Někomu může být tohle téma hodně blízké, jinému naopak hodně vzdálené. Najdou se i lidé, kteří nedokáží pochopit, že se vlastně také jedná o sport, a odsuzují jej, existuje ale také hodně lidí, kteří se hasičskému sportu opravdu hodně věnují, a poté dosahují těch nejlepších výsledků.

I já patřím mezi ty, co se o požární sport zajímají. Ne, já se o tento sport nezajímám. Já jej mám ráda a ráda se ho také „účastním“. Pokud dobře počítám, tak za hasiče běhám už přibližně čtyři roky, a nyní nastává mých pár posledních týdnů, kdy ještě mohu běhat. Někdo si možná pomyslí, že je to kvůli zdraví, ale ono tomu zas až tak není. Asi vás překvapím, když řeknu, že je to kvůli věku. Družstvo, za které nyní běhám, jsou starší žáci. Tato kategorie je omezena věkem jako každá jiná. Ovšem co já vím, třeba se dáme holky na vesnici dohromady a sestavíme družstvo dorostenek nebo budu potom dále mé bývalé družstvo doprovázet na soutěžích. A to můžu říct, že je také příjemné.


Skoro každý víkend jsou někde pohárové soutěže, kterých se, pokud se sejdeme celé družstvo, zúčastňujeme, ale letos nám to moc nepřálo. V září se běhává jako začátek sezóny branný závod a v jarních měsících bývají obvodová, okresní a krajská kola a nakonec mistrovství republiky, kde se běhají nejrůznější disciplíny, ale o tom budu mluvit až později. Nyní se budu zabývat požárním útokem. K požárnímu útoku je potřeba sedm lidí, ale může být samozřejmě i více, jako u nás, protože se střídáme. Pokud začneme, koho je potřeba od motoru, tak strojníka dělá jeden člověk, který zapojí savici do motoru a počká až další dva lidé spojí savici ještě s jednou savicí a s košem. Mezi tím ostatní čtyři lidé zapojují hadice, jeden zapojuje dvě hadice do sebe a proudnici s hadicí, což dělám já (běhám pravý proud), druhý dělá rozdělovač, který zapojí dvě céčka – to jsou hadice od pravého a levého proudu. Ten třetí, nebo u nás spíše ta třetí, dělá to samé co já, akorát je to levý proud. Čtvrtý zapojuje béčka – zapojuje jednu hadici do motoru a jeden spoj. A když to všechno my čtyři pospojujeme, tak běžíme, co nejvíc můžeme. Poté my dvě proudařky usedneme na zem na proudnici a co nejdřív se snažíme shodit terče. Toto celé většinou trvá u nás přibližně 16 vteřin. Jsou ale i družstva, která dávají 12 vteřin. Pokud si dobře vzpomínám, tak na minulých závodech jsme měly čas 15, 48 vteřin.

A co je to tedy ten branný závod? Je brán jako začátek sezóny. Tento branný závod má trasu, po které družstvo běží. Jen mladší žáci mají kratší trať než starší. Většinou se běhá v lesích a kopcích. Po trase družstvo plní disciplíny či úkoly jako střelba ze vzduchovky, topografie, což jsou značky, lano, které musíte přelézt. Ale také i orientaci na mapě i s buzolou, vázání uzlů, přiřazování kartiček k věcem, ke kterým patří, nebo třeba jak se váže koleno a ruka při prní pomoci. Tyto všechny úkoly družstva plní. Účelem je mít co nejkratší čas, ale zároveň i co nejméně trestných bodů. Tento rok se branný závod koná přímo u nás v Lešné, 26. září 2009, tak pokud budete chtít, můžete přijít povzbudit družstva. Na branný závod se vždy sjíždějí družstva z daného okresu. K nám se tedy sjedou družstva z okresu Vsetín.

Jak je to tedy s obvodovým, okresním a krajským kolem, nasledně s mistrovstvím ČR? Ve všech těchto kolech jsou stejné disciplíny. Jelikož nevím, jak jdou tyto disciplíny po sobě, řeknu vám je postupně tak, jak mě to zrovna napadá. Tou první je štafeta dvojic, která se mimochodem běhá před útokem na pohárových soutěžích zařazených do okresní ligy. K této štafetě je potřeba devíti lidí, v tomto případě „dětí“, které jsou rozděleny na dvě skupinky po čtyřech, a ten devátý je kapitán. Vybíhají první dvě dvojice, z nichž má vždy jeden v ruce hadici a ten druhý proudnici. Běží, a jakmile doběhnou k přichystanému hydrantu, jeden do něj zapojí hadici, další strčí do druhého konce hadice proudnici a roztáhne ji. Nyní obíhají kužel a běží zpátky ke startu. Přeběhnou startovní čáru a vybíhají zbylé dvě dvojice. Doběhnou až ke kuželu, který oběhnou, jeden bere proudnici do rukou a odpojuje ji od hadice, hadici odpojí od hydrantu a běží zpět ke startovní čáře. Druhý se snaží co nejrychlejí smotat hadici a potom také utíká zpět na start.

Dále jsou tam disciplíny jako útok CTIF a štafeta CTIF, které vám ale nyní nebudu vysvětlovat, jelikož tyto disciplíny jsou pro mě na popsání složitější. Ale ráda vám vysvětlím štafetu 4x60 m. K této štafetě je potřeba osmi lidí, kteří jsou rozděleni na dvě skupinky po čtyřech, kdy každá skupina běží zvlášť. „Připrav se, pozor, start!“ A vybíhá nám první závodník s proudnicí v ruce, přebíhá kladinu a běží dále. Já se rozbíhám, je mi předána proudnice. Běžím, co nejvíce můžu, a nyní přeskakuji kozu, utíkám ještě o několik desítek metrů dále a mezitím se rozbíhá další závodník, kterému dám proudnici. On přenáší džberovku z jednoho místa na druhé. Ten dále běží a předává proudnici čtvrtému závodníkovi, který zapojuje hadice do sebe, do rozdělovače. A zapojuje proudnici k hadici a běží co nejrychleji do cíle. Přesně to samé dělá i druhá čtveřice.


Myslím, že to je vše, co se v hasičském sportu dělá. A pokud vás to zaujalo a chcete si to zkusit, i když třeba nejste děti nebo puberťáci, protože tohle běhají jen mladší  a starší žáci do 15 let, nevadí. Jsou totiž i kategorie Dorostenci a Dorostenky nebo i normální kategorie Muži a Ženy. Následně je potom i kategorie Muži nad 35 let. Sportu zdar!