Rozhovory

Drogová problematika se týká každého z nás

Reagovat na problémy současné společnosti v oblasti protidrogové prevence, zvláště pak s důrazem na děti, mládež a mladé dospělé, si dalo do vínku občanské sdružení PROGRESSIVE. Drogy ohrožují nejen samotné uživatele, ale i okolní prostředí, se kterým přicházejí do styku, takové, kde se pohybujeme i my ostatní. Projekty tohoto sdružení jsou možná odvážné, ale určitě i efektní. Posuďte sami…

 

Drogy – látky, které vyvolávají nejrůznější tělesné a duševní povzbuzení, stimulují lidský organismus až po nekontrolovatelnou činnost. Slyšíme o nich v médiích, čteme o nich v tisku. Přesto se někdy podvědomě snažíme vyhnout diskuzi o tomto tématu, vnímat ohrožení našich dětí či nám blízkých osob jako reálné a pomoci druhým lidem, kteří již do této skupiny drogově závislých patří, vlastně ani mnohdy nechceme. Nebo o tomto tématu raději nemluvíme. A pokud se jedná o uživatele injekčních drog, pak nám přeběhne po zádech mráz a „utečeme". Je ale skutečně správné vnímat takové uživatele jako ohrožení sebe sama a své rodiny? Slova typu „může si za to sám" jsou sice kolikrát odůvodněná, ale tím se řešení nenajde.

Injekční aplikace drog je jednou z nejzávažnějších a bohužel Česká republika se zapsala do povědomí drogou zvanou pervitin, která byla v laboratořích dostupná již před rokem 1989. V současnosti je nejvýznamnější drogou na našem území – je dostupná a levnější než heroin.

Možná jste již někdy sami na vlastní oči viděli narkomana píchajícího si svou „dávku" neukrytého někde v bytě, ale přímo na ulici, v parku, kde si odpoledne hrálo třeba vaše dítě. Zástupy městských policistů pak vidíme čas od času také – pročesávající dětská pískoviště a hledající injekční stříkačky povalující se v trávě. Potenciální zdroj nebezpečných úrazů pro nejmenší.

Občanské sdružení PROGRESSIVE , které je nestátní nezávislou organizací, se svými projekty snaží kromě jiného i „zavést určitá pravidla" mezi injekční uživatele drog tak, aby se třeba právě maminky nemusely obávat toho, že se jejich dítě zraní o použitý materiál.

progressive_logo.png

Vzhledem k tomu, že se jedná skutečně o problematiku, jež se dotýká každého z nás, obrátila jsem se na vedoucího programů NON STOP 24 a FIXPOINT, bakaláře Vojtěcha Janouškovce, se žádostí o doplnění informací o programech, které se zabývají právě těmito problémy.

NONSTOP 24
je pilotním projektem zabývajícím se distribucí materiálu k injekčnímu užívání drog u nás. S pomocí výdejního automatu má uživatel drog možnost „vyzvednout si" například sterilní jehly nebo stříkačky, ale také kondomy nebo dezinfekci. V ČR jde o unikátní projekt v oblasti ochrany veřejného zdraví. Svůj vzor má v německém modelu, a to díky spolupráci německé organizace FIXPUNKT, která v Berlíně provozovala v roce 2007 již 14 těchto výdejních automatů. Právě díky této spolupráci mohl u nás nabrat program konkrétní podobu a začalo se se samotnou přípravou realizace. 

progressive4.jpg

29. 5. 2008 byl v České republice tento typ služby zahájen právě díky občanskému sdružení PROGRESSIVE. Ale o pár měsíců později, 24. října téhož roku, byl projekt pozastaven a doposud nebyl obnoven.

Pane Janouškovče, v květnu 2008 spustilo sdružení Progressive projekt NONSTOP24, ale již v říjnu byl pozastaven. Vycházel přitom z německého vzoru trvajícího delší dobu a fakta hovořila pro jeho realizaci. Proč k tomu došlo?

Proběhla dohoda s úřadem MČ Praha 5, že projekt bude podroben vyhodnocení. Občanské sdružení PROGRESSIVE shrnulo ve zprávě výsledky dosažené během 5 měsíců fungování a ve zprávě jsme jednoznačně doporučili, aby projekt nadále pokračoval. Z našeho pohledu se projekt v našich podmínkách osvědčil a jeho pokračování by znamenalo významný příspěvek k ochraně veřejného zdraví. Jedná se navíc o projekt, který se dlouhodobě osvědčil v zahraničí. V současné době ho využívá 10 evropských zemí. Nyní je na úřadu MČ Praha 5, aby rozhodl, zda opětovné spuštění projektu odsouhlasí. Na přerušení programu měla bezesporu dopad skutečnost, že projekt nebyl příliš pozitivně vnímán veřejností a docházelo ke stížnostem právě na MČ Praha 5.

