Právo

Právní poradna – ptali jsme se za vás

V nedávné době jsme vás informovali o možnosti ptát se přes naše poradny renomovaných odborníků. V diskusích nebo i pod těmito typy článků se můžete ptát na nejrůznější věci z mnoha oblastí a my se pokusíme společně s odborníky odpovídat na většinu dotazů. Dnes přinášíme ve spolupráci s Pravnik.cz první odpovědi na vaše otázky z právní oblasti.

Server Právník.cz byl několik let neaktivní, v současné době prochází celkovou reorganizací a brzy vám nabídneme mnoho novinek, například:
* katalog odkazů na zdroje právnických informací a služeb
* formuláře pro vyhledávání v nejrůznějších rejstřících, registrech, databázích aj.
* agregátor zpráv ze zpravodajských zdrojů z právnických rubrik
* nabídka právnické literatury
* nabídky práce v oboru
…a mnoho dalšího.

1. Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak je to s dluhy po zemřelém otci? Matka žila s otcem v bytě v osobním vlastnictví, měli ho napsaný na půl. A vzniká nárok na byt automaticky pro matku? Jestli nepřijmeme dědictví, přijdeme o polovinu bytu? Děkuji. Monty

O závazcích (dluzích) platí, že přecházejí na dědice. § 470 odst. 1 občanského zákoníku stanoví, že „Dědic odpovídá do výše ceny nabytého dědictví za přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele a za zůstavitelovy dluhy, které na něj přešly zůstavitelovou smrtí.“ Dědic tak ručí jen tím, co z dědictví získá. Do jeho vlastního majetku dluhy zůstavitele zasáhnout nemohou. Pokud jde o byt, není uvedeno, jedná-li se o manžele. Pokud by však manželství existovalo, pak by se ještě před vyřízením dědictví muselo vypořádat společné jmění manželů (SJM). Matka by pak ke své ideální 1/2 bytu získala z vypořádaného SJM další 1/4 bytu a zbylá 1/4 bytu by šla do dědické podstaty. Takže by získala ještě další podíl z této 1/4, jelikož jako manželka bude dědit rovným dílem spolu s potomky zůstavitele. Pokud se vzdá dědictví, pak samozřejmě nic dědit nebude.

2. Dobrý den, otec umřel a před smrtí přepsal dům na tetu, tudíž já, jeho syn, a mé dvě sestry jsme byli prakticky vyděděni, to mě nebolí. Jde o to, že nevím, jestli o téhle skutečnosti potřebuji nějaký doklad například od notáře. Mám obavu, že by mi po čase mohla přijít složenka třeba na zaplacení daně ze zbytkových věcí, například vybavení bytu, popř. garáže, proto mám tedy dotaz, jestli potřebuji doklad o tom, že se úplně vzdávám jakéhokoli dědictví. Děkuji za odpověď. Ladislav Mareček


O žádné vydědění se nejedná, jde totiž o samostatný právní institut. Otec si se svým majetkem mohl za života disponovat podle svého a nemovitost mohl převést komukoliv. Tím ovšem nikoho nevydědil. O tom, že došlo k převodu domu na tetu, žádný doklad nepotřebujete. Je vlastníkem domu a tato skutečnost musí být zcela zřejmá z údajů v katastru nemovitostí, takže v tomto ohledu nic podnikat nemusíte. Pokud jde o odmítnutí dědictví, pak je samozřejmě jen na Vás, jestli ho odmítnete. Činí se tak ústním nebo písemným prohlášením o odmítnutí dědictví a jednou učiněné prohlášení již nelze vzít zpět. O tomto úkonu byste měl obdržet příslušné právní podklady. O podrobnostech Vás poučí notář, který je soudem pověřen k provádění úkonů v dědickém řízení.

3. Dobrý den. Zemřel mi tchán, který si za svého života nadělal spoustu dluhů u různých bankovních společností. S tchýní jsou rozvedeni už 30 let a o své děti se taky celý život nezajímal. Žádné dědictví po něm nečekáme, ale mám obavy z toho, aby manžel a jeho sourozenci nemuseli platit dluhy svého zemřelého otce?? Jde tomu nějak zabránit, nebo odmítnou tohle dědictví? Moc děkuji za odpověď. Adéla Jablonická

