z nich se zaměřují přímo na určité ohrožené skupiny. Mezi ně patří i ženy, které se vrací do práce po mateřské dovolené. Často jsou na trhu práce diskriminovány a je pro ně mnohem těžší najít nové zaměstnání. Předpokládá se totiž, že budou často zůstávat doma s nemocnými dětmi.

Mezi další ohrožené skupiny lidí z pohledu nezaměstnanosti patří čerství absolventi škol bez praxe, lidé předdůchodového věku a zdravotně postižení lidé. V oblasti zaměstnávání zdravotně postižených působí řada neziskových organizací, které si kladou za cíl pomoci se zprostředkováním nové práce. Jednou z takových je i organizace Rytmus, která má řadu agentur po celé České republice. Kontakt ně hledejte na www.rytmus.org.

Další podrobné informace k aktuální problematice nezaměstnanosti a aktivní politice zaměstnanosti najdete na jednotlivých úřadech práce nebo na internetovém portálu Ministerstva práce a sociálních věcí http://portal.mpsv.cz/sz. Po telefonu vám poradí v tzv. Call centru služeb zaměstnanosti na čísle: 844 844 803. Call centrum můžete kontaktovat také elektronickou poštou na e-mailu: callcentrum@mpsv.cz.

Previous ArticleNext Article