S hlavou plnou lednových starostí jsem bezmyšlenkovitě listovala stolním kalendářem. Mimoděk jsem se zastavila u datumu 14. února - svátek svatého Valentýna.

"Valentýn! Táto!" Přivolala jsem manžela a jedním dechem na něho vysypala, že letos by bylo načase konečně oslavit tento svátek důstojně, navštívit své milované blízké i vzdálené příbuzné a z lásky k nim přinést prezenty v podobě upečených perníkových  srdcí. A že máme jaksepatří širokou rodinu, bude třeba srdcí napéct nejmíň tucet.

Mému muži se po tomto překotném proslovu zatočila hlava tak, že odkýval i mnou zmiňovanou dělbu práce - půjde koupit vykrajovací formičku v požadovaném tvaru, při té příležitosti skočí do sámošky pro skleničku medu, perníkové koření a bílou polevu na zdobení upečených sladkostí. Já zatím najdu recept po babičce na zaručeně nejlepší perník. Lovila jsem v paměti a vzpomněla si, že medové perníčky bude třeba nechat odležet a tedy, že je nejvyšší čas začít s akcí v době co nejbližší, nebo-li okamžitě.

Manžel poslušně odkráčel do víru města a příslušných obchodů a já se dala do hledání receptu... staročeská kuchařka, vánoční magazín, modrý ohmataný notes. Začetla jsem se. Za necelou hodinku mě oči přecházely od usilovného koukání a recept nikde. Zato manžel ve dveřích. Nebyl sám. Byl s plnou tašku nákupu.

Kromě malé formičky na vykrajování srdíček koupil ještě velkou formu na vykrojení srdce, protože v květnu budeme přece slavit svátek matek a naši mámu (přeloženo - mě) v žádném případě neošidíme, že. Ovšem přinesl - z důvodů, které mi zůstaly utajeny - vykrajovací formičku ve tvaru automobilu (jsem neřidička) a několik formiček na pracny ve tvaru žabek (na tento druh obojživelníků mám letitou fobii). Pro jistotu, s výhledem na budoucí vánoční pečení, k nám zároveň připutovaly formičky komety, stromečku a mikulášské boty. Vše za výhodnou cenu, tvary vánoční za cenu VELMI výhodnou.

Nevycházela jsem z údivu (nezaměňovat za "obdiv", prosím), když na stůl vršil krabice mléčných a hořkých kolekcí, zakoupených ve slevě.

Co vám mám povídat. Recept mojí babičky na nejlepší perníková srdce jsem nenašla. Zato jsem našla recet na to, jak si zaplácnout žaludek čokoládovými figurkami a jak zaplácnout poslední poloprázdný šuplík panelákové minikuchyňky formičkami všeho druhu a všech tvarů.

To vše za cenu VELMI výhodnou.