Česká republika

Jarní svátky a zvyky

Nejkrásnějšími jarními svátky jsou Velikonoce, slavené jako svátky jara, sluníčka a probouzející se přírody. Ve skutečnosti jde o nejvýznamnější svátek křesťanství. Jako jsou Vánoce spojeny s narozením Ježíše Krista, syna Boha a prosté ženy Marie, Velikonocemi si připomínáme ukřižování stejného Ježíše Krista, jeho smrt a vzkříšení. Ježíš Kristus se narodil v Betlémě v dnešním Izraeli. 

Během svého krátkého života oslovil a získal davy stoupenců a vychoval řadu následovníků. Vybral si dvanáct mužů-apoštolů, kteří jej doprovázeli při jeho putování po Palestině a učil je. Kritizoval praktiky soudobé církve a veřejně se prohlašoval za Božího syna. Ve věku 33-ti let byl po krátkém soudu ukřižován a jeho tělo uloženo podle tehdejších zvyků do skalního hrobu. Třetí den vstal z mrtvých a po krátkém pobytu na zemi byl vzat do nebe. Přes 2000 let si zázrak vzkříšení a zmrtvýchvstání připomínáme právě o Velikonocích. Název Velikonoce vychází z tzv. Velké noci během níž došlo k vzkříšení. Podobný svátek měli pohané před Kristem, kteří vítali jaro a začátek polních prací.

Velikonoce jsou na rozdíl od Vánoc svátkem pohyblivým. Připadají na neděli po prvním jarním úplňku, jak stanovil koncil v roce 325. Samotným Velikonocím předchází tzv. doba postní. Začíná Popeleční středou – dnem přísného půstu. Tento den ukončuje dobu masopustního hodování a karnevalů a otevírá období klidu a rozjímání, jehož vrcholem je po čtyřiceti dnech půstu oslava vzkříšení. Každá postní neděle má své jméno a v minulosti se k nim vázaly různé zvyky.

Velikonoční týden:

Velikonoční (Pašijový, Svatý) týden začíná Květnou nedělí. Světí se kočičky a zelené větvičky jako symbol palmových ratolestí, kterými lidé vítali Krista při příchodu do Jeruzaléma. Probíhají velké úklidy domácnosti a zahrádky, myjí se okna a lidé si kupují nové oblečení.

Pondělí zvané Modré nebo Žluté
bylo začátkem studentských a školních prázdnin.

Během Šedivého úterý
hospodyně uklízely a vymetaly pavučiny. V lidových zvycích a náboženských obřadech nehrají tyto dva dny velkou roli ani se k nim neváží žádné tradice. Jsou to dny "vnějšího úklidu" , na které navazuje úklid těla a duše.

Škaredá (Černá, Sazometná) středa symbolizuje čištění komínů. V tento den se nemáme mračit, jinak se budeme hodně mračit celý rok. Církev si připomíná zradu Jidášovu.

K Zelenému čtvrtku se váže celá řada zvyků. Název dne se odvozuje od zeleného mešního roucha, je symbolem odpuštění a zelená připomíná zelený strom jako návrat hříšníků mezi věřící. Tento den se nemáme hádat, aby se nám celý rok hádky vyhnuly a také si nemáme nic půjčovat, aby se nám nevyhýbaly peníze. Lidé se myli v rose, aby byli zdraví. Ženy zametly dům a smetí odnesly pryč, aby v domě nebyly blechy. Celý den se jedla zelená strava. Chléb snědený s medem měl celý rok chránit před hadím uštknutím. Hospodáři sili hrách a len, protože co bylo zaseté v ten den, slibovalo hojnou úrodu. Pekly se jidášky – kynuté pečivo ve tvaru dukátů nebo provazové smyčky. Jsou symbolem Jidášovy zrady – dukáty připomínají odměnu, kterou Jidáš dostal za zradu Krista a smyčka provaz, na kterém se Jidáš později oběsil. Jidášky se jedí suché nebo potřené medem.

