Jednou z neřestí, kterou si lidstvo přeneslo i do 21. století, jsou drogové závislosti. Drogy znamenají pro společnost stále velký problém a konečné řešení je v nedohledu. Jsou zbraní proti moderní společnosti a útočí navíc na velmi zranitelné cíle - především na děti.

Tato skutečnost bolí asi nejvíce. Přesto vídáme často lhostejnost a nezájem ze strany společnosti hledat řešení a pomoc. Jedná se o problém, který je nepříjemný a mnoho institucí se od něho raději distancuje. Tvrdí, že problematika drog se jich netýká a zároveň skrývá a potlačuje jakékoliv náznaky, že tomu tak není.

Drogy provází lidstvo od nepaměti. Byly součástí rituálů, společenských událostí i prostředkem odreagování. Lidé mají zřejmě v povaze unikat od problémů, hledat nové dimenze existence, nové zážitky.

V moderní společnosti však nabyly drogy dalšího rozměru. Jedná se o velmi výnosný obchod na úkor lidských životů. Upadají etické a morální hranice ve společnosti a to je živné pole pro drogové závislosti a činnost drogových dealerů. Vydělávají na problémech a neštěstích druhých lidí.

Ať chceme nebo ne, jsou drogy součástí moderní společnosti a životního stylu mnoha lidí. Drogy jsou všude kolem nás a čekají na vhodnou chvíli, stačí jeden okamžik krize, kdy nás mohou polapit do svých spár.

Legální droga - alkohol - provází člověka ve všech slavnostních dnech od oslav narození dítěte až do jeho pohřební hostiny. Linie mezi společensky přijatelnou normou a závislostí je tak velmi úzká.

Když se mluví o drogách, má ale většina lidí na mysli spíše drogy nelegální. U nadměrné spotřeby legálních drog v naší společnosti to však začíná. Řešením dnešní nepříliš optimistické situace je účinná prevence. Ta musí být dlouhodobá, komplexní a dobře mířená. Je bohužel i finančně náročná, což je v naší republice stále důležité hledisko pro existenci některých aktivit.

Navíc výsledky preventivních programů lze jen těžko zaznamenat do tabulek určitými hodnotami. Nelze zjistit a ukázat, kolik dětí jsme odradili od experimentů s drogami nebo od jejich trvalého užívání. Mnohem jednodušší je pro některé úřady represivní řešení, kde jsou vidět jasné a rychlé výsledky. Represe ale bohužel k řešení nevede. Je pouze konečným řešením určitého problému.

Proč ale dnes tolik mladých lidí sahá po nelegálních látkách? Navíc se problém týká stále mladších a mladších dětí. Jen těžko se můžeme smířit s vysvětlením, že dnes děti dospívají mnohem dříve.

Příčin je celá řada. Filozofové mluví o drogách jako o náhradě za náboženství, jehož vliv na život člověka jsme v moderní civilizaci téměř potlačili. Především je to ale složitost každodenního života, ve kterém musíme žít a obstát. Společnost klade na jedince vysoké nároky a je stále těžší se zorientovat v množství informací a podnětů, které na nás působí a snaží si nás získat na svou stranu. Dostat se prostřednictvím drogy do jiného světa bez problémů a nároků ostatních se pak někdy jeví jako nejlepší a nejlehčí způsob úniku a odpočinku. Ani vztahy v rodinách dnes nejsou ideální. Lidem chybí zázemí a jistota, někdo, o koho by se opřeli, když mají problém. Rodiče dětí tráví velkou většinu dne v práci a nemají na ně čas. Domů přijdou unavení, frustrovaní a čeká na ně další práce a pozornost vyžadující děti. Často jim nezbývají již síly se jim věnovat nebo je jen vyslechnout.

Děti ale mají na rozdíl od dospělých velké množství volného času a neví, co s ním. Hodiny a hodiny tráví sami u televizních obrazovek a počítačů. V horším případě se pak potulují po sídlištích, kde se dříve či později chytnou nějaké problémové party. A protože jim zbývá už jen parta, která stojí vždy při nich, chovají se často tak, jak by se za normálních okolností zřejmě nechovaly. Je těžké odmítnout své přátele v partě, když vám nabízí cigaretu, alkohol nebo i něco horšího. „Proč bych to nezkusil, když mohou i druzí,“ honí se asi často dětem v hlavách.

Řešením by mohly být zájmové kroužky a jiné organizované aktivity. Ty jsou ale dnes pro většinu rodin finančně nedostupné. Nově se objevuje i trend, kdy se do sportovních kroužků dostanou jen děti nadané či děti potencionálních sponzorů.

Rodiče souvislosti často nevnímají. O drogách se s dětmi baví jen výjimečně, což vyplývá i ze všech výzkumů. Mnoho rodičů zastává názor, že je to především úkol školy, vychovat dítě tak, aby bylo schopné říci drogám „ne“.

Představa hodných strýčků, kteří stojí u školy a nabízí dětem bonbóny, je v mnoha případech ústředním tématem při rozhovoru rodičů s dětmi na téma drogy. Tato představa ale neodpovídá realitě. O drogách se dozvídají děti nejvíce od svých přátel a kamarádů. Ti se také stávají nejčastěji jejich nejbližšími dealery. Takové informace bohužel rodiče často nemají.

Při slově droga si představí „špinavého feťáka“ s injekční stříkačkou v ruce, jak se válí na ulici. Často jsou pak překvapeni, že jejich slušné, čisté a prozatím dokonalé dítě má s tímto něco společného. Rodiče bohužel také často problémy svého dítěte vidět nechtějí a pomoc přichází již pozdě.

Nabízí se otázka, proč nejsou vzděláváni v oblasti drog i rodiče. Kurzy základní prevence by jim určitě prospěly. Jenže kolik rodičů by asi na takový dobrovolný vzdělávací kurz přišlo? Troufám si říci, že děti toho dnes o drogách vědí často více než jejich vychovatelé. Jedná se však především o teoretické znalosti, které neumí použít v praxi.

Drogová prevence ale bohužel není dostačující, podle mého názoru, ani ve školách. O drogách se během výuky příliš nemluví, učitelé neumí téma drog propojit s další učební látkou. Mají navíc co dělat, aby zvládli učební osnovy svého předmětu i bez dalších vsuvek.

Ředitelé škol se většinou spokojí se zařazením minimálních preventivních programů, které musí děti ve škole povinně absolvovat. Jedná se spíše o jednorázové akce ve stylu „bu, bu, bu“, což nemá příliš efekt. Při prevenci je podle mého důležitá právě dlouhodobost působení ze všech stran.

Řešení problematiky závislostí je běh na dlouhou trať. Výsledky práce se závislými jsou většinou chabé a dostavují se velmi pomalu. Možná i to je důvod nezájmu o jejich řešení. Oblasti drogové problematiky se proto ve velké míře věnuje především neziskový sektor.

Vize budoucnosti bez drog a závislostí je zřejmě sci-fi. Přesto je velmi důležité, že stále žijí lidé, kterým na lepší budoucnosti záleží a nevidí své snažení jako marné.