Levanduli znali již staří Řekové, kteří ji využívali na mnoho způsobů. Levandule obsahuje silice, které uklidňují nervovou soustavu, zvyšují psychickou odolnost... Polštářek plněný levandulí vám tak zpříjemní usínání a...
Společnost / Rozhovory
Autor: Lenka Gebauerová / 7736x přečteno
04.09.2008
Rádi s nostalgií zavzpomínáte na léta minulá? Stačí vám,
když si poslechnete v rádiu písničku, která se hrála před pár lety, a
vzpomínky už se derou na povrch? Tak právě vy si možná vzpomenete na
roztomilého klučíka za bicími nebo alespoň na jeho hitovku Né, pětku
né.
Reklama
Gratuluji, všem, kdo nyní podle nápověd poznali Josefa Melena. Ale poznali byste ho i dnes? Přece jen už to není ten malý chlapec, který zpíval se skupinou Kroky Františka Janečka. Tušíte, co dělá? Nebo se vám ztratil z dohledu jako spousta jiných populárních hvězd let osmdesátých? Co může mít ten malý chlapec společného s německou hudební skupinou Rammstein? Co má společného s nadací Truck HELP? Rádi byste se dozvěděli odpovědi na tyto otázky? Pak mám pro vás dobrou zprávu – Josef Melen se rozhodl poskytnout vám tyto odpovědi v exkluzivním rozhovoru pro Meredit.
Stává se Vám že si Vás lidé spojují s některým z Vašich tehdejších hitů? Nebo si spíš neuvědomují souvislost s tím malým chlapcem, kterým jste byl, a Vámi nyní?
Je to 50 na 50 - někteří se zarazí při vyslovení jména a jiní zaberou na narážku někoho, kdo je upozorní. 90% lidi si ale dobře vybaví můj starý hit a malého chlapce za bicími (smích).
Věnujete se zpěvu i nadále? Máme možnost si Vás poslechnout?
Ano, stále se věnuji zpěvu a především hudbě, mám nahrávací studio, z mé dílny jsou některé znělky pro velké akce, TV pořady, reklamy atd. Osobně chystám desku jako průřez minulých 25 let – po současnost.
Kdy se deska objeví na pultech obchodů?
Až v roce 2009.
Kdysi Vám texty psali jiní, např. František Ringo Čech, skládáte si teď svoje vlastní?
Ano, od svých 16ti let skládám vlastní hudbu i texty. Na hudebním poli se mi po roce 2000 dokonce zadařilo natolik, že mé hudební počiny vyšly na několika CD v USA, J.A.R., Německu, Rakousku, Rusku a několika dalších státech světa. Na zahraničních projektech vystupuji pod jménem J. P. MELEN
Co znamená to P uprostřed?
PIN, nebo PINo.
Jako moderátor jste v kontaktu s publikem, stalo se Vám, že by diváci zatoužili, abyste jim zazpíval nějakou z Vašich písniček?
No jejej … (smích) Pokud je to zábavná akce, diskotéka, nebo festival, vždy se na tohle přání dostane, a ne jednou.
Jak jste prožil dobu, kdy už jste nebyl tolik na očích? Co zajímavého jste dělal?
Čas příšerně letí a já oproti jiným žiji nesmírně rychle, takže se do podrobnějšího popisu minulých 18ti let nebudu pouštět.
Moderoval jsem na několika rádiích v ČR, nejprve pod pseudonymem Jan ALAN, pak jsem měl svůj pořad RANNÍ RÁNO jako Alan Budíček, pak dlouhá léta jako DJ PINo. 8 let jsem byl tiskový mluvčí Pardubické Juniorky, 4 roky tiskový mluvčí Truck Trialových závodů, V současné době již 5. rokem mediálně zastupuji největší setkání kamionů ve střední Evropě – Czech Truckfest. Letos se koná opět na letišti v Hradci Králové 12. – 14. 9. 2008. Mimoto od roku 1992 aktivně moderuji na domácí a poslední léta i na mezinárodní půdě. Gala večery bojových sportů, mezinárodni mistrovství v tenise nebo např. Světový pohár Skate Slalomu.
Proč tolik pseudonymů? Pro fanoušky pak musí být těžké sledovat Vaši dráhu, ne?
