Společné jmění manželů, které je známo rovněž pod zkratkou SJM, vzniká po uzavření manželství. Spadá do něho veškerý společný majetek, který získali manželé za trvání manželství. Co do SJM nepatří a jak se SJM vypořádá po zániku manželství, se dočtete v tomto článku.
a) dědictví
b) dary
c) transformovaný majetek – majetek pořízený za svobodna je vyměněn za nový
Majetek se pouze jakoby transformuje (přemění) na jiný – př.prodej starého automobilu a koupě nového – pokud na něj druhý nepřispěje. V tom případě by se majetek spadal do SJM.
d) věci, které slouží osobní potřebě jen jedné osoby – do věcí osobních nemůžeme počítat např. automobil
Dnes lze tyto majetkové vztahy měnit také dohodou. Dohoda mezi manželi musí být formou notářského zápisu. Můžeme tak naše SJM rozšířit či naopak zúžit – např. tam nebude patřit určitá nemovitost.
O společné jmění manželů bychom se měli také společně starat. Při zásadním nakládání se společným majetkem by měli souhlasit oba partneři. Např. prodej domu v SJM, který chce pouze jeden z manželů, je neplatný. To se ale netýká věcí nepatrných, kde stačí svolení pouze jednoho z manželů.
Společné jmění manželů zaniká buď smrtí, prohlášením za mrtvého nebo rozvodem. V případě smrti dochází k vypořádání v rámci řízení o dědictví. Při rozvodu manželství se můžeme setkat se třemi variantami vypořádání společného majetku:
1) Nejjednodušší formou je písemná dohoda, kterou oba manželé sepíší v situaci, že se shodnou bez problémů.
2) V případě, že se nedohodnou, podává se žaloba k soudu. Soud rozhoduje podle zásady 50:50. Ve vypořádání přitom neřeší „vnosy“ neboli výlučný majetek, který nepatří do SJM. Vyrovnávání prostřednictvím soudu bývá velmi složité a pro obě strany nepříjemné. Samotný rozvod se přitom řeší v samostatném řízení o rozvodu manželství.
3) Pokud SJM zanikne (pár se rozvede), ale nedojde k vypořádání majetku, přichází na řadu tzv. „zákonná domněnka“.
Pokud nedojde ve lhůtě tří let od rozvodu manželství k vypořádání u nemovitostí, má se za to, že majetek přechází do podílového spoluvlastnictví v poměru půl na půl.
Věci movité přechází do vlastnictví osoby, která je výlučně užívá. Pokud nikdo takový není, přechází opět do podílového spoluvlastnictví.