Zahrada

Návod na zakládání kompostu

V kompostování jsme my, Češi, nejen odborníky, ale také průkopníky. Kompostování v našich krajích patří k nejstarším v Evropě, první řízená kompostárna je zaznamenaná v r. 1912. 

Vzhledem k tomu, že se jedná o jeden z nejlepších způsobů zpracování biologického odpadu, na jehož konci je využitelná surovina a které zároveň nijak nezatěžuje životní prostředí, je zakládání kompostu velmi užitečné i pro zahrádkáře i pro planetu.

V čem budete kompostovat

Začněte tím, že si najdete místo, kde budete kompost zakládat. Ideálně někde, kde nebude překážet, odkud si ho ale budete moci pohodlně vyvézt na kolečku. Na toto místo si buď postavte koupený kompostér nebo si ho sami vyrobte. Pro správný proces přeměny odpadu na perfektní organické hnojivo je zásadní vzduch, teplo a vlhkost. Z toho vycházejte při realizaci kompostéru – je nutné, aby se vzduch dostal do všech míst a vrstev kompostu.

Druhy kompostérů

Dřevěný si můžete vyrobit sami, stačí nějaká vyřazená prkna jako ohrazení. Je ale nutné počítat s tím, že na materiál působí vlhkost a organismy, takže vám nevydrží navždy. Proto je dobré vystlat ho fólií nebo impregnovat. Pamatujte na mezery a otvory mezi prkny, aby se do kompostu dostal vzduch, nesmí být ale příliš velké, aby vzniklá zemina nevypadávala.

Drátěný kompostér z drátěného pletiva je dobrý právě kvůli kvalitnímu provzdušnění. Stěny si ale vyložte netkanou textilií, v horším případě lepenkou.

Plastový kompostér koupíte v hobby marketech a zahradních centrech. Pro uzavřené kompostování je ideální, zabere minimum místa a kompostovat můžete klidně i na balkoně odpad z kuchyně.

Založení kompostu

Na dno kompostéru si nejprve dejte vrstvu větviček nebo slámy, aby se kompost provzdušňoval i zespodu. Pak už můžete sypat cokoliv biologického z kuchyně i ze zahrady – zbytky ovoce a zeleniny, odkvetlé květiny, trávu, listí a drobné větve, štěpku, piliny, hobliny, kůru, popel ze dřeva, ale i čajové sáčky, kávu nebo papír (pouze dobře rozložitelný, ne letáky). Do kompostu patří i trus drobných hospodářských zvířat (slepičince, bobky od králíků, apod.). Plevel, rostliny napadené škůdci a chorobami, nať z brambor, pecky z ovoce, maso, kosti či tuky do kompostu nepatří, stejně jako nerozložitelný materiál.

Previous ArticleNext Article