Odmítnou dědictví samozřejmě možné je, jak stanoví § 463 odst. 1 občanského zákoníku „Dědic může dědictví odmítnout. Odmítnutí se musí stát ústním prohlášením u soudu nebo písemným prohlášením jemu zaslaným.“. Ovšem ani v případě, že k odmítnutí nedojde, není důvod k nějakým obavám z dluhů zůstavitele (tchána). Podle § 470 odst. 1 občanského zákoníku totiž platí, že „Dědic odpovídá do výše ceny nabytého dědictví za přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele a za zůstavitelovy dluhy, které na něj přešly zůstavitelovou smrtí.“ Takže za dluhy otce budou dědici ručit pouze do výše hodnoty majetku, který na ně při dědění připadne. Nad tento rámec žádnou odpovědnost za jeho dluhy nenesou a není možné, aby se věřitelé domáhali na dědicích uspokojení pohledávek z jiného majetku, než který z dědictví získali. Do jejich vlastní majetkové sféry nijak zasahovat nemohou a majetek dědiců nemůže být pro dluhy zůstavitele nijak postižen.

4. Dobrý den, mám dotaz. Tchýně zemřela, zůstal po ní jen její manžel a pětiletý vnuk. Tchýně ponechala závět, ve které majetek odkazuje své neteři. Jak bude dědictví rozděleno? Má můj syn (její vnuk) nějaké dědické právo? Děkuji za odpověď. Zdenička

Jestliže existuje platně sepsaná závěť, pak bude dědit závětní dědic podle přání zůstavitele (tchyně). Je zde ovšem jedna zásadní skutečnost, která musí být při sepisování závěti zohledněna. Jedná se o neopomenutelné dědice podle § 479 odst. 1 občanského zákoníku „Nezletilým potomkům se musí dostat aspoň tolik, kolik činí jejich dědický podíl ze zákona, a zletilým potomkům aspoň tolik, kolik činí jedna polovina jejich dědického podílu ze zákona. Pokud závěť tomu odporuje, je v této části neplatná, nedošlo-li k vydědění uvedených potomků.“ Neopomenutelným dědicem je tedy vždy potomek zemřelého a jestliže již potomek nežije, pak podle reprezentačního principu na jeho místo nastupují jeho  potomci (tedy vnuci). Jestliže otec syna již nežije, pak by jeho dědický podíl měl připadnout vnukovi, protože  závěť je částečně neplatná. Syn tedy musí být účastníkem dědického řízení, zastupovat ho budete Vy jako zákonný zástupce. Tchán nic dědit nebude, ale připadne mu část ze společného jmění manželů (SJM), které se musí vypořádat nejdříve, jelikož do dědictví půjde až to, co ze SJM připadne na zemřelou tchyni.

5. Dobrý den, chci se zeptat na nárok dědictví. Moje manželka má již od malička nevlastního otce. Ten si ji nikdy neosvojil. Má ještě bratra (je to syn její matky a nevlastního otce). Jak by probíhalo dědictví v případě úmrtí její matky nebo nevl. otce? Její první otec žije a má tři dcery (tedy manželčiny tři sestry). V případě jeho úmrtí by dědictví probíhalo jak? Děkuji za odpověď. Tomáš

Jestliže nedošlo k osvojení, pak po nevlastním otci Vaše manželka nic dědit nebude. Po vlastní matce dědit bude rovným dílem společně s dalšími potomky matky a je-li  nevlastní otec jejím manželem, pak bude dědicem také. O jejím vlastním otci platí to samé, dědit bude Vaše manželka, její sestry a manželka otce (jestli existuje). Takhle tedy bude probíhat dědění ze zákona. Jestliže však zůstavitel (zemřelý rodič) sepíše platnou závěť, pak se bude dědit podle závěti, protože dědění ze závěti má přednost před děděním ze zákona.

6. DOBRÝ DEN, CHTĚLA BYCH SE ZEPTAT – DCEŘI JE 24 LET, BUDE SE VDÁVAT, PŘÍJMENÍ MÁ PO MANŽELOVI CHOVANCOVÁ, ALE V RODNÉM LISTĚ MÁ JMÉNO POKREVNÍHO OTCE. ROZHODLA SE, ŽE BY CHTĚLA MÍT V ODDACÍM LISTĚ MÉHO MANŽELA, KTERÝ JI VYCHOVÁVÁ OD DVOU LET. JEJÍ POKREVNÍ OTEC O NI NEJEVIL NIKDY ZÁJEM, JE JIŽ 16 LET MRTVÝ. MANŽEL SI JI CHCE OSVOJIT NEBO ADOPTOVAT, ZATÍM MI VŠUDE NA ÚŘADECH ŘEKLI, ŽE TO NEJDE BEZ SOUHLASU JEJÍHO POKREVNÍHO OTCE, KTERÝ JE MRTVÝ. CHTĚLA BYCH PORADIT, CO MÁME DĚLAT. DCERA JE ZKLAMANÁ, JÁ I MANŽEL TAKÉ A CHTĚLI BYCHOM TO I SKRZ DĚDICTVÍ – NEMĚLA BY NA NIC NÁROK PO MANŽELOVI. MÁME SPOLU JEŠTĚ 3 DĚTI, ALE MANŽEL JI BERE ZA SVOJI. DĚKUJI PŘEDEM ZA ODPOVĚD. CHOVANCOVÁ

