Steve Ranson seděl zamyšleně u obrazovky svého notebooku. Bylo to vlastně zavádějící označení, protože s původním přístrojem nemělo tohle zařízení společného téměř nic. Koule, umožňující trojrozměrné zobrazení, se díky antigravitaci nehybně vznášela prostorem a působila dojmem, že se co nevidět zřítí a roztříští o kovovou desku stolu.

Steva to nikdy nenapadlo, neboť vyrůstal ve světě, kde byly podobné zázraky techniky běžné. Ale teď jeho mysl zaměstnávalo něco, co bylo ještě velkolepější, než všechno, co měl dosud příležitost poznat. Před deseti lety, v roce 2285, vznikl kolosální projekt s názvem Druhá země. Jednalo se o plán přeměny Venuše na obyvatelné území. Země bylo totiž příliš malá pro 10,5 miliardy lidí, i kvůli tomu, že v minulosti bylo mnoho nízko položených oblastí zaplaveno vodou ze zcela roztátých ledovců.

Tok Stevových myšlenek byl však náhle přerušen. Chvíli se je snažil udržet pohromadě, nakonec to ale vzdal. Už zase, pomyslel si. Copak ta ženská neumí být alespoň hodinu potichu? Vstal a šel poněkud naštvaně do vedlejší místnosti. U stolu tam seděla vysoká, štíhlá žena středního věku s tmavými vlasy. Cedulka na jejím stole prozrazovala jméno: Ariel Těreškovová.

Byla to spoluautorka projektu a právě se zabývala nějakými výpočty. Měla ale jeden zvláštní zlozvyk, ráda si při tom zpívala a to Steva pokaždé pěkně naštvalo.

Celou povídku si přečtete na magazínu Poetik.cz.

Komentáře (0)

Napište komentář

Jméno

Email

Název

Komentář

menší | větší

Přihlášení přes email (pouze pro registrované)

Opište zobrazená písmena

Přidejte komentář