Usilujete o obnovení projektu v městské části Prahy 5. Kdy vidíte reálný návrat automatů na distribuci materiálu zpět? Počítáte i s rozšířením do dalších městských částí Prahy, popř. i do jiných měst?

O obnovení projektu usilujeme. Rádi bychom znovu spustili projekt do konce roku 2009, ale jedná se pouze o naše přání. Vše se bude odvíjet na dohodě s MČ. Projekt bychom rádi rozšířili i na další MČ, proběhly předběžná jednání s dalšími MČ, ty zatím spíše ale vyčkávají, jak se bude situace vyvíjet. Došlo trochu k patové situaci – často je vnímán automat jako dobrá věc, ale chybí odvaha projekt spustit právě na té či oné MČ. Rozhodli jsme se proto v blízké době formou panelové diskuze znovu vysvětlit všechny aspekty tohoto projektu. Rádi bychom sezvali zástupce MČ a dalších relevantních institucí a zahájili s nimi otevřenou diskuzi o obnovení a případném rozšíření projektu.

Občanské sdružení PROGRESSIVE rovněž zahájilo v roce 2008 přípravu projektu FIXPOINT. Zjednodušeně by se dalo říci, že se jedná o opak programu NONSTOP 24. Základem jsou tady bezpečnostní kontejnery uzpůsobené na odhoz infekčního injekčního materiálu. Byla vytipována místa pro jejich umístění, aby byl co největší záběr pro skupiny uživatelů injekčních drog.

progressive1.jpg

Obsluha kontejnerů je zajištěna pracovníky PROGRESSIVE o.s.. Likvidaci pak zajišťuje odborná firma, která se sdružením PROGRESSIVE o.s. spolupracuje. Cílem projektu FIXPOINT je zvýšit počet možností bezpečně likvidovat použitý injekční materiál v lokalitách zatěžovaných injekčním užíváním drog.

Samozřejmě mě zajímalo nejen, kdy bude program uveden v realizaci, ale také další fakta s títmo projektem související.

Vaším dalším projektem je FIXPOINT, tedy vlastně takový opak NONSTOP24, kam mohou uživatelé drog použitý materiál odhazovat. Jak daleko je spuštění tohoto projektu?

Tento projekt je před samotným spuštěním. Předpokládáme, že k samotnému spuštění dojde během měsíce června 2009.

Kde budou umístěny kontejnery na použitý materiál a jaké je jejich zabezpečení z hlediska možnosti vyndání jejich obsahu jak uživateli drog, tak například zvědavými dětmi, pro které by se tento materiál mohl stát životu nebezpečným?
Kontejnery budou umístěny na 10 místech MČ Praha 5. Jedná se o místa, která jsou dlouhodobě zatížena injekční aplikací drog a s tím spojeným pohozením injekčního materiálu. Kontejnery jsou vyrobeny z velmi pevného materiálu (kov) a mají pouze malý otvor, kterým se vhazují injekční stříkačky. Kontejner je vybaven zámkem, nehrozí tedy neoprávněné vniknutí. Kontejnery jsou i dostatečně velké, aby nedocházelo k „přetékání“ obsahu. Dle vyhlášky, kterou se musíme řídit, musí být každé dva dny obsah odvezen, opravdu tedy nehrozí, že se injekce budou v kontejneru nadbytečně hromadit. Vycházíme také z čistého rozumu a reality. Injekce se v parcích a na silnicích povalují a ohrozit děti mohou již dnes. Po zavedení projektu je reálná šance, že se stříkačka nebude válet na zemi, ale v kontejneru. A nemusíme snad pochybovat o tom, zda je stříkačka nebezpečnější jen tak na zemi nebo „obalená“ několik milimetrů tlustým kovem…


Nyní možná některé z nás napadne, kde je zaručeno, že uživatelé drog budou skutečně kontejnery používat. Tudíž další otázka směřovala na pana bakaláře Janouškovce právě tímto směrem.

