Každý ho zná z učebnic literatury pro základní nebo střední školy. Všichni vědí, že psal řemeslnou literaturu. Ačkoliv veškeré jeho knihy byly psány téměř jako podle šablony, nelze tvrdit, že psal pouze dobře či dokonce špatně. Byl to jeden z největších prozaiků své doby. Jeho kniha Na západní frontě klid vešla do dějin literatury. Kdo by si nepamatoval slavnou větu v závěru knihy, kdy vrchní velitelstvo podalo stručnou zprávu: Na západní frontě byl klid. Ačkoliv hlavní hrdina Baümer padl, bojiště bylo tento den klidné.

Erich Maria Remarque se narodil 22. června 1898 v Osnabrücku v Německu. Vystudoval učitelský ústav Masteru. V roce 1916, v době, kdy mu bylo osmnáct let, vstoupil do první světové války. Na západní frontě se ale brzy zranil, a proto byl ke konci války nucen pobývat v lazaretu v Duisburgu.

Po skončení války trpěl tím, že se nemohl začlenit zpátky do společnosti. Zkusil si různá povolání – i roli hudebníka či malíře. Poté vystřídal i práci učitele, obchodního cestujícího nebo automobilového závodníka. Mezi lety 1923 a 1934 byl redaktorem časopisu Sport im Bild působícím v Berlíně a Echo Continental v Hannoveru.
Remarque navštívil mnoho zemí, především Itálii, Švýcarsko a Balkánský poloostrov. V roce 1925 si vzal za ženu Juttu Zambonovou, s níž byl ženatý pouze sedm let. Pak emigroval do Ascony ve Švýcarsku.

Válečným novinářem Cybichovským byl také nominován na Nobelovu cenu za mír.

Ještě před vydáním románu Na západní frontě klid napsal několik povídek, které se ale nedokázaly prosadit. V následujících třech letech se díla Na západní frontě klid prodalo neuvěřitelných tři a půl milionu výtisků.

Po nástupu nacistů k moci se dostal na listinu zakázaných autorů a v roce 1938 byl  zbaven svého německého občanství. Jeho díla byly později i veřejně pálena. V roce 1939 tedy emigroval do Spojených států, přesněji do New Yorku, kde si zažádal o americké občanství, a to také dostal.

Když válka skončila, čas od času pobýval ve Spojených státech nebo ve Švýcarsku. V roce 1958 se oženil s bývalou manželkou Charlieho Chaplina a velkou filmovou hvězdou Paulette Goddardovou.

25. září 1970 Erich Maria Remarque umírá v Locarnu na švýcarské klinice na srdeční chorobu. Jeho knihy ale žijí dál a po světě existuje stále mnoho a mnoho čtenářů, kteří jeho knihám zůstanou navždy věrní.

Remarque ve všech svých knihách popisuje tzv. ztracenou generaci, do které se sám řadil. Ztracenou generaci tvořili lidé (vojáci), kteří se zúčastnili první světové války a byli jí navždy poznamenaní. Těžko se vraceli do normálního života mezi ostatní, pro které byla válka vzdálená a nedokázali si představit, jaké to je bojovat každý den o holý život a sledovat, jak po vašem boku umírají kamarádi.

Mezi nejznámější Remarquovy romány patří již zmiňovaný Na západní frontě klid, dále pak Cesta zpátky, Tři kamarádi, Miluj bližního svého, Jiskra života nebo Noc v Lisabonu.

Kompletní dílo:
Gam (1918)
Říše snů (1920)
Stanice na obzoru (1928)
Na západní frontě klid (1929)
Cesta zpátky (1931)
Tři kamarádi (1936)
Miluj bližního svého (1941)
Vítězný oblouk (1946)
Jiskra života (1952)
Čas žít, čas umírat (1954)
Černý obelisk (1956)
Nebe nezná vyvolených (1961)
Noc v Lisabonu (1962)
Zaslíbená země (1970)
Stíny v ráji (1971) 

Použité zdroje:
http://www.cbdb.cz/autor-35-erich-maria-remarque