Patří bezpochyby k nejzářivějším květinám zahrady. Její květ připomíná sluneční zář. Každý den se otáčí za sluncem. Bohužel později květ tuto schopnost ztrácí, protože semena dozrávají a jsou těžší.

Indiáni věří, že možná právě díky slunečnici se změní náš pohled na vznik a vývoj vesmíru. Již kněžky Inků znaly hodnotné energie, které v sobě tento květ slunečnice nosí. Zdobily se jím, když prosily bohy o plodnost, zdraví a moudrost pro svůj národ. Antický Manitus používal slunečnici při léčbě všech kousnutí, horečky, epilepsie a malárie. V Rusku, kde náboženství vyžadovalo dlouhý půst, byl živočišný tuk nahrazován slunečnicovým olejem.

V České republice se vyskytuje pět druhů a jeden kříženec. Mezi vzácně pěstované u nás patří například H. mollis, H. strumosus a nebo H. debilis. K neobvyklejším odrůdám v naší zemi se řadí Slunečnice roční, latinsky Helianthus Annuus. Její výška sahá až do dvou a půl metru. Základní barvou této rostlinky je žlutá (zlatá). Dnes se dají sehnat hnědé, červené, oranžové či černé varianty. Určitě na jejich květech spatříte včelku, protože uvolňuje hodně pilu, který včely milují.

Kdy sázet? To je otázka, na kterou se nedá přesně odpovědět. Hodně záleží na tom, zda ji budete dávat rovnou ven a nebo do květináče. Já doporučuji do květináče. Takže nasazovat začátkem května. Až bude rostlinka větší zasaďte ji do hlíny do hloubky cca 2,5 cm. Slunečnice vyžaduje slunné stanoviště orientované na jihozápad nebo jih. Má ráda černozem a hnědozem. Je to rostlina celkem náročná na vodu. Během růstu je třeba květinku přihnojovat. Docílíme tak většího vzrůstu. Také bych chtěla upozornit na případné lámání, kterému můžeme předejít postavením opory v podobě dřevené tyčky či většího kolíku. Růst rostliny se zastaví, jakmile dojde k vývoji květů. Zralá semena musíme včas oddělit od stonku a usušit je na vzduchu.

Slunečnice se nejvíce pěstuje pro olej, který se přidává například do salátů. Můžete ji najít také jako slunečnicový sirup (pomáhá při nachlazení a horečce). Mnozí z nás si určitě rádi pochutnají na pražených semínkách, která se přidávají do pečiva, jelikož jsou bohatá na vitamín E, hořčík, selen, kyselinu listovou a zinek. Jsou nedílnou součástí také v malířství, kde se používá v olejomalbě nebo v temperových barvách.

Jednou z důležitých odrůd je Topinambur, který byl dovezen z Ameriky v 17. století. Své pojmenování si získal podle kmene Tupinambur. U nás ho známe pod názvem Židovské brambory. Hlízy této květiny jsou zdrojem inzulínu a fruktózy, a proto jsou vhodné pro diabetiky. Dále se využívá ke zmírnění křečí, ke snížení hladiny cholesterolu v krvi, při bezlepkové dietě, pomáhá při otocích v těhotenství a může snižovat rizika předčasného porodu. Patří k nenáročným druhům. Zralá semena se špatně uchovávají (napadají je různé plísně), proto se nedoporučuje je dlouho skladovat.

Jednou ze zajímavostí je, že ani jedno semínko není stejné. Hospodářským zvířatům jako jsou slepice nebo koně se do krmiva přidávají právě tato semena, která mají zaručit například větší produktivitu vajec nebo elegantnější chůzi koně.