Pohyb je zdravý. To už dávno víme nejenom my, ale i Všeobecná zdravotní pojišťovna, která ve svém posledním vydání časopisu Zdraví plus bije na poplach. Obézními je prý v tuto chvíli kupříkladu 5 – 10 % naší dětské populace, tedy dvakrát více než před čtvrtstoletím, přičemž na vině jsou stravovací preference českých dětí, daleké od ideálu, v kombinaci s nedostatkem pohybu. Doporučuje se tu, co bychom měli udělat pro nápravu neutěšeného stavu, co jíst a hlavně jak rozhýbat lenošivou tělesnou schránku.

Prostě jíst do polosyta a pít do polopita, a to nejen tehdy, jsme-li přímo postiženi ekonomickou krizí a není co do úst, ale i v čase hojnosti.

Dále je nám tu doporučován Klub pevného zdraví VZP, mající údajně 128.000 členů a již několik let kladně působící v oblasti zdravého způsobu života, a to jednak prostřednictvím informací, jednak slevami nejrůznějšího zboží, jako jsou kupříkladu masáže, nejrůznější pohybové aktivity, … a outdoorové oblečení. Zejména to poslední nadchne – oblečením na ven ku pevnějšímu zdraví!

Sám ředitel VZP MUDr. Pavel Horák, CSc., MBA je tu vcelku hrdý. V rozhovoru sice přiznává, že se stále část financí vydává velmi neefektivně a je tedy nezbytné i v letošním roce uzavřít či omezit provoz v nejednom zdravotnickém zařízení a každý výdaj zvažovat ještě lépe než jak tomu bylo doposud, ovšem situace že je navzdory ekonomickým obtížím panujícím u nás stejně jako ve světě každopádně lepší než v době jeho nástupu do funkce v roce 2006. A i v roce 2012 peníze na zdravotní péči určitě budou.

K tomu dodejme z dalšího, nyní již nikým nepodepsaného článku o dvě stránky dále, že prý VZP se svěřenými prostředky hospodaří dobře a je i nadále páteří systému veřejného zdravotního pojištění České republiky. Avšak aby bylo možné v letošním roce dosáhnout ve zdravotním pojištění rovnovážné bilance, je třeba snížit platby o jedno procento, ovšem o úhrady, které dostávala až doposud, nepřijdou ta zdravotnická zařízení, jež provedou restrukturalizaci, sníží počet oddělení a lůžek a zracionalizují svůj provoz. Ovšem zdravotnická veřejnost se ublíženě cítit nemusí, protože úspory jsou hledány i uvnitř pojišťovny samotné, jež snižuje náklady na vlastní provoz, stejně jako i počty zaměstnanců, a hledá i další rezervy.

A vraťme se ještě na okamžik zpět k panu řediteli. Podle jeho slov už v dnešním zdravotnictví nelze přežít bez elektronické výměny dat a tato bude i nadále narůstat, a to nejenom mezi zdravotnickými zařízeními a pojišťovnou.

A nahlédněme ještě do posledního článku z tohoto časopisu.

VZP nabízí svým klientům v období od 7. 11. 2011 do 31. 12. 2012 výhodné očkování proti klíšťové encefalitidě v rámci projektu „Jedna dávka zdarma“ a možnost ušetřit tak až 800 Kč. Toto očkování, sestávající ze tří injekcí a poskytující po třetí dávce tříletou ochranu, přijde v lékárnách obvykle na 600 Kč za dávku. Díky příspěvku od VZP však přijde pojištěnce první a druhá dávka pouze na 450 Kč každá a za třetí pak tento zaplatí maximálně 549 Kč, celkem tedy pouze maximálně 999 Kč namísto plné ceny 1.800 Kč.

