Na nočním stolku zvoní telefon. Nechce se mi ho zvednout, zvláště když vidím, že volá „jen“ kamarádka. Ale mám přímo báječnou náladu, tak se rozhodnu spáchat dobrý skutek a stisknu zelené tlačítko pro příjem hovor. „Anoooo.“, ozvu se. Nerada se představuji jménem. Navíc dotyčná na druhém konci „drátu“ přeci ví, komu volá. „Ahoj, volám ti, jestli bys dnes neměla chuť někam vyrazit. Samozřejmě i s dětmi.“ „No, ani ne. Nejsem totiž doma.“, zní moje značně neochotná odpověď. Nevzpomene si na mě několik dnů a proč zrovna dnes?

Otazníky, které z telefonu vyskakují, by se mohly počítat určitě do desítek. „A kde jsi? Neříkala jsi, že pojedete někam s dětmi na víkend?“ Říkám si, jestli mám nebo nemám. To víte, lidská závist, a zvláště nevyspalých matek, může být značně nepříjemná. Nakonec zaženu „černé myšlenky“ a rozhodnu se jednoduše se chlubit. Ať si závistí třeba pukne! „Víš, my jsme s Jakubem na prodlouženém víkendu, v hotelu Tommy v Náchodě.“ A aniž dám kamarádce šanci jakkoliv reagovat, dodávám: „Oslavujeme opožděně naše výročí svatby. A promiň, právě se chystáme do sauny a na další procedury. Ozvu se ti, až se vrátíme, jo?“ Urychleně hovor ukončím, telefon típnu a obracím se ke svému muži se slovy: „Hotovo, lásko, jsem připravena téměř na vše“.

V sauně si uděláme pohodlí a vzhledem k saharské teplotě toho moc nenamluvíme. Moje myšlenky se toulají všude možně. I k tomu, jak jsme se zde vlastně ocitli. Kdysi dávno, už i v době, kdy jsme byli manželé, jsme cestovali hodně. Ale od té doby, co se nám narodili naši dva raubíři (pět a tři roky), jsme pořádně nikde nebyli. Je to i tím, že nemáme hlídací babičky. Obě ještě pracují a kluky si berou vždycky jen na chviličku. Tentokrát se však naši rodičové dohodli a nejenže se o své vnuky postarají společnými silami, ale ještě nám tento romantický víkend zaplatili jako dárek k výročí svatby.

Zpočátku jsem byla velmi proti. To víte, bylo by to poprvé, co bych opustila ta svoje zlatíčka. Ale moje mamka mi básnila, jak si tu s tátou užili dovolenou pro důchodkáře, jak tomu ona říká, že jsem nakonec souhlasila. Vždyť jsme opravdu s manželem nebyli nikde ani nepamatuji. Minimálně od prvního těhotenství a to bude už šest let.

A nelituji. Co vám budu vyprávět. Pokojíček jak pro panenky, jídlo je tu jak v Alkronu a ta nabídka relaxačních možností, jen si vybrat tu pravou. Čas saunování se blíží ke konci. Zcela úmyslně jsme šli do sauny v podvečer, abychom lehce znaveni přešli (samozřejmě oblečeni) na večeři a zbytek večera bude patřit opravdu jenom nám. A vy si raději prohlédněte kompletní nabídku hotelu Tommy v Náchodě a vyberte si pobyt a program, šitý na míru právě vám. My si pohráváme s myšlenkou, že bychom tu společně s rodiči oslavili letošní Silvestr.

Komentáře (0)

Napište komentář

Jméno

Email

Název

Komentář

menší | větší

Přihlášení přes email (pouze pro registrované)

Opište zobrazená písmena

Přidejte komentář