Včera jsem celý den sledovala rozpravu v poslanecké sněmovně, která předcházela večernímu hlasování o nedůvěře vládě. Celý den všichni včetně národa, věděli, jak večerní hlasování dopadne, že půjde o zbytečný akt, protože opozice neměla dost hlasů. Nicméně se debatovalo od zhruba 2 hodin odpoledne až do skoro půl jedenácté večer. Byli jsme svědky šaškáren, urážek nás občanů a politiků navzájem, lhaní ministra Kalouska a určitě i mnoha dalších přímo do kamery. Je jasné, že šlo především o využití mediálního prostoru k oslovení voličů před říjnovými volbami, které se rychle blíží. Teď sleduji politickou debatu starou 21 let. Nikdy bych nevěřila, že je možný tak obrovský rozdíl. 

Přiznávám, že jsem volila ODS a patrně bych takto volila znovu, protože momentálně jinou alternativu nevidím. A při poslechu včerejších projevů poslanců jsem se v tomto jen utvrdila. Nicméně tolik arogance, jako dnes, ale celkově i v minulých dnech, předvedl předseda vlády Petr Nečas a především ministr financí Miroslav Kalousek, to je velmi smutný obrázek současné politické scény. Jiná ministryně včera o panu Kalouskovi během rozpravy pronesla, že všichni ví, jaký je hulvát, takže se diví, že je někdo překvapený jeho rekacemi. Tuším, že to myslela dobře. O to je smutnější, jak lidé v takto vysokém postavení dokážou o sobě navzájem hovořit. Nedivím se lidem v diskusích, že pro současné politiky nemají dobrého slova.

A jaký vnímám rozdíl v debatě staré 21 let? Politici k sobě hovoří v úctě, klidným hlasem, slušně, dokonce většinou i spisovnou češtinou nebo slovenštinou. Je to příjemné a milé něco takového poslouchat. Na takové politiky jsme mohli být hrdí. Také to byli chybující lidé, nebo ještě jsou, většina z nich žije. Ale bylo jednodušší důvěřovat, že to s touto zemí myslí vážně. Dnes dobrou vůli a péči o naši zemi něvěří politikům patrně už nikdo.

Na diskusích čím dál častěji zaznívá, že je třeba s tím něco dělat. Že takto s námi a s naší zemí pánové a dámy ve vládě zacházet nesmí. Bohužel zatím mnoho lidí píše - někdo (jiný) s tím musí něco udělat. Někteří očekávají nebo požadují, aby se postarala Evropská unie. Já říkám jen to ne. Ne nikdo cizí, my sami si musíme prosadit, aby se k nám politici chovali slušně. Jsou placení z našich daní a nesmí krást, lhát do kamer, urážet nás a sebe navzájem. Dokud si sami neuvědomíme, že máme svá práva, druzí lidé s námi budou podle toho zacházet. Věřím tomu, že většina věcí, která prochází politikům u nás, by v mnoha zemích neprošla. Není možné zavírat oči před tím co se děje. Nemůžeme říkat, politiku nesleduji, jen by mě rozčilovala. Pak se ale může stát, že lidé sobečtí, chamtiví zničí naši zemi natolik, že v ní nebudeme moci žít. Minimálně ne spokojeně. Už teď je to pro mnoho z nás velmi těžké. Spousta lidí má minimální platy, sotva vyjdou, ale přitom se momentálně aktuálně jedná o tom, že si poslanci zvednou základ platu o víc jak 9000,- Kč  měsíčně od prvního ledna příštího roku. Samořejmě mají plné pusy výmluv, jak za to nemůžou, že to ústavní soudci je k tomu nutí. Prosím, kdo jim to věříte, že doopravdy nechtějí? I dnes zaznívalo, že doufají, že se to stihne (úprava zákona) a nebudou si muset platy zvyšovat, když běžní občané musí šetřit, ale už tón napovídal, jak vážně něco takového myslí. A upřímně, pokud si platy od příštího roku zvednou, nebude to nic menšího než přímý výsměch nám lidem, kteří je vlastně svou prací a výdělky platíme. A pokud si necháme líbit i takovéto věci, pak už nám patrně ani Bůh nepomůže. Jak by mohl, když vlastně ani nic lepšího asi nechceme a úplně nám stačí, když s námi naši vládci (šéfové, partneři) zametají a my jen poslušně plníme s hlavou sklopenou, co je třeba. Naše politická scéna je smutný obrázek o nás samotných, jak daleko jsem tuto špínu nechali zajít.