
Kniha je přehledně členěna, skládá se z celkem pěti kapitol. Na úvod se seznámíme s několika obecnými informacemi o animoterapii, o její podstatě, návštěvních programech a mezinárodní organizací IAHAIO. Přínosné je zejména srovnávající shrnutí ústavů sociální péče a domovů důchodců s nebo bez využití zvířat. Následující kapitoly se již věnují jednotlivým zvířatům využívaným při rehabilitaci.
Postupně se dozvíme mnohé zajímavosti o terapeutickém využití psů, koček, koní, fretek nebo třeba lam, závěrem se kniha rovněž dotýká tématu léčebného vlivu rostlin na člověka. Za skvělý nápad považuji uvedení adres různých sdružení, velice poutavé a místy až dojemné jsou vložené příběhy z praxe Z. Nerandžiče, které mohou být i povzbuzujícím impulzem pro zdravotně postižené či nemocné, ale i pro pedagogy a pracovníky zdravotnických zařízení a sociálních ústavů.
„Zvířata nerozlišují mezi tím, kdo je krásný a zdravý nebo nemocný a ošklivý, cítí jenom, že je člověk miluje. V tom je jejich výhoda, dávají tak pozitivní impulzy a obohacují emotivní složku života…“

„Jednou z šancí, jak rozetnout tento začarovaný kruh, je orientace na živou přírodu a na práci se zvířaty. Při ní mohou klienti ústavu sociální péče najít sami sebe. Samozřejmě také jejich vedoucí musí být schopni a ochotni změnit stereotypní způsob práce a potlačit případné osobní ambice.“
Závěrem je ještě třeba zmínit, že knihu doprovází i krásné černobílé obrázky, jejichž autory jsou děti s různými postiženími.
Animoterapie aneb Jak nás zvířata umí léčit byla vydána v nakladatelství Albatros.