Tzv. Velikonoční triduum otevírá Velký pátek. Je to den přísného postu, ticha, smutku a rozjímání. Připomíná ukřižování a smrt Krista na kříži. Výzdoba kostelů je chudá a prostá, bez květin a svící, nezvoní zvony a také varhany mlčí. V tento den se nepere prádlo, aby se nepralo v Kristově krvi. Po vsích chodí tzv. řehtáci s dřevěnými nástroji a oznamují poledne, klekání a začátek bohoslužeb. Používají se různé řehtačky, klapačky a mlýnky a nahrazují zmlklé zvony. Na Velký pátek se podle legend a pověstí otevírá země a lidé pokorní a zbožní mohou najít poklad. Místo pokladu označuje zlaté kapradí, světýlko nebo záře vycházející ze skalního otvoru. Věřilo se v tento den též na vodníky, čarodějnice a zlé duchy. Koupel ve vodě zajišťovala pevné zdraví po celý rok.

Na Bílou sobotu
se uklízela domácnost a zametalo se novým koštětem, aby bylo celý rok v domě čisto. Hospodyně pečou velikonočního beránka a mazance, muži pletou pomlázky z vrbových proutků. V tento den se světí oheň, symbol světla a odcházející zimy, stejně jako připomínka vítězství nad smrtí. Ohořelá dřívka se zapichovala do pole, aby bylo úrodné a popelem se sypala louka, aby bylo dost trávy a sena. Sadaři třesou stromy, aby je probudili k životu. Končí půst a s koncem Bílé soboty se vrací zábavy a tancovačky. Ženy a dívky zdobí vajíčka pro pondělní koledu.

Neděle po Bílé sobotě se jmenuje Boží hod velikonoční. V kostelech se světily pokrmy – mazance, beránky, vejce, chléb a víno. Kousky posvěcených pokrmů se nechávaly na poli a zahradě pro dobrou úrodu, víno pro dostatek vody ve studni.

O Velikonočním pondělí probíhá koleda, chlapci chodí s pomlázkami za děvčaty a za koledu dostávají malovaná vejce a různé sladkosti. Děvče, které je vyšlehané, bude zdravé a veselé po celý rok. V některých krajích děvčata po koledě chlapce polévají vodou. V minulosti hospodář šlehal čeládku – aby nebyla líná, dobytek – aby měl mladé a stromy – kvůli úrodě. Šlehalo se i mezi dospělými pro dobré sousedské vztahy.

Pomlázka se plete z vrbového proutí a nejstarší historická zmínka o tomto zvyku pochází už ze 14. století. Nazývá se též mrskut, šlehačka nebo korbáč.

Vejce je odpradávna symbolem plodnosti, života, zrození, hojné úrody, slunce a bezpečí. Je také připomínkou příchodu jara, kdy se vše probouzí k životu a rodí. Kromě vajec k Velikonocům patří i některá zvířata – zajíc, který nosí vajíčka v nůši, slepice, kohout, beránek – jako obětní zvíře připomínající oběť Krista.

Další jarní svátky:

Velikonoční svátky končí sedmou nedělí velikonoční svatodušními svátky (Letnice). Nejstarší zmínka o Letnicích se nachází v Kosmově kronice. Pohané v tyto dny nosili ke studánkám oběti a dárky. Později byli Letnice slaveny zpěvem, hodováním a tancem. Církev si připomíná seslání Ducha svatého jako třetí Božské osoby (Otec, Syn a Duch svatý), zobrazuje se jako holubice, která naplňuje lid moudrostí a prozíravostí. Naši předci uklízeli svá stavení, zdobili je zelenými větvičkami a vyháněli čarodějné síly.

Krásným jarním svátkem, který si připomínáme druhou květnovou neděli, je Den matek. Připomíná jedinečnost a nezastupitelnou roli ženy – matky ve společnosti. Oslava ženy – dárkyně života má dávnou historii, již staří Řekové jí vzdávali úctu a oslavovali. V našich zemích svátek zavedla Alice Masaryková v minulém století.

