Je mladá, krásná, talentovaná a pro mnoho lidí možná kontroverzní. Především je však fotografka SÁRA SAUDKOVÁ maminkou, a to (už) tří dětí – pětileté Sárinky, tříletého Samuela a ročního Jeníčka. A další dítě je na cestě…

Před každou matkou více než dvou dětí se svými zkušenostmi s dvouletou holčičkou smekám. Smekám tedy i před vámi, Sáro. Řekněte mi, jak to všechno zvládáte?

Pomáhá mi chůva. Přichází k nám na tři dny v týdnu. Je bezvadná, protože je zásadová, protože sama už vychovala dvě děti a vychovala je dobře, mám v ní tedy velkou oporu. Není to ale tak, že tři dny se flákám a nevěnuju se dětem, ale mám víc krytá záda. Když někam odběhnu, tak si to nevyčítám.

Bez ní byste si na to netroufla?

Ale troufla, dá se pracovat v noci, ale ne všechno se dá dělat v noci. Jak bych lákala modely na focení v jednu v noci?

Fotografické studio tedy máte doma?

Já tomu neříkám studio, fotím doma, venku, kdekoliv. Nemám klasický atelier s desítkami lamp a speciálním pozadím, potřebuju jen malý kousek zdi a lampu.

Když jsme se viděly naposledy, ještě jste byla bezdětná a ejhle několik let se sešlo a máte hned tři děti, to je velká změna, co?

Ani bych neřekla. A upřímně řečeno si to užívám. Můj život se změnil snad jen v tom, že se nafoukl o tři další človíčky a volný čas, který bych normálně asi věnovala sobě, teď věnuji jim. Jinak jsem, myslím, ta samá Sára, co bývala před tím. Žádnou velkou změnu ve svém životě nezaznamenávám.

Prý vás baví být těhotná...

Ano. Mně to sluší, cítím se fajn, zkrátka mi to dělá dobře. Samozřejmě že jsem měla nevolnosti, ale to se překoná a zapomene se na to. Stejně jako zapomenete na porod, který naopak nesnáším. To, co tomu předchází a co tomu následuje, mě baví. Těhotenství mi vyloženě prospívá, užívám si ho. Nikdy jsem neměla žádné potíže, až do konce jsem mohla pracovat a sportovat. Navíc kdekdo má k vám a vašemu stavu ohledy. Ono to působí i dobře na partnera, protože jste spolehlivě nejbřichatější v celé rodině a on své břicho už nemusí zatahovat, chi.

A jak si celkově užíváte mateřské „dovolené“? Spousta maminek si stěžuje na izolaci. Jak jste na tom vy?

Tak dovolená bych tomu určitě neříkala. A izolace – to zase záleží na nátuře a hlavně jak si to každá ženská zařídí. Ta, která chce zhloupnout, zhloupne i bez dětí. Některé ženské to zabalí, protože mají své jisté. Když se ale chcete někam dostat, něco se dozvědět, nebo se naučit, tak to je jen na vás a žádná mateřská vám v tom nezabrání. Navíc já to mám zařízeno tak ideálně, že žiji a pracuji doma. Nerozlišuji, jestli jsem teď za maminku, fotografku, hospodyni, ekonoma či kurátorku. Jsem všechno. Je ale zvláštní, že když tu jsou všechny tři děti, tak toho udělám víc. Zato když mám jen jedno, tak zpomalím. Ony se totiž zabaví samy se sebou, ale hlavně mě uvedou do rychlého chodu. Čím víc práce máte, tím víc jí uděláte. Ale je pravda, že jsem se naučila odlišovat podstatné od nepodstatného.

Dlouho jste žila s otcem svého přílete, spolu jste o dětech neuvažovali?

Ne, s Janem jsme o tom vůbec neuvažovali. Bylo nám dobře tak, jak jsme spolu žili.

Překvapilo vás, když čekal dítě se svou přítelkyní?

U Jana mě nic nepřekvapí. Já do něj vidím jak do karet. S jinou přítelkyní má ještě půlroční dítě. A usilovně pracuje s dalšími přítelkyněmi na nových dětech…

Přitom on ještě nedávno prohlašoval, že je špatný otec, a další dítě si zakázal...

Náš rodinný přítel psycholog prohlásil, že Jan to dělá na truc. Dokonce ono početí Jan tehdy komentoval slovy, že mi tím chce vytřít zrak.

Stýkáte se spolu?

Pracovně ano, protože ho pořád zastupuju, starám se o jeho obchody.

Dočetla jsem se, že jste měli nějaké problémy...

O tom jsem se taky doslechla, ale to je práce bulváru.

Pamatuji si, že svého času jste plánovali domeček, ve kterém budete bydlet společně, to se tedy nerealizovalo?

Jan má v domě dodneška svůj ateliér, komoru a prostor na bydlení, ale přestal sem docházet a já netlačím na pilu a neprosím, říkám si, že žáby do rybníka vždycky naskáčou.

A jaký je dědeček?

Jan není tím dědečkem, jakého si představujete. Sárinka mu třeba říká Jajchu. Děti ho nemají za dědečka.

A jaký je Samuel tatínek?

Není moc zásadový. A má rád svůj klid. A dává jim cukrovinky. Ale jinak je zlatý.

Komentáře (0)

Napište komentář

Jméno

Email

Název

Komentář

menší | větší

Přihlášení přes email (pouze pro registrované)

Opište zobrazená písmena

Přidejte komentář