Dospělí lidé

Jak je to s krevními skupinami – 3. díl

Na konci minulého článku jsem slíbila, že se tentokrát seznámíme s tím, jaká je pravděpodobnost jednotlivých krevních skupin u dítěte, když známe krevní skupiny rodičů. Také jsem slíbila, že předvedu „detektivní“ pátrání po krevní skupině dědečka na základě krevních skupin vnoučat.

Nejprve se tedy podíváme na pravděpodobnost krevních skupin dítěte u rodičů s určitou krevní skupinou, za předpokladů, že známe u rodičů obě alely (tedy konkrétní geny) tvořící krevní skupinu (tj. vlastně obě písmenka – např. krevní skupina A může být AA nebo A0, viz minulý článek). V případě, že neznáme obě alely rodičů, lze jen říci, jaké se krevní skupiny u dětí mohou vyskytnout (viz tabulka v minulém článku), nikoli však s jakou pravděpodobností.

Nejjednodušší je to v případě krevní skupiny 0 u obou rodičů. Dítě nemá žádnou jinou šanci zdědit jinou alelu od rodičů než 0 – pravděpodobnost krevní skupiny 0 u dítěte je 100%.

 

Podobně by tomu bylo pro shodné krevní skupiny rodičů – oba AA (tedy krevní skupina A s oběmi alelami AA) i oba BB. Jejich děti budou se 100% jistotou v prvním případě krevní skupiny A a ve druhém B. Zdánlivě stejný výsledek nastane, budou-li rodiče sice opět oba krevní skupiny A (tedy stejného „fenotypu“), ale oba budou mít odlišný „genotyp“ (jeden AA druhý A0). Termíny „fenotyp“ a „genotyp“ jsme zavedli v minulém článku – ten první vyjadřuje konkrétní fyzický projev genů – tedy krevní skupinu, ten druhý zaznamenává, jaké alely jsou v krevní skupině obsažené.

 

Výsledkem je opět se 100% jistotou krevní skupina A, ale v 50% může dojít k přenosu recesivní alely 0 v genotypu A0, který navenek stejně jako genotyp AA představuje krevní skupinu A. Představme si, že v následující generaci se pak sejdou dva jedinci opět s krevními skupinami A, ale tentokrát oba s genotypy A0:

 

Zde už to začíná být zajímavější, neboť ačkoli jsou oba rodiče krevní skupiny A, může se jim s 25% pravděpodobností narodit dítě s krevní skupinou 0. Poslední příklad, který tu uvedu, je to nejpestřejší, co může nastat – matka A (s genotypem A0) a otec B (s genotypem B0). V této kombinaci krevních skupin rodičů si opravdu dítě může „vytáhnout krevní skupinu z klobouku“ – s 25% může mít jakoukoli – A, B, AB nebo 0.

 

 

Všechny ostatní možné kombinace různých genotypů, kterých je celá řada si už jistě nakreslíte sami.

V předchozím textu jsem již nastínila, jak lze „detektivně“ pátrat v krevních skupinách. Uvedu zde ještě jeden příklad z naší rodiny. Moje maminka má krevní skupinu AB, otec má B. Obě se sestrou máme krevní skupinu B. Protože se genotyp běžně nevyšetřuje, známe jej vlastně jen u maminky, nikoli u táty a u nás (měl-li by táta BB, obě budeme mít také BB, měl-li by ale B0 můžeme mít buď BB nebo B0). Já jsem si vzala muže s krevní skupinou 0 a obě mé děti mají krevní skupiny B. To mi sice neposkytne žádné informace o tom, zda já sama mám genotyp BB nebo B0, ale vím, že obě mé děti mají genotyp B0. Jinak tomu bylo u sestry, která si vzala muže s krevní skupinou A. Dohromady mají 4 děti – první se narodilo s krevní skupinou B. Z toho vyplynulo, že otec musel mít genotyp A0, o sestře a našem otci nic. Druhé AB – z toho se nedá odvodit už vůbec nic. Třetí a čtvrté mají však skupinu A. To už je zajímavá informace, která nás povede přes 2 generace. Aby totiž otec A a matka B mohli mít dítě se skupinou A, musí mít matka genotyp B0. Protože, jak jsem psala, naše společná maminka (nyní již tedy babička dětí) má skupinu AB a tatínek (nyní už dědeček) skupinu B, musela sestra mající skupinu B (a děti se skupinou A) podědit písmeno B po mamince a od otce 0. Má tedy jak ona, tak dědeček dětí (její otec) genotyp B0. Dostali jsme se tedy skutečně od krevní skupiny vnoučat až ke genotypu dědečka. O mém vlastním genotypu to nic nevypovídá, takže buď se s tím smířím, nebo budu muset mít dalších několik dětí… Osobně pro blízkou budoucnost volím první variantu. Celý myšlenkový postup je zaznamenán graficky zde:

 

Příště se již konečně dostaneme k vysvětlení pojmu „Rh faktor“ a trošku se poohlédneme po světě, jak je to se zastoupením jednotlivých krevních skupin na různých kontinentech.

Previous ArticleNext Article