| William Styron |
|
|
|
Společnost / Medailony
Autor: Michaela Dočkalová / 1424x přečteno 16.07.2010 „Bitte“? vyjekla Sophie.„Smíš si nechat jedno děcko,“ opakoval. „Druhé půjde pryč. Které si chceš nechat?“ „Chcete říct, že musím sama zvolit?“ „Jseš Polka, nejsi židovka. Máš výsadu – máš volbu.“ (ukázka pochází z knihy Sophiina volba od Williama Styrona)
Tak začíná klíčová pasáž v jedné z nejpoutavějších knih o nacistickém teroru, zvýrazněný postavou Polky, která dostala – na rozdíl od jiných – právo volit. Právo, z něhož vzejde netvrdší rozhodnutí, jaké na světě existuje. Tak se William Styron zapsal do dějin a zajistil si nesmrtelný život založený na lidském neštěstí. Napsal román s názvem Sophiina volba, který znají lidé na celém světě. A ti, kteří ne, by měli svou chybu rychle napravit.
William Styron se narodil 11. června 1925 ve Virginii a zemřel 1. listopadu 2006 na Martha´s Vineyard v Massachusetts. Styron byl považován za představitele tzv. jižanské prózy, ve které se nechal ovlivnit především Williamem Faulknerem. Jeho nejlepším a nejdoceněnějším dílem se stala kniha Doznání Nata Turnera napsaná dle skutečných událostí týkajících se vzpoury černých otroků ve Virginii roku 1831. V knize popisuje život vůdce tohoto černošského povstání. Za Doznání Nata Turnera získal v roce 1968 Pulitzerovu cenu. Světoznámým se stal až díky Sophiině volbě, díky níž se mu dostalo spravedlivého uznání a docenění od veřejnosti po celém světě. Román vyšel poprvé v roce 1979. Mladý novinář Stingo, po přestěhování do jednoho z mnoha penzionů v Brooklynu, začíná pracovat na svém románu. Brzy se ale stane součástí příběhu odehrávajícího se mezi jeho sousedy – Nathanem a Sophií. Ačkoliv se na první pohled může zdát společné soužití Sophie a Nathana jako relativně klidné, opak je pravdou. On, žid, který trpí stále většími neurotickými záchvaty, a ona, která si prošla Osvětimí, spějí k nevyhnutelnému konci. Je jediné řešení a žádné další východisko neexistuje. Nelze žít s tak krutými vzpomínkami a poznamenán událostmi vyvolanými nacistickým terorem. A především nelze trávit den co den myšlenkou, že jste se jednoho dne v minulosti museli rozhodnout. Udělat rozhodnutí, které je tím nejtěžším na světě…Psychologický román s názvem Sophiina volba se každému, kdo si ho jen jednou přečte, dostane pod kůži. Nikdy nezapomene, o čem že ten Styronův román vůbec byl. Není to snad známka toho, že doopravdy stojí za přečtení? Mezi další knihy Williama Styrona patří také Ulehni v temnotách (1951), Dlouhý pochod (1956), Zapal ten dům (1960), esej This Quiet Dust, and Other Writings (1982, rozšířeno 1993), autobiografie Viditelná temnota: Memoáry šílenství (1990) a povídky Ráno na pobřeží (1993). Zdroje: http://www.cbdb.cz/autor-77-william-styron Sophiina volba (vydáno 2009) ![]() Narodila jsem se v roce 1989, ve znamení Berana. Vystudovala jsem obchodní akademii v pražských Kobylisích a nyní studuji Metropolitní univerzitu, obor Mezinárodní vztahy a evropská studia.
Mezi mé hlavní záliby patří literatura, divadlo, jazyky a cestování. Učím se angličtinu a španělštinu. V budoucnu bych se ráda naučila také arabštinu.
Jak už jsem se zmiňovala výše, také ráda cestuji. Mezi mé nejoblíbenější země patří Egypt a Řecko.
Pokud úspěšně dostuduji vysokou školu, ráda bych se věnovala práci spojené s cestovním ruchem či psaním článků nebo reportáží do novin, časopisů.
Pro magazín Meredit píši reportáže o zemích, které mě nikdy nepřestanou fascinovat.
Můj blog - http://michaela-dockalova.blog.cz/
Komentáře
(0)
|


















„Bitte“? vyjekla Sophie.
Světoznámým se stal až díky Sophiině volbě, díky níž se mu dostalo spravedlivého uznání a docenění od veřejnosti po celém světě. Román vyšel poprvé v roce 1979. Mladý novinář Stingo, po přestěhování do jednoho z mnoha penzionů v Brooklynu, začíná pracovat na svém románu. Brzy se ale stane součástí příběhu odehrávajícího se mezi jeho sousedy – Nathanem a Sophií. Ačkoliv se na první pohled může zdát společné soužití Sophie a Nathana jako relativně klidné, opak je pravdou. On, žid, který trpí stále většími neurotickými záchvaty, a ona, která si prošla Osvětimí, spějí k nevyhnutelnému konci. Je jediné řešení a žádné další východisko neexistuje. Nelze žít s tak krutými vzpomínkami a poznamenán událostmi vyvolanými nacistickým terorem. A především nelze trávit den co den myšlenkou, že jste se jednoho dne v minulosti museli rozhodnout. Udělat rozhodnutí, které je tím nejtěžším na světě…
