Právo

Určování otcovství

Určování otcovství může být v určitých případech pěkně zapeklitá a složitá věc. Na rozdíl od určování mateřství, kde je jasně dané, že matkou dítěte je žena, která dítě porodila, musí se muži často svého práva sami domáhat. Obecně se určování otcovství řídí třemi domněnkami otcovství. Jednotlivé domněnky otcovství jsou vyvratitelné a pokud je předchozí vyvrácena, nastupuje automaticky další v řadě.

{snippet ad5}První domněnka otcovství svědčí manželu matky nebo-li otcem dítěte je vždy manžel matky. Do matriky se zapisuje i 300 dní po zániku manželství v případě, že se v této době dítě narodí. Pokud se otec domnívá, že otcem není, musí sám podat žalobu na popření otcovství. Popřít jeho otcovství může i sama matka.

Jedná se především o případy, kdy se manželé rozvádí, žena už nějaký čas fakticky žije s novým partnerem, s kterým otěhotněla, ale doposud se nerozvedla. Funguje zde ale omezená lhůta, a to 6 měsíců pro otce od chvíle, kdy se dozvěděl, že se dítě narodilo. Stejná lhůta platí i pro matku, ale běží již od narození dítěte.

Aby byla žaloba úspěšná, musí být zcela vyloučeno, že muž je otcem dítěte. Jistota musí být stoprocentní, protože je vždy v zájmu dítěte mít zapsaného otce v rodném listě. Ve většině případů se tento fakt dokazuje znaleckým posudkem z oboru genetiky.

Druhá domněnka otcovství nastupuje v případě, že žena není vdaná a očekává potomka. Otec se může ke svému otcovství přihlásit jednoduše před matrikou nebo u soudu „souhlasným prohlášením rodičů“. Druhá domněnka rovněž automaticky nastupuje, pokud bylo otcovství v první domněnce popřeno. Muž tak uznává dobrovolně své otcovství, lze tak učinit i v době těhotenství.

I druhou domněnku otcovství lze však popřít. V případě, že by si to otec z nějaké důvodu rozmyslel nebo zjistil informace, na jejichž základě se domnívá, že není otcem dítěte, může opět podat žalobu na popření otcovství. I zde mu běží lhůta 6 měsíců, a to od doby předchozího určení otcovství. Lhůta půl roku platí i pro matku. Na úspěch má žaloba šanci pouze v případě, že je zcela vyloučeno, že muž je otcem dítěte.

Pokud dojde k popření i druhé domněnky, nastupuje domněnka třetí. Otcovství určuje v tomto případě soud. Jedná se o poslední možnost, pokud obě předchozí domněnky zklamaly. Určení může požadovat matka, muž ale i dítě, které je zastoupeno opatrovníkem. V praxi matka označí muže, o kterém se domnívá, že je otcem a jeho otcovství se dokazuje. Podmínky, které se zde zkoumají, jsou v zásadě dvě. Dokazuje se, že muž se intimně stýkal s matkou v době 180 – 300 dní před narozením dítěte a že neexistuje závažná okolnost, která by početí vylučovala (impotence). Soud může nařídit i genetické testy. Pokud se otcovství nepotvrdilo, označí žena dalšího potencionálního otce. Soud se vždy snaží pravého otce dítěte určit, protože je to v zájmu dítěte. Výsledkem řízení u soudu je rozsudek otcovství.

V případě, že otec promešká lhůtu 6-ti měsíců na popření otcovství, jedinou jeho možností zůstává požádat státní zastupitelství o jednání. To se však opožděnou žalobou na popření otcovství nemusí zabývat. Má pouze oprávnění, nikoliv povinnost jednat. Lze však předpokládat, že státní zastupitelství věc podá, vyžaduje-li to zájem dítěte.

Previous ArticleNext Article