Máte k dispozici nějaký průzkum o tom, že uživatelé drog budou  kontejnery určené na distribuci nebo na odstranění materiálu využívat? Opravdu se sníží počet odhozených stříkaček v parcích a na dětských hřištích?

progressive2.jpgZa prvé vycházíme ze zahraničních zkušeností. Na projektu jsme spolupracovali především s městem Melbourne v Austrálii. Možná to někoho překvapí, ale Austrálie je jednou ze zemí s nejvyšším procentem injekčních uživatel drog v populaci. S tímto problémem mají dlouhé zkušenosti, stejně tak s projekty, které se zabývají snižováním dopadů tohoto fenoménu nejen na jedince samotné, ale i na celou populaci. Zde se tento projekt osvědčil. Podobných projektů však využívá i řada evropských zemí. Za druhé vycházíme z vlastní zkušenosti. Jeden z námi nainstalovaných automatů byl vybaven kontejnerem na odhoz použitých stříkaček. Za dobu fungování se zde nahromadilo 160 stříkaček. Myslím, že to není špatný výsledek od plechové krabičky visící na zdi, která na sebe nějakým zvláštním způsobem neupozorňuje.

Co se týká snížení počtu stříkaček… Ačkoliv bychom si to přáli, nemyslíme si, že kontejnery zabrání 100 procentům případů. Podobně jako odpadkové koše nikdy zcela nezabrání tomu, aby se ve městech povalovaly odpadky. Chceme nabídnout bezpečnou možnost, jak tento nebezpečný materiál zlikvidovat. Domníváme se, že těchto možností není v současné době dostatek. Skutečnost je taková, že ne každý uživatel drog má potřebu odhazovat stříkačky na dětská hřiště. Kdyby tomu tak bylo, tak při počtu 31 tisíc injekčních uživatel drog v ČR a téměř 4 milionů vyměněných stříkaček za rok by parky a hřiště vypadaly jinak. Vše také záleží na počtu kontejnerů, který bude průběhem času stoupat. Myslíme si, že očekávané výsledky se budou dostavovat pozvolna, ale bude jich přibývat.

Ale vraťme se zpátky k rodičům dětí, jejichž přirozený strach z věcí patřících k drogám a jejich užívání je přirozený.
Respektive – v automatech na výdej například stříkaček a jehel je možné za finanční obnos zakoupit potřebný materiál v určitých setech, balíčkách. Například jde o balíček INZULIN BASIC, obsahující v sobě stříkačku a dezinfekci. Jeho cena je pouhých dvacet korun. Obdobně jsou na tom i další, jako třeba INZULIN TRIO obsahující tři stříkačky a dezinfekci a stojícího čtyřicet korun.

Většina rodičů bude mít možná strach, aby jejich děti nelákaly kontejnery, hlavně tedy ty vydávající injekční materiál. Poplatky zase nejsou tak vysoké, téměř každé dítě takovou částku u sebe většinou má. Jak zabráníte tomu, aby v dětech nebudily touhu automat „vyzkoušet“?

Ve městech mohou děti narazit na spoustu nebezpečných věcí, spoustu nebezpečných věcí si mohou koupit, aniž by se jich někdo na něco ptal. Domněnka, že by existence automatu přiměla děti k experimentu s injekčním užíváním drog, není reálná. To, že se dítě rozhodne užívat injekčně drogy a vydá se tak na cestu více či méně vědomé sebedestrukce, je složitý mechanizmus, který má mnoho příčin. Pokud si dítě drogu zakoupí a chce si ji injekčně aplikovat, již těžko tomu zabráníme. Stříkačku si sežene. V horším případě půjčí od zkušenějšího kamaráda. A ať to může znít jakkoliv drasticky, je v zájmu jeho zdraví, aby si drogu aplikoval čistou jehlou.
Projekty distribuce injekčního materiálu (výměnné programy, obecně harm reduction programy) pracují se skutečností, že ve všech vyspělých zemích existuje procento lidí, kteří si injekčně aplikují drogy. My se můžeme snažit toto procento snížit, ale ještě žádné zemi se nepodařilo tento problém zcela eliminovat.
Při zavádění podobných projektů ve světě byly realizovány výzkumy zaměřené na to, zda dostupnost injekčních jehel ovlivňuje procento lidí užívající drogy injekčně. Právě z obavy, že tomu tak může být. Tato obava se výzkumem opakovaně vyvrátila. Obávám se, že strach z injekčních drog (a drog obecně) může někdy zastiňovat mnohem vážnější a reálnější hrozbu pro děti – cigarety a alkohol. Statistiky posledních let jsou opravdu tragické, přitom mám někdy pocit, že se tomuto tématu vůbec nevěnuje taková pozornost, jakou by si zasloužila. Škody, které napáchá ve společnosti alkohol ve spojení s cigaretami, jsou mnohonásobně větší než škody způsobené nealkoholovými drogami. Někdy se proto ptám, jestli se bojíme těch správných věcí. Myslím, že automat je tou věcí, které se až tak bát nemusíme. Má naopak sloužit k ochraně našeho zdraví.

