Dospělí lidé

Moje plastika nosu

Příroda je mocná čarodějka a proto jsme každý jiný. Bohužel ne vždy můžeme být a jsme spokojeni s tím, jak vypadáme. Nejinak se cítila Soňa, a proto se odhodlala podstoupit změnu – plastiku nosu. Svěřila se do rukou odborníků a udělala dobře, výsledek je perfektní. Tento článek je věnován nejen těm, kteří uvažují o jakékoliv změně u plastického chirurga, ale všem, kteří se chtějí podívat, co dokážou šikovné české ručičky.

 

CO JE DOBRÉ SI PŘIPRAVIT PŘED OPERACÍ:

 

3 gelové obklady (budou se měnit každou hodinu, tak aby se stihly namrazit)

alespoň 4 pytlíčky s ledem

3 balíčky vatových štětiček na čištění nosu

MIRACLEAN – zinková emulze (urychluje hojení)

brčko na pití

kšiltovku (oči budou prvních pár dní citlivé na sluníčko)

ASCORUTIN – měl by to pomáhat se zpevněním popraskaných cév (nekupujtet krém na modřiny – na obličej není vhodný) anebo WOBENZYM, poslední dobou jsem slyšela samou chválu – měl by to pomáhat od otoků.

cucací bylinkové bonbóny SALVIA z lékárny – pokud budete mít podrážděný hrtan od intubace

PRVNÍ KONTAKT S KLINIKOU:

Na každé klinice to bude asi jinak, já jsem byla v Ústavu estetické medicíny – Emauzy a doporučen mi byl skvělý chirurg MUDr. Dušan Záruba. Nejdříve se e-mailem nebo telefonicky objednáte na konzultaci, která stojí 300,- Kč a sekretářka vám vysvětlí, kolik bude operace stát. Potom máte pohovor s lékařem, kde vámřekne, co jde a co nejde s tím vaším nosem udělat a co to obnáší. Nakonec si můžete u sekretářky domluvit termín operace (já chtěla až za 5 měsíců, ale myslím, že se dá i do měsíce). Většinou 1 – 3 před operací se dostavíte na předoperační vyšetření a v té době by už měla být zaplacena 50% záloha. Já jsem platila 29.000Kč (jednalo se o zásah do měkké části nosu i do kosti).

PŘEDOPERAČNÍ VYŠETŘENÍ:

Většinou bývá od 8.30 hodin ráno, musíte si přinést moč a dostavit se na lačno. Pošlou vás na odběr krve a prohlédne vás lékařka. Ve spodním prádle vás zváží, napojí na srdeční monitor, prohmatá uzliny a pak se ptá ohledně nemocí v rodině. Celé vyšetření zabere maximálně 1,5 hodiny.

PŘÍJEM:

V šatně jsem se převlékla do kalhotek a zelené nemocniční košile – andělíčka (doporučuji opravdu kalhotky, ne tanga – bude vám koukat zadnice). V šatně se nechá oblečení a s sebou na pokoj se berete jen to, co budete potřebovat. Stačí časopis a pak nějaká muzika do uší a jelení lůj (po operaci budete mít šíleně suché rty). Zamknete skříňku a necháte si klíček. Absolvujete vizitu, pohovor s operatérem o tom, co vlastně bude provádět s nosem a pohovor s anestezioložkou (o tom, zda zvracíte a jak vůbec snášíte narkózu), následuje injekce do zadečku – oblbovačka (bylo to jediné, co mě z celé operace bolelo) a odchod na sál (jen 5 metrů přes chodbu).

PROBUZENÍ NA POKOJI:

Nic mě nebolelo, stále jsem byla napojená na kapačku, která není cítit (a to já jsem strašpytel z jehel). Kapačka zůstává asi až do 4 hodin odpoledne. Pustila jsem si muziku do uší a odpočívala. Měla jsem sádru na nose, tampóny v nose a čtverečky na očích – obklady. Byla jsem celkově příjemně unavená. Hodně mi vysychalo v ústech, která si ze začátku můžete jen vyplachovat (to kvůli zvracení), později můžete pít brčkem. Sestřička mi asi každou hodinu přinesla nový obklad na oči a dala napít. Až do rána nesmíte sami vstávat, zvoní se na sestřičku.

