Dospělí lidé

Jaké jsou účinky rentgenového záření?

Mluvíme-li o bezpečnosti rentgenových snímků, co vlastně máme na mysli? Nebo jinými slovy: jaké jsou tedy účinky rentgenového záření na živou hmotu? Rentgenové záření je elektromagnetické vlnění s vysokou energií a dlouhým doletem a jako takové ovlivňuje všechny živé tkáně.

Záměrně nepíšu, že jim škodí, protože kromě nesporně prokázaných škodlivých účinků záření jsou zde ještě účinky hypotetické, které mají stimulační účinek. Tato teorie se nazývá TEORIE HORMEZE, a znamená asi tolik, že v jistých nízkých nekumulativních dávkách může rentgenové záření naopak nastartovat obranné mechanismy organismu a zvýšit tak jeho odolnost. Bohužel tyto dávky nelze nijak standardně určit a existují-li, pak je jejich vliv přísně individuální.

Mnohem častěji se hovoří o účincích škodlivých, které lze rozdělit do dvou velkých kategorií:

1. nemoc z ozáření
2. zásah do struktury buňky (účinek mutagenní)

Nemoc z ozáření vzniká při dosažení dávkového prahu, má charakteristický průběh a v mírových podmínkách je zcela výjimečná – může k ní dojít např. při havárii, jako se to stalo před 21 lety v Černobylu. Má dvě podoby: akutní nemoc z ozáření a chronická nemoc z ozáření. Akutní nemoc z ozáření vzniká při jednorázovém překročení dávkového prahu, chronická při kumulativním překročení dávkového prahu, tj. sčítáním jednotlivých dávek (a odečtením vlastních reparativních pochodů v organismu). Z hlediska akutní nemoci z ozáření je radiodiagnostika (tj. rentgenové snímky) zcela bezpečná, hluboko pod hranicí dávkového prahu (při jednotlivém vyšetření je efektivní dávka 1.000-100.000x nižší). Co se týká chronické nemoci z ozáření, je velmi závislá na reparativních schopnostech organismu a určité ohrožení vnímavých jedinců je zejména v radioterapii (léčbou rentgenovým zářením).

Mluvíme-li tedy o škodlivých účincích rentgenového záření, máme v běžných podmínkách na mysli především účinek mutagenní, tedy poškození na úrovni buňky. K tomuto poškození není zapotřebí dávkového prahu, každá dávka jiná než nulová může mít škodlivý účinek na buňku.
{snippet ad1}
K poškození buňky dochází na dvou úrovních:

1. na úrovni buňky somatické, tj. stavebního materiálu lidského těla
2. na úrovni buňky gametické, tj. reprodukční buňky, která dává vznik novému potomstvu

Poškozením buněk somatických s následným nekontrolovaným množením těchto poškozených buněk dochází ke vzniku neoplasií, tj. nádorovému onemocnění. Některé práce uvádějí, že až za 7% nádorů jsou zodpovědné právě rentgenové snímky, resp. jejich nadužívání. Nejvíce citlivé jsou tkáně s vysokou mitotickou aktivitou, tedy ty, které se často a rychle obnovují. Patří sem především krevní elementy, buňky střevní a žaludeční sliznice, kostní dřeň, kůže a štítná žláza. Relativně odolné jsou svaly a nervová tkáň (mozek). V dětském věku, v období růstu je však situace zcela jiná – veškeré tkáně se vyvíjejí a obnovují velmi rychle a jejich ohrožení je proto mnohem vyšší než u dospělých! Dalším obdobím, ve kterém je člověk více ohrožený, je období dospívání, kdy hormonální změny v organismu vedou k vysoké proliferativní aktivitě a „uklízecí čety“ organismu jsou tak zaměstnány na jiných frontách.

Za mnohem závažnější z hlediska populace jsou však považovány mutace gametické. Průnik mutovaného genu je totiž až 9 generací! Jestliže tedy budeme vycházet z jednoduché představy, že v každé rodině jsou dvě děti, z nichž každé obdrží informaci o mutaci a předá ji dál, potom ve chvíli, kdy se mutace projeví, bude jejím nosičem již 512 jedinců! Tato exploze může vést ve svém důsledku k velkému rozšíření geneticky podmíněných chorob, zvláště uvědomíme-li si, že záření je pouze jedním z mnoha mutagenních prvků prostředí a že je využíváno v medicíně pouhých 5 generací.

Můžeme tedy říci, že zatímco somatické mutace ohrožují přímo ozářeného jedince, gametické mutace ohrožují celou populaci.

Když na konci 19. století objevil Wilhelm Conrad Roentgen účinky paprsků X, otevřela se nedozírná pole moderní medicíně, která dalším vývojem nabývají stále více na významu. Diagnostiku si dnes bez rentgenového záření neumíme představit. Přesto je dobré mít na paměti i ty méně populární stránky tohoto důležitého pomocníka a využívat rentgenových snímků pouze tam, kde jsou nezbytně potřeba.

Previous ArticleNext Article