Možná jste již někteří z vás zaregistrovali, že se v Praze chystá zprovoznění tzv. „šlehárny". Respektive, občanské sdružení PROGRESSIVE přišlo s nápadem na projekt mobilní aplikační místnosti, kde by si injekční uživatelé drog mohli drogy aplikovat. Ne snad proto, aby jim bylo více vyhověno, ale spíše proto, aby nebyli na očích ostatním obyvatelům. Jak takové zařízení funguje a zda skutečně bude k vidění, to byla další otázka pro pana bakaláře Janouškovce.

Chystáte další projekt – mobilní aplikační zařízení, tzv. „šlehárnu“. Jak prakticky funguje takové zařízení?

Jedná se o bezpečný prostor, kde si může uživatel drog legálně aplikovat drogu bez rizika postihu pod dohledem odborného zdravotnického personálu. Nejde o to narkomanovi usnadnit život. Cílem těchto projektů je snížit problém aplikace drog na veřejných místech a dohlédnout na to, aby si uživatel drogu aplikoval co nejméně škodlivým způsobem. Pokud zabráníme zbytečným škodám způsobeným špatnou aplikací drog, ulehčíme zdravotnickému systému, kam by uživatel dřív či později spadl, a samotnému uživateli dáme šanci si zachovat zdraví na dobu, kdy se třeba rozhodne s užíváním drog přestat. Dalším z cílů je prevence předávkování a monitoring zdravotního stavu injekčních uživatelů drog.

V jaké fázi je spuštění „šlehárny“?

Myslím, že nás ještě čeká dlouhá cesta. Nejdříve je nutné vyvolat odbornou diskusi, v které bude zainteresována řada důležitých institucí – adiktologičtí odborníci, policie, lékaři, politici… Je třeba udělat právní studie, zjistit reálné možnosti projekt realizovat.

Co říci na závěr? Znovu bych se opakovala – drogy prostě jsou a budou problémem, jenž se dotýká každého z nás, i když třeba ne přímo v rodině. Jejich uživatele můžeme vidět velice často. Nechat je napospas asi není nejvhodnějším řešením. Jak se k nim postavíme jako společnost i jako jednotlivci, se projeví také jejich jednáním a jednáním našich dětí.

V čem vidíte nutnost instalace jmenovaných zařízení? Je to odezva na vzrůstající počty těchto uživatelů? Máte k dispozici nějaká aktuální čísla?

Co se týká NON STOP 24, jak jsem již zmínil, jsme přesvědčeni, že tento projekt má smysl. Výzkumy v zahraničí jasně ukazují, že programy distribuce injekčního materiálu injekčním uživatelům drog mají obrovský význam pro prevenci šíření infekčních onemocnění HIV/AIDS a hepatitid. Automaty jsou jedinečným nástrojem, jak zvýšit dostupnost zdravotnického materiálu a mimo jiné jak oslovit velmi skryté populace uživatelů drog, kteří nejsou a nechtějí být v kontaktu s dosavadními výměnnými programy. K inovaci mezi harm reduction programy jsme nepřistoupili z důvodu navýšení počtu inj. uživatelů (v ČR se odhaduje počet inj. uživatelů na 31 tisíc a toto číslo je poměrně stabilní). Jde spíše o zdokonalení systému a o reakci na změny na drogové scéně. V ČR přibývá počet uživatelů drog z východních zemí (často velmi rizikové země z pohledu infekce HIV/AIDS). Tito uživatelé se často počítají do zmíněné skryté populace. A ze zahraničních výzkumů jasně vyplývá, že automat tyto skupiny oslovuje, což by mělo z pohledu věřeného zdraví být naším zájmem. Musíme si uvědomit, že HIV/AIDS je stále reálná hrozba a nemocnost injekčních uživatelů drog je věc, která nás musí zajímat. Nejedná se o izolovanou skupinu osob. Je řada cest, jak se může infekce šířit dál.

Panu bakaláři Janouškovci děkuji za rozhovor, který je nepochybně přínosný v šíření informací ohledně jmenovaných a zřejmě i často diskutovaných projektech občanského sdružení PROGRESSIVE.

Veškeré informace týkající se projektů naleznete na webových stránkách Občanského sdružení PROGRESSIVE.

Zdroj: webové stránky Občanského sdružení PROGRESSIVE, www.progressive-os.cz

Previous ArticleNext Article