Během 4-5 hodin po operaci se dostavil šílený otok očí a vůbec celého obličeje. Očička začala krásně modrat. Nic mě ale nebolelo a sestřička se stále starala o obklady. V noci jsem měla malé krvácení z nosu, které rychle přestalo. Na noc jsem dostala prášky na spaní a tak jsem spala jak dudek. Ráno byly oči oteklé tak, že jsem neviděla ani na krok a sestřička mi pomohla pokaždé dojít na WC (pokud se na to ale necítíte, nabídnou vám mísu).

2. DEN RÁNO PO OPERACI:

 

Neděste se, já ten otok ani necítila. Byla jsem ještě trochu oblblá a myslela jsem, že nevidím proto, že mám ty obvazy. Sestřička mě vzbudila asi v 7.00 hodin a přinesla mi snídani. Nezvládla jsem ale otevřít pusu kvůli otoku a také tamponádě, tak jsem jen vypila brčkem čaj. V půl osmé ráno jsem šla do šatny, kde jsem se oblékla a počkala na mého lékaře na kontrolu. Ten zkontroloval sádru a poslal mě domů.

 

Je dobré mít někoho, kdo na vás bude asi tak v 7.30 hod. čekat s autem anebo si přivolejte taxi. Mně ho zavolali z recepce, byl to muž zvyklý vozit pacienty po operaci a tak se ani na nic nevyptával. Doma jsem měla naštěstí ráno kamarádku a večer tátu, chodili mi každou hodinu vyměňovat obklady. Měla jsem gelový obklad z mrazáku zabalený do tenké utěrky na oči a potom misku s trochou vody a pár kostkami ledu. Do toho jsem namáčela sterilní čtverečky, které jsem přikládala na oči a na tom pak ten gelový obklad. Prospala jsem vlastně celý den. Nic mi nebolelo, dýchala jsem ústy, jako když máte rýmu a musela jsem tudíž neustále zvlhčovat sliznice – pít vodou brčkem. Je opravdu velice důležité otoky každou hodinu ledovat + mokré čtverečky na oči. Nastlala jsem si polštáře tak, abych spala v polosedě – to kvůli otokům, jinak by se mi nahrnula krev do hlavy. Otoky už dost mizí, okolí očí je červené a odpoledne už jsem mohla jíst. Je dobré mít někoho alespoň ten první den doma, kdo se o vás postará. Nebudete tak muset chodit – oči a nos by totiž znovu otékaly. Později večer nos trochu svědil a trochu štípal v místech kde jsou jizvy. Spala jsem dobře.

3. DEN:

 

Oči mám mírně oteklé, můžu se už číst (i když krátce) a zvládla jsem lehkou procházku. Je vůbec dobré si jít alespoň sednout na čerstvý vzduch. Ale pozor na chůzi např. do schodů – to se mi pěkně motala hlava. Dá se jíst, ale ne jídlo, které musíte moc kousat – nejdou stále dost otevřít pusa. Odpoledne už je OK, otoky mizí. Večer opět procházka, jsem unavená a přes den jsem stále pospávala.

4. DEN:

 

Ráno v 8.00 hodin jsem šla na kontrolu a na odstranění tamponády (to nebolí, je to jako vysmrkání se) a pak jsem zvládla procházku. Pozor ale, já jsem se vrátila domů až kolem poledne a to pěkně nateklá. Tak bych poradila hned po odstranění tamponády jít opět domů a ledovat a ledovat! (tedy podotýkám, že byly dost vedra, takže v zimě to snad bude lepší).

Budete teď muset nos každé 2 hodiny čistit vatovými štětičkami. Mně se po tom ledování spustila rýma, takže jsem čistila každých 5 minut a to bylo dost otravné, hlavně proto, že to štípalo tam, kde byly ty čerstvé jizvy. Vyřešila jsem to tím, že jsem si koupila zinkovou emulzi MIRACLEAN, která urychluje hojení a štětičkami do nosu ji několikrát denně nanášela. Pár vteřin to trochu štípe, ale jizvy se díky tomu krásně zacelily. Dejte hlavně na noc! Modřiny už se pod očima (a vůbec po celém obličeji!) začaly vybarvovat a teď jsou zelenožluté a oči citlivé. Večer otoky očí už úplně zmizely, nateklé jsou pouze tváře. Ledovat tak stačí každé 2 hodiny. Můžu už také trochu otevřít pusa na jídlo.

