Můj příběh je vcelku jednoduchý. V rodině mám dva chlapy, kteří se soustavně dohadovali, které ponožky jsou čí a párování ponožek z pračky je činnost, kterou nelze milovat. V zásilkovém katalogu byly nabízeny sponky na ponožky (10ks za 230,- Kč), ale nikdy je nedodali, byly vždy vyprodané. Smířila jsem se s tím.

Jednou se mi však dostala do ruky kniha Prof. Milana Zeleného nazvaná „Cesty k úspěchu, trvalé hodnoty soustavy Baťa". Fenomén Baťa je neopakovatelný. Jeho názor, že když něco chybí na trhu, tak si to máš vyrobit, mne zase vrátil ke sponkám.

Pustila jsem se do vymýšlení tvaru, materiálu a způsobu výroby.  Nechala jsem si nakreslit a vyrobit formu. Materiál na výrobu sponek musel být zdravotně nezávadný a odolný vyšším teplotám. Také rozdělení sponek podle uživatelů muselo být jednoduché. Konečně jsme po několika pokusech měli první výrobky k ověření.

Založila jsem s dcerou firmu a zaregistrovala jsem tento výrobek jako průmyslový vzor pro celou EU. 

Doma tyto sponky využíváme již 3 roky a není znát žádné opotřebení. Odběratelé, kteří si koupili malé balení brzy objednávali další pro celou rodinu. Bylo by fajn, kdyby  každý, kdo sundá ponožky z nohou, je zrovna zasunul do sponky a hodil do koše na prádlo.  Ušetřený čas s věšením a tříděním vypraných ponožek určitě každý uvítá.