Výchova dětí

Bylinky pro děti a maminky

Snažíme se stále více žít v těsném sepětí s přírodou, jíst zdravě, vyhýbat se nezdravým vlivům civilizace, stěhujeme se z velkoměst do menších měst a z nich na vesnice. Pěstujeme si vlastní ovoce, zeleninu nebo třeba bylinky. Vracíme se k moudrosti svých předků. A i když dnes existují nejrůznější léky a preparáty, není od věci zapojit do léčby i tradiční přírodní léčebné postupy.

{snippet ad3}Kniha Magdalény Staňkové-Kronové by se zdánlivě mohla zařadit mezi množství publikací na našem knižním trhu, jež přinášejí přehled léčivých bylin a možnosti jejich využití. Opravdu jen zdánlivě. Knížka má vlastně nahrazovat babičku kořenářku, za kterou byste se šli poradit, kdyby na vaši rodinu přišly neduhy a choroby. Ale protože babičky kořenářky jsou v dnešní době již ohroženým druhem, ač v dobách celkem nedávných byla v každé vesnici alespoň jedna – místo dnešních lékáren, a my často nemáme tolik času a zkušeností, abychom pročítali stohy odborných knih, ve snaze pomoci svým dětem pokud možno bez umělé chemie, přichází nám na pomoc právě knižní novinka z produkce nakladatelství Grada – Bylinky pro děti a maminky.

Autorka Magdaléna Staňková knihu vhodně rozdělila do čtyř částí dle ročních období. Na začátku každé z částí se dozvíte, jak se postarat o zahrádku, jaké rostliny sít či sázet, které naopak sklízet, co v daném období hojněji jíst a pít. Naši předkové neměli takové možnosti, jako máme dnes, stravovali se v určitých obdobích určitými druhy potravin a my bychom měli tyto zvyklosti zachovávat. Ne vždy je totiž pro náš organismus přínosem jíst věci, které se u nás vypěstovat ani nedají. Naši předkové byli zvyklí konzumovat pouze potraviny, které si vypěstovali sami, nebo je získali ve svém okolí. Vzhledem k tomu je i naše tělo zvyklé na potraviny charakteristické pro naše klimatické pásmo a živiny a vitamíny z ovoce či zeleniny pro nás exotických často ani neumí využít. Proto autorka radí, které potraviny jíst ve kterém období, a to nejlépe čerstvé a pokud možno v biokvalitě.

Moc se mi líbí, v jakém duchu je kniha napsána. Paní Magdaléna je sama maminkou tří dětí, a tak své čtenáře nabádá k tomu, aby se nebáli zapojit děti do práce na zahradě. Vždyť stačí si povědět, který skřítek hlídá kterou naši rostlinku, komu máme poděkovat za první úrodu, dát dětem kousek místa, aby si mohly pěstovat ty svoje oblíbené kytičky. Když jim vysvětlíme, že nejrůznější bylinky jim mohou pomoci například od bolesti při zranění, špatné nálady nebo různých obtíží, kašlem počínaje a bolestí bříška konče, jistě k nim získají lepší vztah a budou i radši mamince na zahrádce pomáhat. A pokud je bude trápit nějaký neduh, nepoběží rovnou do lékárny pro prášky, ale pokusí si nejprve pomoci přirozenými přírodními prostředky. Co víc si v dnešní době přát?

Každá bylinka je v knize hezky popsána, vyfocena a nakreslena. Dozvíte se, jaké látky obsahuje a jakým způsobem působí. Autorka naznačí, jestli a jak působí pro potěchu duše, prozradí několik receptů, v kterých danou bylinku využijete, jak ji použít pro děti a jak pro těhulky. Nakonec se dozvíte, jak se rostlinka pěstuje a sklízí.

