Výchova dětí

Do knihovny s nejmenšími

Šly jsme jednou s kamarádkou kolem výlohy knihkupectví a ona si mi postěžovala: „Ty knížky pro děti jsou tak drahý. Karolínka si moc ráda prohlíží knížky a už je i ve věku, že vydrží krátkou pohádku. Ale koupit jí všechny, které by se mi líbily, prostě nemůžu. Na to je můj rodičovský příspěvek moc malý.“ 

Nezbývá než souhlasit. Ano, knihy jsou opravdu drahé. A kupovat je pouze u příležitosti různých narozenin a svátků nestačí tempu rozvoje dítěte, zvláště u těch nejmenších. My jsme našli několik způsobů, jak knihy do naší již dnes zcela přeplněné knihovničky doplňovat.

Levné knihy
Bývaly doby, kdy tento „podnik“ měl jedinou pobočku, a to na Václavském náměstí. Naštěstí doby se rychle mění a s nimi i počet a rozmístění poboček. Jejich sortiment naleznete i v leckterém obyčejném knihkupectví. A ty poklady, které lze koupit „za hubičku“… Rozhodně doporučuji.

Výprodeje a jiné příležitostní slevy
Od té doby, co jsem se zaregistrovala jedním nákupem u jednoho nejmenovaného nakladatelství,  máme z jejich nabídky velké množství knížek v naší knihovničce. No, nekupte to, když dostanete až 50% slevu a poštovné zdarma. To se potom snadno konkuruje kamennému knihkupectví v našem městečku.

Knihovna
Přiznávám, že to nebyl můj nápad. Přivedla mě na něj kamarádka, která chodila s druhorozeným do knihovny od narození, protože ho brala s sebou, když si šly vybírat knížky s nejstarší dcerou. Na otázku: „Proč nechodíte s Jeníkem do knihovny?“ jsem nedokázala nalézt žádnou „inteligentní“ odpověď. Samozřejmě pouze tu: „Je ještě moc malý. Neumí se tam chovat.“ apod.
Krátce po druhých narozeninách jsme tedy obnovili tatínkovu knihovnickou legitimaci a začali docházet do knihovny. A přináší to prozatím jen samá pozitiva:

Dvouleté dítě je již vcelku schopné pochopit, jak se má kde chovat. Tedy i to, že v knihovně se chováme tiše, ohleduplně k ostatním. Učí se tak zároveň respektovat nějaký předem daný řád a pravidla, o jejichž dodržování nelze na rozdíl od domácího prostředí moc polemizovat.
Výběr knížek je úžasný a ve srovnání s domácí knihovničkou pestrý. Dostaneme se ke knížkám, které bychom, i vzhledem k ceně, domů nikdy nepořídili.
Syn se učí komunikovat s cizí osobou. Když touží po nějaké knížce, snažíme se, aby si sám vykomunikoval s paní knihovnicí, zda ji mají v nabídce nebo ne.
Učí se jednoduché pravidlo, že kolik si toho naloží, tolik si toho odnese. Kupodivu se počet knížek velmi brzy stabilizoval na „odnosné“ míře.
Minulý týden se naučil v praxi i to, že nedodržení pravidla termínu má za následek placení pokuty. Vůbec se mu do toho nechtělo.

Pravdou je, že naše knihovna má dětské oddělení velmi hezky zařízené a připravené i pro ty nejmenší čtenáře. Koš s hračkami vedle regálu s knihami mě mile překvapil. Kromě klasického půjčování knížek je po celý rok připraven pro malé čtenáře pestrý program, který jim opakovaně přináší příležitost se do knihovny vracet a trávit tam opravdu příjemné chvíle.

Přestaňte si jako my lámat hlavu nad neustále se zvyšujícími se cenami knih a nad tím, že je nemůžete svým dětem dopřát. Vyhledejte nejbližší knihovnu a pořiďte si průkaz čtenáře. Nebo už tam chodíte? Jaké máte zkušenosti s knihovnou vy? Jsou připravené na ty nejmenší čtenáře, řekněme od dvou let? Nebo se domníváte, že k návštěvě knihovny je potřeba „dorůst“, tudíž je určena až dětem starším?

Previous ArticleNext Article