To, že je biologický otec mrtvý a nemůže tedy dát souhlas, je možné překlenout, v tom by žádný zásadní problém nebyl. Ovšem je zvláštní, že Vás na úřadech nikdo neupozornil na skutečnost, že osvojení je možné pouze u nezletilého dítěte. Vaší dceři je však 24 let, je tedy zletilá, tudíž osvojení již nepřipadá v úvahu. Pokud si ji nevlastní otec chtěl osvojit, pak jste k adopci měli přistoupit mnohem dříve. To, aby po nevlastním otci dědila, ovšem vyloučeno není. Pokud totiž Váš manžel sepíše závěť, ve které mezi závětní dědice zahrne i nevlastní dceru, pak bude dědit také.

7. Můj 97letý otec daroval mému bratrovi před 15 lety domek a nyní chce jeho dětem, protože bratr již zemřel, darovat družstevní byt. Před tímto rozhodnutím sepsal závět, podle které mám byt dědit já. Změnu rozhodnutí odůvodňuje sociální potřebností svých vnuků. Jak já mohu v budoucnu postupovat, když jeho rozhodnutí vnímám jako nespravedlivé? Děkuji za odpověď. Milena Polenová

V podstatě mnoho možností nemáte. Záleží pouze na otci, jak ještě za života se svým majetkem naloží. Jestliže ho chce převést na jiné osoby, je to jeho volba a Vy proti tomu nic nezmůžete bez ohledu na to, že se cítíte dotčená. Vy k jeho věcem a jiným majetkovým hodnotám žádná práva nemáte a tudíž neexistují právní nástroje, jak byste mu mohla v jeho rozhodnutí zabránit. To, co otec uvedl v závěti, ho nijak neomezuje v dispozici s majetkem a Vám z ní do doby jeho úmrtí neplynou žádné nároky. V praxi sice dochází k tomu, že dědici, kteří se cítí zkráceni na svých právech, se pokoušejí zneplatnit převody majetku, které zůstavitel za života učinil, ale to není nic jednoduchého. Je-li otec v dobré duševní kondici, tedy plně způsobilý k právním úkonům, a smlouva o převodu členských práv a povinností bude dobře sepsaná, pak převod nijak účinně nenapadnete. Vás pocit křivdy v tom žádnou roli nehraje a na věci nic nezmění.

8. Můj otec se několik let staral o svoji nesvéprávnou příbuznou. Dělal jí opatrovníka a staral se jí o domácnost. Příbuzná letos zemřela a nemá žádné sourozence, prarodiče, děti ani rodiče, tedy přímé dědice. Má opatrovník, můj otec, nějaký dědický nárok? Děkuji za odpověď. Kamila Hubalovská

Váš dotaz nelze jednoznačně zodpovědět. Neuvádíte totiž, o jakou příbuznou se jedná, není tedy možné určit příbuzenskou vazbu, která by otci zakládala dědické nároky. Stupeň příbuzenství je totiž při dědění ze zákona rozhodující pro podřazení potencionálního dědice do některé z dědických skupin. Dědické skupiny jsou celkem čtyři a jsou upraveny v § 473 až 475a občanského zákoníku. Pokud by se jednalo např. o tetu manžela, pak by manžel jako synovec v případě, že žádní další dědici nejsou, dědil ve 3. dědické skupině.