Pro tuto výhodu pak stačí učinit jen málo. Klient VZP, nedlužící na pojistném, si vyzvedne na kterékoliv pobočce pojišťovny voucher/certifikát. Poté navštíví svého lékaře či některé z očkovacích center a zde po předložení voucheru/certifikátu zakoupí (pouze současně) dvě očkovací dávky za zvýhodněnou cenu 750 Kč, respektive, nejsou-li tyto k dispozici, zakoupí jednu a na druhou si tamtéž vyzvedne lékařský předpis a zakoupí tuto v lékárně zapojené do projektu. Doklad o zaplacení si uschová pro účel proplacení příspěvku od VZP. V místě nákupu vakcín odevzdá evidenční list č. 1 a současně si nechá potvrdit razítkem také evidenční list č. 2 – tyto jsou oba součástí voucheru/certifikátu. Při aplikaci první dávky  lékař zapíše do evidenčního listu č. 2 předpokládaný termín očkování druhou a třetí dávkou a do voucheru/certifikátu potvrdí aplikaci. S potvrzeným voucherem o aplikaci první dávky a dokladem o koupi dvou dávek očkovací látky za zvýhodněnou cenu navštíví pojištěnec kteroukoliv pobočku VZP a požádá o proplacení příspěvku 300 Kč. Evidenční list č. 2 si pojištěnec ponechává, tento slouží jako doklad pro zvýhodněný nákup třetí očkovací dávky, která musí být (za maximálně 549 Kč) zakoupena v téže lékárně nebo u téhož lékaře jako první dvě dávky.
Jak prosté!

A teď počítejme spolu. Vyrazím z bytu. Pět minut půjdu na zastávku, patnáct minut pojedu městskou hromadnou dopravou, dalších asi deset minut půjdu na nejbližší pobočku VZP. Kolik tam bude čekat lidí a jak dlouho vystavení voucheru/certifikátu potrvá, to nemám tušení. Poté půjdu deset minut na zastávku MHD a po neznámo jak dlouhém čekání na trolejbus pojedu ke svému lékaři asi dvacet minut a půjdu pět minut pěšky. Mohl bych i do očkovacího centra, které je ovšem dopravně daleko hůře dostupné a proč ztrácet čas, že? U lékaře posedím v čekárně. Budu-li mít štěstí, spraví to čtvrthodinka, nebudu-li, pak třeba i dvě hodiny a více. Poté u něj koupím vakcíny… a pokud je nemá, seběhnu do naštěstí nedaleké „projektové“ lékárny. Deset minut celkem, nebude-li tam právě fronta nebo extrémně zvídavý nakupující, dožadující se informací či pouze toužící si pokecat s magistrou a tím zdržující. Injekce samotná a vyplnění lejstra jistě taky nějakou tu minutku zabere. Pak pět minut pěšky na zastávku trolejbusu, dvacet minut jízdy MHD a deset minut pěšky, to abych si v pojišťovně zažádal o proplacení 300 Kč.

Shrňme si to:

V dnešním zdravotnictví, kde slovy ředitele VZP nelze přežít bez elektronické výměny dat, jsem teoreticky strávil přesuny s kusem papíru minimálně sto minut. Hodinu a tři čtvrtě. Plus čekání tu tam a tu onde, jak zmíněno výše. A to jsem naštěstí zvýhodněn tím, že coby obyvatel krajského města mám všechno „pod nosem“. Nechtěl bych být v tomto případě venkovanem!

Dvakrát jsem úředničinou zaměstnal zaměstnance VZP přímo svou návštěvou, jednou až dvakrát jsem zaměstnal s tímto související papírovou byrokracií výdejce vakcíny, který pak sám evidenčním listem zaměstnal zaměstnance VZP ještě jednou. Nějak mi to nekoresponduje s avízovaným výše hledáním úspor i uvnitř pojišťovny, jež snižuje náklady na vlastní provoz stejně jako počty svých zaměstnanců.

Ovšem jedno tu VZP plní zcela spolehlivě. A to to první, co v tomto článku zaznělo. Že totiž VZP bojuje všemi jí dostupnými prostředky za zdravý životní styl, proti obezitě. Nebýt zvýhodnění očkování proti encefalitidě, nikdo by mě k tomuto pohybu nepřiměl.