K dalším jarním zvykům patří apríl. Kde se nápad s aprílem poprvé objevil, to se asi nepodaří zjistit. V českých zemích máme první zmínku o aprílových žertících již v 17. století a jejich obliba s postupem času vzrůstala.

Také pálení čarodějnic patří k oblíbeným jarním událostem, při kterých se sejde celá vesnice nebo party dětí a mladých. Noci ze 30. dubna na 1. května se říká "svatojakubská" nebo také "čarodějná" a odpradávna se věřilo, že se jedná o noc magickou. Nejenže se otevíraly lidem poklady země, ale také tuto noc poletovaly reje čarodějnic a slétaly se na svůj sabat. Proměňovaly se v různá zvířata a vymýšlely, jak lidem uškodit. Proto lidé v tuto noc zapalovali ohně, aby čarodějnice odehnali a ochránili nejen sebe, ale také dobytek a úrodu.

Jarní očistné kúry:

Blíží se jaro. Lidé uklízejí své zahrádky a domácnosti a mnozí cítí nutkání k očistě své tělesné schránky. S touto touhou se setkáváme v celé historii lidstva. Tělo zanesené odpady a toxiny je třeba čas od času pročistit. Hladovění nebo-li půst je nejlepším prostředkem k této očistě. Používali jej řečtí filosofové a matematici, obyvatelé starého Egypta, Peršané, mniši a poustevníci. Půst jim umožňoval nejen vyčištění těla, ale také posílení imunity a výjimečné myšlenkové pochody.

Naši předci pili čajové směsi čistící krev a zařazovali ve svém životě nejen postní dny, ale také tzv. zelené dny, kdy se jedl špenát, zelené bylinky, lístky kopřiv a petržele.

Půst může být krátký (do týdne) nebo dlouhý (až šest týdnů). Jiné dělení rozlišuje půst absolutní (nejí se, pouze pije) nebo neúplný (jí se jen některé potraviny). Týdenní půst lze doporučit každému člověku, dlouhodobější trvání bez lékařského dohledu ale může dotyčného i poškodit. Hladovět se nemá den ze dne. Před zahájením hladovky se doporučuje týden střídmého stravování se. Důležitý je přísun tekutin – vody, neslazených čajů.

První dny hladovění využívá organismus k získání energie zásoby tuku, později bílkovin z méně významných tkání, odbourávají se staré a nemocné buňky, odpady a usazeniny se vyplavují. Člověk se necítí dobře, má velký pocit hladu a může od hladovky ustoupit. Po třech dnech však pocit hladu mizí a projevují se první pozitivní účinky. Důležité je vypít nejméně tři litry vody denně.

Variantou neúplného půstu je půst ovocný. Skládá se z čerstvého ovoce, vody a čaje. Jeho výhodou je ztráta nadbytečných kilogramů, osvěžení pleti, získání dobré nálady. Nevýhodou je možnost podráždění sliznic a ledvin, vyvolání alergie na některé ovoce, vyrážka po těle.

Ovoce vhodné pro ovocný půst:

1) Jablko – obsahuje velké množství draslíku a málo sodíku, dezinfikuje tělo a posiluje mozek, svaly a nervy, čistí pleť. Obsahuje vlákninu pektin, která váže a vylučuje olovo.

2) Kiwi – odstraňuje nečistoty z těla.

3) Ananas – obsahuje hodně vlákniny a důležité enzymy.

Různé druhy ovoce lze vzájemně kombinovat nebo obohatit o zeleninu – mrkev, zelí, červenou řepu.

Kdo se nechce čistit celé týdny, může zvolit variantu tzv. víkendové očisty. Základem je snížený přísun energie do organismu, aby tělo využilo vlastní rezervy. První den jíme zeleninu a vlákninu, druhý den pouze jeden druh ovoce – doporučuje se jablko. Pijeme tři litry tekutiny denně – vodu, zelený čaj, čistící směs. Velkému náporu hladu odoláme zakousnutím jablka nebo mrkve. Po ukončení víkendové kúry zvolíme lehké jídlo – zeleninový nebo ovocný salát, rýži, bílé maso.

