Domácnost

Vlhký dům – zkažený dojem z jinak příjemného bydlení

Na jedné straně jste šťastnými majiteli domu a všech výhod, které z toho vyplývají, a přece vás něco trápí. Pokud vás znepokojují vlhké zdi a přemýšlíte, jak nejlépe tuto situaci řešit, je na místě se začít problémem ihned zabývat. Rozhodně již nic neodkládejte, jak je u nás všeobecným zvykem. Každé další oddalování vede ke zvyšujícímu poškození zdiva a ke zbytečnému navýšení finančních prostředků potřebných na uvedení do původního stavu.

{snippet ad5} Nejprve byste se měli ujistit, že příčina není způsobena poškozením vnitřních rozvodů domu, zanedbanou údržbou či některými přírodními jevy. K nejčastějším příčinám vyskytující se vlhkosti v domě patří prasklá trubka, poškozená střecha nebo střešní okap, stoupající hladina spodní vody, nedostatečný odvod povrchové vody, boční voda z přilehlého svahu nebo přímý nárazový déšť. Pokud žádná z uvedených možností nemůže být příčinou vlhkosti, je pravděpodobné, že za vlhkostí stojí zastaralá či špatně provedena izolace domu nebo nekvalitní omítka a zdivo. Obojí může být příčinou stěnami prostupující vlhkosti.

V zásadě existuje dvojí vlhkost – kondenzační a vzestupná

Kondenzační se objevuje převážně v novostavbách. Při stavbě rodinného domu se do stavby dostane až 80 000 litrů vody. Než zdi a podlahy dokonale vyschnou, může trvat i tři roky. Při velmi brzkém nastěhování a nedostačujícím větrání je vznik plísní v novostavbách téměř stoprocentní.

Vzestupná
vlhkost se objevuje nejčastěji u starých domů, které nemají vodorovné ani svislé izolační vrstvy nebo drenáže. Plochy zdí, které jsou v přímém kontaktu se zeminou, přijímají vodu, která se v důsledku kapilárních sil ve zdivu pohybuje směrem nahoru.
Pokud se vlhkost rozšířila již do většiny vašeho domu, je nejlepší požádat o pomoc odborníky, kteří mají s takovými objekty již dlouhodobé zkušenosti. Ovšem, jde-li o odstranění lokální vlhkosti menšího rozsahu, dá se přepokládat, že takovou opravu zvládnete sami. Účinným způsobem, jak omezit vlhkost v domě, je provedení opravy v kombinaci doposud známých metod.

Sanační omítka odvádí přebytečnou vlhkost. Nanáší se přímo na postižená místa, která pomáhá vysušovat. Její základní vlastností je prodyšnost, a proto zbylá vlhkost nezůstává  uzavřená ve zdivu, ale postupně se odvětrává. Sanační omítka obsahuje látky, které omezují tvorbu vlhkostních map, plísní a ložisek hub. Skládá se z několika vrstev: omítkového pohozu, základní podkladové omítky, sanační omítky a štuku nebo nátěru. Sanační omítky doporučujeme kombinovat s metodami, které vedou k odstranění příčin absorbování zemní vlhkosti.

Nopové fólie se vyrábějí ze stvrzeného plastu a pokládají se podél celého podkopaného objektu. Na plastovém pásu fólie jsou výstupky, které vytvářejí větrací mezeru mezi podzemní částí budovy a fólií, ve kterých cirkuluje vzduch. Kolem domu se doporučuje vytvořit jakousi drenáž pro odvod vlhkosti. Použití nopové fólie je vhodné kombinovat s vnitřním ošetřením sanační omítkou.

Injektáž
je dražší a technologicky náročnější metodou, která spočívá v aplikaci chemické směsi do vrtů. Vrty se provádějí ve většině případů kolmo k rovině zdi, ve zvláštních případech šikmo, ale vždy přímo nad zemí v rozpětí deseti centimetrů. Zdivo je při této metodě izolováno proti vlhkosti hloubkově.

Podřezávání zdiva
je metodou, při níž dochází k podříznutí obvodového zdiva a do vzniklých zářezů se natlučou speciální plechy. Celý dům se podřezává postupně, aby si stavba mohla pomalu sedat a nedošlo k narušení statiky. Tato metoda je z pohledů stavařů nejméně vhodná, i přes citlivý přístup dochází k částečnému narušení statiky domu.

Všechny metody odvlhčování zdiva jsou během na dlouhou trať. Pokud byste očekávali, že dnes přijde firma a zítra bude sucho, tak byste měli ihned procitnout. Vlhké zdivo se vysušuje postupně a velmi pomalu a může to trvat i několik měsíců, vždy záleží na kvalitě zdiva, stupni vlhkosti a provedené metodě.

O tom, že každodenní obývání vlhkých místností je zdraví škodlivé, není pochyb. Na vlhkých stěnách vznikají neestetická tmavě šedá místa, kde se množí škodlivé mikroorganismy, které podporují růst plísní. Plísně znečišťují ovzduší a mohou vyvolávat astmatické záchvaty, bolení hlavy, pocity nevolnosti, onemocnění kůže a plic. Některé druhy plísní produkují i karcinogenní látky. Dále se za přispění vlhkosti rozpadají stavební materiály a narušuje se estetický vzhled celého objektu. Což je ve většině případů doprovázeno zatuchlým zápachem, nepříjemným již při vstupu do budovy.

Na závěr přidávám několik důležitých poznatků, kterými bychom se měli řídit.

Vysoušejte jen budovy, kde je odstraněna příčina vzniku vlhkosti. Jinak je vaše snaha zcela zbytečná.
Doba vysoušení je u každého domu individuální, závisí na stupni vlhkosti, síle zdi a druhu použitého stavebního materiálu.
V domech, kde je vlhkost, nikdy nepoužívejte hlinkovou barvu.
V suchých, vlhkostí dosud nenapadených domech dostatečně větrejte a zateplujte.
V letních měsících je nezbytné větrat ve sklepních místnostech.
U napadených domů používejte jen vápenné štuky a nátěry.

Previous ArticleNext Article