Zejména proto, že jsem pod svým jménem neměl možnost vysílat. Tehdejší vedení radiostanic nechtělo spojovat své moderátory s předrevoluční scénou pop music… Měl jsem na výběr, buď to dělat pod pseudonymem, nebo vůbec…
Pracujete tedy i jako diskžokej, jakou hudbu máte nejraději a kdo z dnešních interpretů Vás nejvíce oslovuje?
Mám to štěstí, že nejsem hudebně stylově vyhraněn, poslouchám hudbu opravdu širokého záběru a poslouchám ji stále, jezdím více než 6tis km měsíčně autem, a tak vyžaduji luxusní poslech, právě proto abych se mohl stále hudebně vzdělávat (smích).
Pořád objevuji nové prvky, styly, etnika, nechávám se inspirovat a při mých cestách do zahraničí vždy přivezu plné kufry nové, většinou tamní hudby. Mé srdcové hudební záležitosti jsou SAGA, Level 42, Depeche Mode, J.M.Jarre, Pink Floyd atd…
V současnosti jste nejvíce znám jako moderátor, i když se angažujete v mnoha dalších činnostech, jaké akce moderujete nejraději?
Víte, já mám nejraději akce, kde cítím okamžitou diváckou odezvu. Velmi rád pracuji s davem, posunuji hranice mezi jevištěm a hledištěm nebo mezi plochou a tribunami na téměř neznatelnou hranici. Při moderování akce by to vždy měla být show. Show podpořená hudbou, kvalitním zvukem, efekty a emocemi diváků… pak teprve cítím, že má práce má výsledek.
Jedny z hlavních činností, kterým se poslední dobou naplno věnuji, jsou projekty na posílení bezpečnosti silničního provozu. Ukázky kritických okamžiků a mnohdy nebezpečných manévrů vozů, motorek a kamionů před zraky diváků, tak, aby si v ten moment každý z nich mohl doslova sáhnout na ten pocit, kdy se blíží nezadržitelně něco, čemu se zcela jistě dá předejít. Pokud jste tedy již slyšeli, nebo teprve uslyšíte o takové show, pak tam určitě někde najdete i mě (úsměv).
Jeden čas jste dělal thaibox, proč už aktivně nezápasíte?
Je to už pěkných pár let zpátky a tehdy jsem si naplno uvědomil, co znamená 3 x 2 minuty v ringu. Velmi si vážím té zkušenosti a mám obrovský respekt před bojovníky, kteří tento sport dělají naplno. Já nezápasím a nebudu, místo toho však aktivně působím po boku české reprezentace jako mediální podpora. Každoročně se také v médiích ozve můj hlas nebo publikuji své zprávy ze zahraničních cest našich borců.
Je vidět, že bojové sporty Vás hodně oslovily, často působíte jako moderátor takovýchto akcí a dokonce za nimi často cestujete, kam jste se podíval nejdál? A co Vám ve světě přišlo zajímavější než u nás?
Každoročně jezdím do Thajského království, a to nejen kvůli thajskému boxu. Ta země mi zcela učarovala. To ale pochopí jen ten, kdo už tam byl …
A co vztah k ostatním sportům? V této oblasti jste spíše aktivní nebo pasivní?
Mám rád sporty obecně, ostatně moderoval jsem už pěknou řádku akcí a šampionátů různých sportovních odvětví. Aktivně hraji golf a snažím se překonat zatím především sám sebe. Tenhle sport mám opravdu moc rád!
Máte dva syny a oba mají na české poměry neobvyklá jména – Josef Sean Valentýn a Michael Yann – co Vás přivedlo k nápadu je takto pojmenovat?
Až teď, když se na to ptáte, mi přijde, že jsme něco udělali jinak než ostatní… Nebyl to ale záměr se odlišit, prostě se tak stalo spontánně a vždy jsme u toho byli oba dva - táta i máma.
Kdo tedy navrhl takto znějící jména první? Vy nebo Vaše žena? Nebo jste se nemohli shodnout a toto je výsledek kompromisu?
Každý syn má jinou maminku a rozhodně nechci pojmenování svých synů brát zcela na svá bedra (smích).
Když už jsme u toho soukromí, prozradíte našim čtenářům něco, co o Vás určitě ještě nikdo neví?
To je dost lehká otázka, na kterou se mi ale nechce odpovědět… (smích) Ne, teď vážně, miluji americká auta se silnými motory a sbírám klávesové nástroje z let 70. a 80.
Na internetu je možnost shlédnou parodii na klip německé hudební skupiny Rammstein, jde o Vaši práci nebo jste se k tomu všemu jen náhodou připletl?