Jiné způsoby pročištění těla:

1) jablečný den – celý den jíme čerstvá jablka, popř. kousek tmavého pečiva

2) šťáva z čerstvého zelí – užívá se 4x denně asi 1 dcl čerstvé šťávy po dobu 4 – 6 týdnů

3) šťáva celerová – pije se 1 sklenice denně

4) syrová rajčata nebo šťáva z nich – asi 350 ml denně

5) čerstvé meruňky

6) šťáva z pórku – 2x denně asi 1 dcl

7) odvar z ovsa

8) polévka z rýže, ovesných vloček a lněného semene

Pšeničná očistná kúra:

Pšenici promyjte a nechte namočenou přes noc. Ráno ji uvařte doměkka, až začne praskat slupka. Sceďte a oslaďte medem, přidávejte střídavě mleté ořechy, rozinky, sušené nebo čerstvé ovoce, případně trochu bílého jogurtu. Mezi hlavními jídly jezte ovoce a zeleninu a nezapomeňte pít nejméně 2 litry tekutin denně. Vhodné jsou bylinkové čaje nebo čistící čajové směsi.

Úplně vynechejte kávu, cukr, alkohol, tuky, maso, ale také sůl. Po skončení kůry začněte jíst lehká bezmasá jídla a zažívací trakt zatěžujte pomalu a postupně.

Jak to funguje?
{snippet ad1}
Pšeničná zrnka obsahují množství vitaminů skupiny B, které jsou pro organismus velmi důležité, blahodárně působí hlavně na nervovou soustav a na pleť. Vitamin B se vařením neničí a pšeničné otruby působí ve střevech jako kartáč – vyčistí nánosy usazenin, podporují peristaltiku. Střeva zbavená škodlivin ve větší míře asimilují potřebné živiny a vitaminy, které dostáváme z ovoce a zeleniny. Tím, že vynecháme těžká a masitá jídla a sůl, umožníme celému trávicímu systému důležité pročištění, oddech a regeneraci. Upraví se jistě i pravidelnost vyprazdňování. Neméně důležitý efekt pšeničné kúry je v úpravě stavu pokožky, pleť bude vypadat svěží a zdravější, vždyť vnitřní očistou dosáhneme i čistotu vnější. Zkuste vydržet celý týden, jde to.

Kroupová pročišťovací kúra:

Každý den je třeba sníst přibližně 1 kg krup po dobu 1 měsíce. Kroupy připravujeme následujícím způsobem: Večer kroupy namočíme a druhý den hodinu vaříme. Musí být podávány teplé nebo ohřáté. Z takto připravených krup připravujeme celou řadu pokrmů – karbanátky, kubu s houbami, šoulet, kroupové rizoto, různé polévky a další jídla.

Čistící kúra vhodná též pro alergiky a astmatiky:

Drží se měsíc, první den je odlehčovací a doporučuje se konzumovat pouze vařenou rýži a ovoce. Další dny se k této kombinaci přidávají zeleninové šťávy a polévky. Nezbytný je pitný režim, čistá voda a čaje (zelený a bylinkové) a dostatek pohybu.

Léčivé rostliny s čistícími účinky:

kopřiva dvoudomá – nálev z listů a nati

třezalka tečkovaná – nálev z květů nebo celé nati

hluchavka bílá – nálev z květů

řebříček obecný – nálev z nati nebo květů

smetanka lékařská (pampeliška) – nálev z kořenů, salát z čerstvých listů

Jarního úklidu těla se nebojme, ale nenuťme se do něho. Člověk musí toužit po očistě a být na ní celkově připraven. Pokud jste ve stresu, začněte čistící režim až po zklidnění mysli. Nebyl by to dobrý start.

Previous ArticleNext Article