Dnes jsem prošla kolem šípkového keře a s překvapením i zalíbením zjistila, že kvete. A protože ve zmiňované knížce v oddílu Léto se růže šípková nachází, pojďme si kousek ocitovat:

Růže šípková (Rosa canina)
Lidově: merhelec, polní růžička, růže planá, divoká, psí, trnková, šípčí, šípek, šípkovčí, šípkovina

RŮŽE ŠÍPKOVÁ
roste téměř po celé Evropě u cest, na stráních, mezích a na okrajích lesa. Šípky znali naši předkové už v době kamenné. Planá šípková růže je překrásným keřem v každém ročním období. Na počátku léta kvete něžnými růžovými či bílými květy a na podzim se rozzáří červenými šípky a poskytuje potravu ptákům. Z růže plané bylo vyšlechtěno mnoho rozmanitých druhů růží zahradních, v současnosti se pěstuje asi 8000 různých kultivarů. Prastarý druh růže keltské byl velmi ceněn už řeckými a římskými lékaři, kteří používali především růžový olej. Růže je nejznámější rostlinou Venušinou a byla vždy součástí „nápojů lásky“. Řecký lékař Avicenna tvrdil, že růžový olej zvyšuje duševní schopnosti a bystrost myšlení. V Řecku a Indii bylo o růži mnoho legend: „Nejkrásnější žena světa Lakšmí, manželka boha Višnu, se prý zrodila z rozvitého poupěte růže, které se skládalo ze 108 velkých a 1008 malých korunních plátků.“ Čaj z růžových poupat vypitý před spaním prý vyvolává prorocké sny. V Evropě se pěstování růží rozšířilo ve středověku, kdy se pěstovaly v klášterních zahradách. Hildegarda z Bingenu nám radí: „A kdož jest vzteklý, nechť vezme růži a trochu šalvěje a na prach je rozetře. A v každé hodině, kdy vztek v něm stoupá, u nosu to podrží.“

CO OBSAHUJE A JAK PŮSOBÍ
Květy růže (Flos rosae) obsahují třísloviny, flavonoidy, vonnou silici a sliz a mají protizánětlivý a protirevmatický účinek. Květ léčí průjem, pomáhá při kašli a jako kloktadlo při bolení v krku, příznivě upravuje střevní flóru po užívání antibiotik, pomáhá při silné menstruaci a posiluje játra a nervy. Květy bílých a rudých růží mají odlišné účinky: květy bílé snižují krevní tlak a léčí srdce a krevní oběh, květy červené léčí játra a kombinují se s dalšími jaterními bylinami. Celkově růže uklidňuje, harmonizuje a má účinky afrodiziakální. Růže má rovněž výborné kosmetické účinky, pro citlivou a zralou pleť používáme přírodní kosmetiku s růžovým olejem. Růžová voda, která neobsahuje alkohol, se používá pro ošetření unavených či uplakaných očí a čištění pleti, má chladivý účinek. Sušené okvětní lístky růží přidáváme do bylinných směsí i pro lepší barvu, chuť a vůni. Vonná růžová esence se využívá v aromaterapii a k masážím. Pravý růžový olej je velmi drahý – k výrobě 1 kg éterického oleje je potřeba 5000 kg okvětních plátků růží. Éterický růžový olej z růže damašské se používá proti depresím, k lepší koncentraci pozornosti, k čištění krve, hojení ran, proti plísním a zánětům, proti kašli a jako afrodiziakum.
Plody růže – šípky (Fructus rosae) obsahují velké množství vitamínu C, karoten a vitamín B, třísloviny, pektiny a organické kyseliny. Používají se při prevenci a léčení nemocí z nachlazení, chřipkových infekcí, horečce, nedostatku vitamínu C, při rekonvalescenci, celkové únavě a při průjmu. Nemají se však užívat při zduřelých sliznicích, bolení v krku a ledvinových potížích; neužíváme dlouhodobě.

PRO ZDRAVÍ TĚLA:
Kloktadlo z růžových květů při bolestech v krku: 1 čajovou lžičku sušených okvětních růžových lístků zalijeme 1 šálkem vroucí vody, louhujeme 10 minut a vychladlým nálevem kloktáme několikrát denně podle potřeby.

Šípkový čaj (odvar) při průjmu: Ve studené vodě povaříme šípky 5 minut, pak louhujeme 15 minut a dobře přecedíme, pijeme 3-4 šálky za den při potížích.

Previous ArticleNext Article