5. DEN:

 

Modřiny jsou zelené a nos začal pod sádrou svědit. Taky sem si teprve teď všimla, jak mám vlastně šíleně nateklé tváře (spodek) a modřiny se mi pěkně rozlily až na okraj spodní čelisti. Měla jsem už sílu zůstat 1/2 dne venku, pak jsem byla hrozně unavená a po obědě jsem si musela dáchnut, ale večer zase ok. Ta únava je prý z té narkózy, přece jenom je to nápor na tělíčko. Už si ale vidím nos (skrze škvírku pod sádrou), ten je o hodně kratší a tak se pořád usmívám a šťastně hopkám kolem. Nos sice vypadá zatím dost nateklý a neforemný, ale to se prý srovná. Tak uvidíme. Unavená jsem vlastně byla celých těch 14 dní, kdy jsem si prostě musela jít po obědě alespoň na 2 hodiny lehnout. Ale chodila jsem normálně ven do parku a tak. Připravte se na vyděšené pohledy lidí. Budete pořád vypadat jak po bouračce.

6. DEN:

 

7. DEN:

 

Jsem trochu rozrušená, hrozně bojím bolesti a dneska jdu na vyndání stehu. Celá operace byla provedena metodou uzavřenou, takže nebudu mít žádnou viditelnou jizvu (jinak prý ta jizva i kdyby tam byla, tak by myslím měla do měsíce stejně zmizet). Tak trošičku to bolelo, ale je to jako tahat si chlup z nosu – nic příjemného, ale je to 5 vteřin a hotovo. Takhle hezky vypadám po vyndání stehu. Už jsem si zvládla i umýt hlavu. Není totiž příjemné naklánět se nad vanou anebo ve vaně dávat hlavu dozadu. Nos hned natéká. Nosní dírky vypadají každá jiné velikosti a nos se natáčí doprava, ale to je prý těmi strupy a otoky (mohu potvrdit, že 20. den po operaci je již vše tak, jak má být). Ostatní stehy jsou vstřebávací a budou v průběhu možná tak 2 – 3 týdnů postupně vypadávat při čištění (takové bílé nitky) a také už prý nemusím nos ledovat . Jinak – nenechte se zmást, modřiny mi od rána nezmizely, to je jen make-up.

15. DEN – ODSTRANĚNÍ SÁDRY:

 

Deníček jsem si mezi dnem 7. – 15. nepsala. Normálně jsem chodila ven a užívala si dovolenou. Nějaké závažné změny se nekonaly, akorát jsem se hezky vybarvovala. Dneska mi ostranili sádru a přelepili nos pouze takovými proužky. V tuto dobu už se dá jít do práce. Stále mám ale velice krvavé oči, prý to ale není běžné. Nos je jestě nateklý, ale už je vidět, jak je celý krásný. Hlavně mě baví posílat fotky před a po operaci lidem, kteří tvrdí, že nos vypadá stejně jako před operací. Ufikli mi totiž asi 4mm! Takže teprve na těch fotkách je to pořádně vidět . Ještě mi bylo řečeno – smrkat zatím jen lehce a stále čistit štětičkami. Já si každý večer zavádím štětičkami Miraclean, abych se rychleji hojila (mám s ním skvělou zkušenost s manželovo jizvou po operaci – byla za 3 dny zahojená). Rýma asi 8. den po operaci přestala. To je ale asi individuální. Prý ještě alespoň 2 týdny nemám cvičit a namáhat se. Pan doktor mi ukázal, jak si mám nos masírovat. Jsou to vlastně jakési tlakové masáže, které by mělo zamezit tomu, aby ty jizvy zbytňovaly. Zabere to ale jen asi 10 vteřin 4x denně.

30. DEN PO OPERACI:

Dneska je přesně měsíc po zákroku. Slyšela jsem, že dost lidí má po operaci deprese. Chápu asi proč, měla jsem jeden takový den, bylo to tím, že jsem se 20x denně prohlížela v zrcadle a neustále kontrolovala, jestli je vše v pořádku. No a člověk tak nachází neviditelné chybičky. Jako že je ten nosík trochu do špičky, ale to se mění podle toho, jestli je otok, stroupky a tak. Tak opravdu nešilte, bude to dobrý. Také bych chtěla říct, že od sundání sádry byl nos dost citlivý na dotek. Dneska ho ještě trochu cítím, když ho masíruji, ale už mi nevadí se ho jemně dotýkat. Nos vypadá od té doby stejně. Takže už teoreticky můžete počítat od 7. týdne se skoro ustáleným tvarem. (někdy to ale prý trvá 3 měsíce, konečné ustálení až 12 měsíců) .

