| Lázně = ráj na zemi pro každého |
|
|
|
Zdraví / Dospělí lidé
Autor: Barbora Jungerová / 270x přečteno 30.11.2011 Je večer, syn spí. Sedím u počítače, ale mé myšlenky se toulají v právě
uplynulém víkendu. Něco tak úžasného, fantastického, uvolňujícího,
prostě super, super, super, jsem už dlouho nezažila. Dva dny, kdy jsem
zcela opustila svoji životní roli MÁMA a stala se ze mě úplně obyčejná
ŽENA. Moje prsty podvědomě píší jakoby samy od sebe víkendové pobyty,
ENTER.
Ještě v těhotenství jsem se s manželem dohodla, že pokud náš syn „nespotřebuje“ porodné v plné výši, tak budu moci peníze utratit dle svých představ já. Jako správný gentleman a milující choť se vzdal svého podílu z porodného (těch 14 hodin porodu si totiž odpracoval společně se mnou a se synem) v můj prospěch. Po narození syna začal pěkný frmol a já měla zcela jasnou představu, za co ušetřené koruny utratím. S železnou pravidelností jsem prohledávala všechny servery, které spojovalo jediné slovo - lázně.
Konečně nastal den D. Babička s dědou přijeli v pátek brzy po obědě. Dědu jsme zanechali ve společnosti zetě a vnuka a já s babičkou jsme vyrazily směr…to bylo tajemství. Babička totiž vůbec netušila, že se tento víkend koná dámská a pánská jízda, samozřejmě séparé. Do hotelu v Poděbradech jsme přijely kolem 17. hodiny. Ubytovaly jsme se. Na pokoji nás čekala láhev medoviny na uvítanou. Už jsme chtěly vyrazit na večeři, když někdo zaklepal. Osobně nás přišla uvítat manažerka víkendových pobytů. Já i babička jsme obdržely svůj osobní wellnes-program s časovým rozvrhem a k tomu ještě poukaz na „čaj o páté“ do nedaleké cukrárny. A jako třešinku na dortu, náhradu za sezení s onemocněvší psycholožkou, lahvinku dobrého červeného vína. Je zbytečné popisovat průběh celého víkendu. Jídlo, procedury, procházky, večerní posezení v baru. Nic z toho nemělo chybu. Cítily jsme se jako v ráji. Není se tedy co divit, že ač se mi po té mojí rodince opravdově stýskalo, v neděli jsme s návratem nespěchaly. Jenže teď tu sedím a ten „ráj“ už je pouhou, i když velmi krásnou, vzpomínkou. Co s tím? Nepotřebovala jsem ani mnoho času k tomu, abych nalezla i víkendové pobyty se slevou. Proti takové ceně nemůže protestovat ani manžel. Takže si to s babičkou zopakujeme…hned zjara. Na ty termíny tam jsou vážně prima slevy. A co kdybychom v létě vyrazili celá rodina? V procedurách bychom se mohli s manželem vystřídat a užili bychom si to celá rodina. Jenže v plánu bylo Rakousko. Ale… je rozhodnuto. Rakouské lázně se stanou součástí naší letní rodinné dovolené. Dárkový voucher najde tatínek pod stromečkem. Moje hlasité radování málem probudilo pracně uspaného syna. Neváhejte a vyzkoušejte to taky. Lázně již nejsou pouze synonymem pro nemoc a léčbu, ale také pro odpočinek a relaxaci. Portrét redaktora Barbora Jungerová Kdysi dávno jsem vystudovala mezinárodní obchod, ale poslední roky je ze mě obyčejná máma tří zcela neobyčejných dětí a také žena jednoho mimořádného chlapa. Kromě funkcí jako je chůva, pečovatelka, kuchařka, účetní, taxikářka a jiné užitečné, se snažím občas napsat nějaký ten článek, lektoruji kurzy programu BabySings a EQ semináře a také se angažuji v našem klubu ANR ČR.
Komentáře
(5)
tohle vážně nemůžeš pochopit - tvá "pracovní doba" trvá tu povinnou v práci a nějakých těch pár minut doma při nucených domácích pracích. Ale MÁMA ze své podstaty má pracovní dobu 24h denně, 365dnů v roce...a v některých případech na doživotí...Takžeeeee, neber nám lááázněěěě
To je pravda, jsem úplný nechápavec. Já jsem rád, když po mě někdo něco chce, nic nemuset bych vydržel možná tak půl hodiny, a doma o mě pečovali o vlastního natolik, až jsem se v šestnácti raději odstěhoval.
tohle většina chlapů nemůže nikdy pochopit - to pochopí jen ženská, co je to za slast, kdy po tobě nikdo nic nechce...nic nemusíš...a dokonce o tebe někdo pečuje jako o "vlastní"
|

















Je večer, syn spí. Sedím u počítače, ale mé myšlenky se toulají v právě
uplynulém víkendu. Něco tak úžasného, fantastického, uvolňujícího,
prostě super, super, super, jsem už dlouho nezažila. Dva dny, kdy jsem
zcela opustila svoji životní roli MÁMA a stala se ze mě úplně obyčejná
ŽENA. Moje prsty podvědomě píší jakoby samy od sebe