|
Když je spravedlnost slepá |
|
|
Aktuální dění / Česká republika
Autor: Miroslava Fáčková Dis / 680x přečteno
05.08.2012
 Dne 2.8. 2012 jsme byli prostřednictvím internetu informováni o hrdinském činu, kterého se mladý muž "dopustil" tím, že zachránil společně se svým kamarádem mladé dívky před opilými násilníky. Slovo "dopustil" používám záměrně a to z toho důvodu, že nechybělo moc a naplnilo by se zde tolik známé rčení o tom, že každý dobrý skutek má být po zásluze potrestán, anebo neméně známé "pro dobrotu na žebrotu".
K této situaci došlo na skautském táboře. Jedné noci tam vtrhlo 6 opilých mužů, vulgárně i fyzicky napadali dosud spící účastníky tábora a chystali se na dívkách uspokojit své sexuální potřeby. Tomu se pochopitelně oba táboroví vedoucí snažili zabránit a provedli nutná opatření k ochraně dětí i sebe samých, včetně volání policie. Ta po příjezdu vyhodnotila jejich počínání za chybné a nařkla je z trestného činu ublížení na zdraví. Tomuto vážnému obvinění pak musel táborový vedoucí čelit. Vše naštěstí dopadlo dobře a obvinění bylo nakonec smeteno ze stolu. Je ovšem s podivem, že vůbec k takovému nařčení došlo a jakým způsobem je násilná činnost a obrana před ní hodnocena. Táborový vedoucí jednal správně, jelikož se snažil bránit nezletilé před útočníky, měl by tedy být namísto jakýchkoliv postihů oceněn!
Naše zákony nejsou postaveny správně a budí v lidech čím dál větší ignorantství. Obávám se, že se brzy dožijeme toho, že nepomůže nikdo nikomu, jelikož každý bude mít strach z toho, že se vše obrátí proti němu. Nesmyslnost častého výroku o nepřiměřené obraně lze nalézt v mnoha dalších případech - například znásilnění. Představme si k smrti vyděšenou ženu, která se snaží ubránit násilníkovi. Snaží se křičet ze všech sil, ale nemůže, protože jí svírá hrdlo. A tak násilníka bije, kouše, škrábe... zkrátka se snaží všemožnými způsoby ubránit. Bohužel násilníka omylem usmrtí. A poté je nešťastná žena postavena před soud a možná dokonce z důvodu nepřiměřené obrany uvězněna. Kdo jen trochu přemýšlí, zjistí, jak je tento zákon postavený hlavu. Jak zjistíte, že ji chtěl "jenom" znásilnit? Co když měl v úmyslu ženu okamžitě po aktu i zabít, aby jej nemohla udat? Ostatně, nebylo by to poprvé. Co by měla tedy tato žena dle názorů chytrých hlav učinit? Zeptat se snad: "Chcete mě prosím zabít, nebo znásilnit? Víte, abych vědělam jaký druh obrany mám použít..."
A jak se v případě znásilnění bránit přiměřeně? Pokorně čekat, až bude po všem?
Všichni vědí, že toto rozhodně v pořádku není. Ale nikdo s tím nic neudělá. Některé případy se dočkají dobrého konce, to ano. Ale dle mého bude spravedlnost skutečnou spravedlností teprve tehdy, až budou trestné činy opravdu trestány a ty dobré oceňovány. Až lidé budou s radostí pomáhat jeden druhému a beze strachu, že se dočkají nevděku či postihu. Obávám se však, že v dnešní době jde pouze o mé zbožné přání.
Portrét redaktora Miroslava Fáčková DisNarodila jsem se v Liberci, kde jsem navzdory svému dětskému snu stát se spisovatelkou vystudovala zdravotnickou školu. Po ukončení vyššího odborného studia jsem nastoupila do liberecké nemocnice. Nyní však žiji v Ústí nad Labem, kde také pracuji jako zdravotní sestra. Ve volném čase se věnuji psaní básní, povídek, fejetonů, pohádek a románů. Píši o čemkoliv, nevyhýbám se žádnému žánru. Ráda oslovuji čtenáře všech věkových kategorií. Též hraji na kytaru a občas se mi podaří složit nějakou píseň. Mohu o sobě říci, že jsem všestranně založený člověk, nikdy se nenudím. Když zrovna nepíši, ráda si vyjdu do přírody za příjemnými turistickými zážitky.
 |
