Osvojení, jiným slovem adopce, je právnický pojem, v jehož důsledku vzniká mezi osvojitelem a dítětem poměr jako mezi rodičem a dítětem. Patří do náhradní rodinné péče a snaží se pomoci dětem, které neměly v životě příliš štěstí a vyrůstají osamocené v kojeneckých a dětských domovech.

Osvojením získají děti své vlastní rodiče a naopak rodiče svého vytouženého potomka. Noví rodiče nabývají všechna práva a povinnosti, které mají biologičtí rodiče dítěte..

Kromě množství psychologických vyšetření, kterými musí zájemci projít, musí splňovat i řadu dalších podmínek. Dítě si může osvojit pouze fyzická osoba. To znamená, že se jedná vždy o konkrétní osobu, nikoliv o osobu právnickou. Osvojitel musí mít plnou způsobilost k právním úkonům, což znamená, že musí být zároveň starší 18-ti let. Stává se totiž také nositelem rodičovské zodpovědnosti.

Mezi rodiči a dítětem by měl být přiměřený věkový rozdíl. Zde soud bere v úvahu, zda mohou rodiče dovést dítě k dospělosti. Osvojit mohou rodiče pouze nezletilé dítě, tedy dítě do 18 let věku. Osvojení musí být rovněž v zájmu dítěte, což ale většinou samozřejmě je. Mezi rodičem a dítětem nesmí být blízký příbuzenský vztah.

Osvojit dítě mohou obecně manželé nebo jeden z manželů se souhlasem druhého ale i osoba osamělá. V podmínkách figuruje také tzv. „preadopční péče“, která trvá 3 měsíce, v průběhu níž si noví rodiče vyzkouší, co obnáší péče o dítě.

Rodiče i dítě také prochází důkladnou zdravotní prohlídkou, aby rozhodujícím orgánům byl znám jeho zdravotní stav. Rodiče by měli být seznámeni s nemocemi a handicapy dítěte a musí být srozuměni i se speciální péčí, kterou např. postižené dítě vyžaduje. V neposlední řadě je pak nutný souhlas biologických rodičů s osvojením, který ale není potřebný v určitých případech, o kterých rozhoduje soud.

Osvojit lze totiž pouze dítě, které je tak zvaně „právně volné“. Právně volné dítě je takové, o které rodiče nejeví opravdový nebo žádný zájem. Některá matka se dítěte vzdá ihned po porodu a dítě může být v krátké době osvojeno novými rodiči. V určitých případech se však rodiče nechtějí svých práv vzdát, přestože o potomka nemají zájem a ponechají ho v ústavní péči. Soudce vždy hledá důvody, proč biologičtí rodiče nejeví zájem o dítě, co jim bránilo v návštěvách, a snaží se upravit rodinné vztahy. Existují však případy, kdy miminko od narození pobývá v kojeneckém ústavu a rodiče ho nenavštěvují, přestože není žádná překážka. V takových případech se obnovení vztahu nedá očekávat a soud rozhodne, že není potřeba souhlasu rodičů k osvojení dítěte, a dítě se stává právně volné. Navazuje řízení o osvojení, kterého se již účastní noví osvojitelé.

Český právní systém rozeznává rovněž osvojení zrušitelné a nezrušitelné. Zrušitelné osvojení se využívá především u mladších dětí, kdy ještě není jistá zdravotní prognóza dítěte. Pokud zájem rodičů o dítě trvá, dochází k tzv. „readopci“, kdy nastává osvojení nezrušitelné. Rodiče jsou zapsáni do rodného listu dítěte, což představuje vlastně opis z matriky. Na matrice přitom zůstávají zapsaní kromě nových i původní biologičtí rodiče dítěte.