Rozhovory

Dagmar Honsová: „Pranostika březen – za kamna vlezem má v březnu rozhodně svoji váhu“

Každého z nás zajímá, jaké bude venku počasí. Zda máme již ze skříní vytáhnout oblečení na jaro, nebo naopak zůstat při teplé bundě, čepici a rukavicích. Nejen na to, jaké počasí nás čeká během tohoto měsíce, jsem se zeptala Dagmar Honsové, úspěšné, mladé a půvabné meteoroložky, kterou zajisté znáte nejen z televizních obrazovek.

Proč jste se rozhodla pro povolání meteoroložky?

{snippet ad1}Vždycky jsem chtěla práci, která přináší trochu adrenalinu a je pro lidi. Navíc meteorologické jevy jsou tak pestré a někdy tak nevyzpytatelné, že se člověk opravdu nenudí. Málokoho zajímá, jak bude právě dnes nebo zítra, takže mám pocit, že žiji stále budoucností. 

Jaké metody používáte při předpovědi počasí?

Základem jsou analýzy tlakového pole a polohy front, ale především výstupy meteorologických modelů z různých zdrojů, většinou počítaných národními meteorologickými službami v různých zemích.

Které roční období máte nejraději a proč?

Z meteorologického hlediska mám nejraději dubnové – aprílové počasí, kdy se velmi rychle střídají přechody jednotlivých frontálních systémů a na obloze se stále něco děje. Je to období, kdy se tolik nevyskytují nebezpečné meteorologické jevy (jako v zimě ledovka, náledí, sněhové jazyky, v létě pak intenzivní bouřky, přívalové deště…). Osobně mám ráda období babího léta – denní teploty už nejsou tak vysoké jako v srpnu, ale slunce má ještě sílu. Příroda se pomalu připravuje na zimu a opadává listí.

Na kolik dnů předem se dá předpovídat počasí a s jakou pravděpodobností?

Výstupy globálních numerických modelů naznačují průběh počasí až na 16 dnů dopředu. Bohužel už většinou kolem sedmého dne se jejich výstupy výrazně rozcházejí, někdy i o více jak 6 °C. Úspěšnost předpovědi počasí na jeden den je přes 95%, na druhý a třetí den 85%, na týden dopředu kolem 75%. Každých 10 dnů se můžete v médiích setkat s tzv. měsíčními výhledy počasí, jejichž úspěšnost je do 65 %.

Jaké počasí nás čeká v březnu? Bude snad platit pranostika „březen – za kamna vlezem“, nebo se oteplí?

Průměrná březnová teplota se na našem území pohybuje okolo 2,5 °C a jde o poměrně vlhký měsíc, v němž se často setkáváme s táním sněhu. Výjimkou nejsou sněhové vločky a mrazivá rána i v nížinách. Prozatím to vypadá, že zatímco první březnový týden s sebou přinese odpolední teploty až 10 °C, ve druhém březnovém týdnu ještě určitě uplatníme šály a čepice. Vloni se koncem března denní teploty pohybovaly až na 18 °C, tak uvidíme, jestli i letos teploty vystoupí tak vysoko. Pranostika „březen – za kamna vlezem“ má v březnu rozhodně svoji váhu.

Kdy se můžeme těšit na skutečně jarní počasí? A lze již nyní předpovědět, jestli bude v létě svítit sluníčko?

Opravdové jaro lze obvykle zajistit až na konci dubna a v květnu, ale předpověď dnes takhle daleko opravdu ještě nevidí. Během května se většinou setkáváme s několika jasnými a teplými dny, kdy počasí nad střední Evropou ovlivňuje mohutná tlaková výše. V našich klimatických podmínkách letní červencové a srpnové počasí až na výjimky přináší tropické teploty.

Myslíte si, že jsme dobře informováni o současných klimatických změnách?

Upřímně řečeno, média si rády vybírají ty nejkatastrofičtější předpovědi a často je ještě nepřesně interpretují. Problematika klimatických změn na odborné úrovni je ale hodně složitá a rozhodně není vše jednoznačně vyřešeno a vysvětleno.

Jak vy sama pohlížíte na často diskutovaný problém globálního oteplování?

Klimatické změny tu vždy byly a budou. To, do jaké míry je ovlivňuje člověk, dosud nikdo přesvědčivě neprokázal. Nejsem klimatolog, ale jsem přesvědčena, že tato diskuze dosud neskončila. Výsledky klimatických modelů pak jsou pouze predikce, které zatím nelze ověřit z hlediska jejich věrohodnosti. S jednoznačnými soudy budoucího vývoje bych byla velmi opatrná. Uvidíme za pár let, zda se predikce prokáží, či naopak ne.


A co ovlivňuje stav podzemních vod? A myslíte si, že hrozí jejich nedostatek?

V našich podmínkách je to především tání sněhu na jaře, výskyt srážek, ale také výskyt sucha v letním období, kdy jsou zásoby spotřebovávány. Lokálně pak má na to vliv i člověk svými nadměrnými odběry. Při výskytu několika suchých let pak samozřejmě nedostatek podzemních vod hrozit může.

Mohou tornáda tvořící se v jiných koutech světa ovlivnit i počasí u nás? A může tornádo hrozit i naší republice?

Tornáda jsou krátkodobé a lokální jevy, takže ta zahraniční vliv na počasí u nás nemají. Každoročně se však tornáda vyskytují i u nás, nenabývají sice rozměrů těch amerických, ale škody za sebou zanechávají. Něco jiného jsou hurikány postihující Karibik a Mexický záliv – jejich pozůstatky v podobě tlakových níží mohou doputovat přes severní Atlantik až do Evropy.

Vzpomenete si na nějaký poslední teplotní rekord u nás? Jaké rekordy u nás padají nejčastěji?

A jéje, těch bylo. Letos sice ještě žádný nepadl, ale třeba loni v listopadu bylo na Moravě a ve Slezsku až 20 °C, zatímco v Čechách se odpolední teplota zastavovala jen okolo 5 °C. V posledních letech nejčastěji padala teplotní maxima v zimním půlroce. Možná si vzpomínáte na teplý leden 2007, to v pražském Klementinu padaly teplotní rekordy přes 15 °C, nebo na loňský únor, který přinesl teploty přes 20 °C.

Hrozí podle vás nyní povodně? A pokud ano, ve kterých oblastech?

Povodně se vyskytují každé jaro, nejvíce v souvislosti s výskytem intenzivních dešťových srážek během oblevy. Nejvíce tedy hrozí tam, kde se současně s táním vyskytne i intenzivní déšť.

Mohou lyžaři ještě počítat se sněhem?

V horských oblastech leží sněhu relativně dost a se sněžením se zde během března ještě určitě setkáme, takže lyže budeme určitě moci ještě dost využít. Hodně sněhu leží také v Tatrách nebo rakouských a německých Alpách.

Jak hodnotíte lidové pranostiky?

Já mám pranostiky ráda, ale použitelné moc nejsou. Je třeba si uvědomit, že řada z nich vznikala v období odlišného klimatu – například v období malé doby ledové, některé byly vlastně přeloženy z italských pranostik, které u nás platit moc nemohou. Jinak je to tak, že pranostiky v polovině případů vyjdou a v polovině nikoliv. Pro meteorologa jsou spíše zajímavostí než podkladem pro předpověď.

Děkuji za rozhovor a přeji mnoho dnů plných sluníčka i úspěšných předpovědí.

Previous ArticleNext Article