Tak nějak zjišťuji, že posledních pár večerů, jak jsem po horké koupeli a pak ve studené ložnici, tak ten nos reaguje tak, že jsou tam takový tlaky, tam kde ten nos byl zlomený a tak´é jak je venku už mrazivé počasí, tak to trochu pobolívá, ale jen zezačátku. Nahmatala jsem si takovou prohlubinku u kořene nosu, asi tam, kde to bylo zlomené. Začala jsem znovu chodit cvičit. Zjistila jsem, že můžu jen powerwalk, po 5 minutách běhu mi připadalo, že mi nos šíleně natekl. V zrcadle nebylo nic vidět, ale z běhu sešlo. Na aerobic se tady nechystejte.

9 TÝDNŮ PO OPERACI:

 

Dneska je to nějakých 9 týdnů po operaci. Nosík není nateklý, už 3-4 týdny chodím normálně cvičit a nic nenatéká ani nebolí. Zima už mi nevadí. Jediné, co je, že ten nos pořád bolí, když si dělám tlakové masáže. Můj lékař říkal, že to může trvat i 3 měsíce, než se to ustálí. Také když mám třeba i jen 30 minut na nose sluneční brýle, tak tam mám pak vytlačený obtisk asi další půl hodiny. Je to asi pořád ještě nateklé, ale nevypadá to tak. Taky je bolestivé, když si přendavám těsný rolák přes hlavu.

4. MĚSÍC PO OPERACI:

Pan doktor mi oznámil, že nosík vypadá hezky a že už si můžu přestat dělat masáže. Dělám všechno, nos nebolí, vypadá moc hezky a jediné, co mi po té operaci zůstalo, jsou jizvy vevnitř v nose. Budou tam navždycky, je to jen cítit, když si chcete vyčistit nos, tak tam něco je – tak to je ta jizva.

Slíbila jsem, že sem hodím foto, jak vypadám. Nevím, jestli to bude vidět, ty 3 měsíce po jsem měla hlavně z levého profilu nos jakoby do špičky. Bylo mi řečeno, že se to zaoblí, že špička spadne. Tak spadla. Nebyla jsem si teď asi týden jistá, jestli to vypadá dobře, ale Zmijucha mě ujistila, že jo, tak sem posílám foto.

A jak to bylo před tím:

SOUHRNNÉ INFORMACE:

Kdo operoval?

MUDr. Dušan Záruba, ÚSTAV ESTETICKÉ MEDICÍNY V PRAZE

Kolik operace stála?

měkká část nosu + zásah do kosti – 29.000 Kč

S tím co vím, šla bych na operaci znova?

Na 100% ano, jsem s výsledkem moc spokojená 🙂

Zvládla bych to doma sama?

Asi ano, ale je lepší, když člověk nebydlí v domě, kde bmusí běhat nahoru dolů po schodech pro led a na WC.

Platí operaci pojišťovna?

Ano, v případě, že je nos buď po nějakém úrazunebo má vadu, která znesnadňuje dýchání. To vše vám řekne váš obvodní lékař, který vám také napíše doporučení

Jak je to s pracovní neschopností?

Klinika vám neschopenku na plastiku nenapíše, ale zkuste se domluvit předem s vaším obvodním lékařem.

Doporučuji tyto stránky = fotografie postupu operace. Fotky krok za krokem plastiky nosu otevřenou metodou. Stánky jsou v angličtině.
http://www.anewnose.com/otherpeoplesstories.htm

Další spokojení majitelé nových nosů:

SABINA
– operoval Jiří Veselý – KLINIKA PLASTICKÉ CHIRURGIE U SVATÉ ANNY BRNO

 

LUCKA
– operovala MUDr. Točíková v Praze na Vinohradech

 

ZDENKA
– operoval MUDr. Libor Polák – Ostrava

Dále byli operováni (převzato z diskuze pod článkem):

ZMIJUCHA = MUDr. Záruba UEM Praha

SKUBII = MUDr. Záruba UEM Praha

PETR – ORL FN Plzeň MUDr. Pavelec
– oprava po úraze, operace hrazena pojišťovnou. Petr se ozval po operaci a <strong>nebyl</strong> s výsledkem spokojen) fotky po nemám, Petr už se bohužel neozval…

O plastice nosu, ale i o dalších  zákrocích tohoto typu si můžete  povídat v diskusi na tato témata.

Previous ArticleNext Article