Opravdu?? O žádné parodii nevím, ale pokud nějaká je, tak mě to u nás v Čechách ani nepřekvapuje. Máme v povaze se někomu stále jen vysmívat, nebo hledat senzace i tam, kde nejsou… Pokud jde ale reálně o spojeni Rammstein a Josefa Melena, pak k němu došlo v letech 2002 a 2003. Jeden projekt byl ale výhradně pro USA a druhý projekt byl CD singl k filmu Triple X, kde Rammstein zařadili mou verzi jejich hitu Du hast, dělal jsem k tomu hudbu.
Co vás inspiruje k tvorbě nových verzí? A co na to samotní Rammstein? Máte těchto projektů víc. Jaký jste na ně zaznamenal ohlas?
Vlastní názor na svět a hudbu - to mě inspiruje. Projektů je víc a v drtivé většině případů jsem byl osloven, abych nějaký takový projekt udělal pro vydavatele na zakázku. Ohlasy jsem zaznamenal záporné i kladné, ale to je v pořádku, o tom je život. Nicméně vždy po vydání jednoho projektu přišla další, nová nabídka.
Podporujete také nadaci Truck HELP, máte k tomu nějaký osobní důvod? Nebo proč právě tato nadace?
Myslím, že každý mediálně činný člověk by měl pomáhat. Já se snažím také. Má to už několikaleté kořeny, které se zrodily na poli bezpečnostně preventivních show o kterých jsem mluvil. Stal jsem se tehdy patronem nadace. O celém projektu se rozhodně dozvíte více na www.nadacetruckhelp.cz
Jste poměrně akční člověk, který je v centru dění hned několika na první pohled nepříbuzných oborů (hudba, thajský box, moderování, podnikání…..atd.). Připravujete v poslední době zase něco nového, nebo se budeme muset nechat překvapit?
Snažím se držet tempo s dobou, plánuji nové věci, projekty, desky. Věřím, že vše, co se povést má, povede se. Veškeré novinky jsou nepřetržitě prezentovány na www.josefmelen.cz
Děkuji za rozhovor a přeji každému z vašich projektů i dalších počinů minimálně takový úspěch, jako měl Váš hit v osmdesátých letech.
Fotografie pochází ze stránek minimedia.cz.
Portrét redaktora Lenka Gebauerová
Vždy jsem obdivovala novináře pro jejich příležitosti a možnosti setkávat se s tolika zajímavými lidmi a být v kontaktu s vámi čtenáři. A ejhle, najednou i já, ve svých šestadvaceti letech, smolím po večerech články a oslovuji známe osobnosti. A musím říct, že mě tato činnost nejen baví, ale takřka pohltila. Jenže den má stále jen 24 hodin a i když jsem spánek omezila na pouhých šest – nestíhám, nestíhám, nestíhám…. Ono obstarat svých skoro 20 zvířecích miláčků, něco přečíst, navštívit zajímavou akci, památku nebo zemi, dát si občas do těla při jízdě na kole, na bruslích nebo v bazénu, mrknout na zajímavý filmeček či představení nebo vyzkoušet něco úplně nového, totiž zabere notnou část dne a to ani nemluvím o tom, že stejně jako většina z vás musím na všechny tyhle srandičky někde vydělat. A tak i já trávím svých osm hodin denně (plus některé soboty) v práci, kde se starám o další várku zvěře. Jakožto vystudovaný veterinární technik, jsem totiž zakotvila v ZOO obchodě, kde lidem radím jak se o to které zvířátko postarat.
Ale i přesto, že den není nafukovací, vždy si ráda udělám chvilku abych mohla někoho potěšit článkem, který ho zaujme, zabaví, nabídne radu, případně se bude moci potěšit rozhovorem se svým oblíbencem. Určitě mě potěší komentář nebo mailík s návrhy a připomínkami či případným hodnocením z vaší strany, protože pak budu vědět co vás zajímá a vy budete, na oplátku, mít články podle vašeho gusta. A to i kdyby mě to mělo stát další hodinu.
Rádi s nostalgií zavzpomínáte na léta minulá? Stačí vám,
když si poslechnete v rádiu písničku, která se hrála před pár lety, a
vzpomínky už se derou na povrch? Tak právě vy si možná vzpomenete na
roztomilého klučíka za bicími nebo alespoň na jeho hitovku Né, pětku
né.