9. Dobrý den, mám dotaz. Žiju v rodinném domku se svým přítelem, domek je jeho vlastnictví, má 2 děti z prvního manželství, je rozvedený a já s ním žiju v domku, mám tam trvalé bydliště, bydlím tam 3. rok. Pokud by se něco stalo, mají jeho děti právo mě vyhodit z domku? Nebo mohla bych něco dědit? Děkuji za odpověď. Jarka Svobodová

Při dědění ze zákona nic dědit nebudete, dům připadne potomkům přítele, kteří jsou dědici v 1. dědické skupině podle § 473 občanského zákoníku. K tomu, abyste dědila společně s dětmi partnera, byste musela být jeho manželka. Jinou možností by bylo, kdyby partner sepsal závěť, ve které by Vás uvedl jako závětní dědičku. Pak byste mohla dědit ze závěti. Takovou závěť je ovšem vhodné sepsat u notáře. Musí být totiž sepsána tak, aby nijak nezkracovala zákonné dědické nároky jeho dětí, jelikož ty jsou neopomenutelnými dědici. Těm je zaručeno, že i v případě, kdy se dědí ze závěti, mají právo na to, aby jim z dědictví připadla alespoň polovina toho, co by jim náleželo při dědění ze zákona (to platí o zletilých dětech). Jestliže tomu tak nebude, závěť  bude částečně neplatná.

10. Dobrý den, mám dotaz. Jak by probíhalo dědictví po manželovi (má 3 děti z prvního manželství), spolu jsme děti neměli. A kdo by byl dědicem, kdybych zemřela první já (mam bratra a mamku)? Děkuji. Marie M.

Pokud by manžel zemřel, pak by záleželo na tom, jestli by existovala platná závěť. V případě, že závěť nebude, nastoupí dědění ze zákona a Vy jako manželka budete dědit v 1. dědické skupině rovným dílem spolu s jeho potomky (§ 473 občanského zákoníku). Před tím, než se zjistí dědická podstata, dojde nejprve k vypořádání vašeho společného jmění manželů (SJM). Z tohoto vypořádání Vám (zjednodušeně řečeno) připadne polovina a teprve to, co ze SJM připadne na zemřelého manžela, se zahrne do pozůstalosti, ze které se stanoví dědické podíly. Bude-li závěť, dědění bude probíhat podle přání zůstavitele. Často dochází i k tomu, že je dědění kombinované. Dědí se jak ze závěti, tak i ze zákona. K tomu dochází např. tehdy, pokud není v závěti odkázán veškerý majetek zůstavitele nebo je závěť v některé části neplatná. Pokud zemřete první Vy a nemáte vlastní děti, pak o dědění ze zákona a ze závěti platí totéž. Při dědění ze zákona bude dědit výlučně manžel jako dědic z 1. dědické skupiny. Matka ani sourozenec dědit nebudou, ledaže sepíšete závěť, ve které na ně budete pamatovat.

11. Chtěla jsem se zeptat, mám 2. dceru a můj přítel by si ji chtěl osvojit, jenže otec dcery dá souhlas, pouze pokud mu zaplatím. Chtěla jsem se zeptat, jestli to je protiprávní. A také jsem se chtěla zeptat, zda mohou české soudy dceru svěřit do péče biologického otce,
když s ní budu žít v zahraničí. Děkuji za odpověď. Bohuslava

Podmiňovat si souhlas k osvojení zaplacením určité částky je neetické a zákon o rodině (ani jiné zákony) nic takového neupravují. Bylo však možné uvážit cestu, kdy souhlas biologického otce není třeba. Podle § 68 odst. 1 zákona o rodině č. 94/1963 Sb. platí, že „Pokud jsou zákonnými zástupci osvojovaného dítěte jeho rodiče, není třeba jejich souhlasu, jestliže (a) po dobu nejméně šesti měsíců soustavně neprojevovali opravdový zájem o dítě, zejména tím, že dítě pravidelně nenavštěvovali, neplnili pravidelně a dobrovolně vyživovací povinnost k dítěti a neprojevují snahu upravit si v mezích svých možností své rodinné a sociální poměry tak, aby se mohli osobně ujmout péče o dítě, nebo (b) po dobu nejméně dvou měsíců po narození dítěte neprojevili o dítě žádný zájem, ačkoliv jim v projevení zájmu nebránila závažná překážka.“ Bližší podrobnosti o průběhu osvojení můžete zjistit na orgánu sociálně právní ochrany dětí na městském úřadu, kde Vám na toto téma poskytnou konzultaci. Pokud jde o pobyt dítěte v cizině, pak by bylo optimální, abyste k tomu měla výslovný souhlas otce. Ten má totiž svá rodičovská práva, a tudíž může trvat na pravidelném kontaktu s dítětem. Bude-li dítě v cizině, aniž by s tím souhlasil, pak mu tím odepřete jeho práva k dítěti  a můžete se skutečně dostat do potíží. Otec například může navrhnout změnu v péči o dítě a požadovat ho do své výchovy. Dochází tím také k porušování mezinárodních úmluv o právech dítěte a za určitých okolností by to pro Vás mohlo mít dokonce i trestněprávní  důsledky.

Previous ArticleNext Article