Dnešní mládež je vystavena mnoha rizikům a nebezpečím, s kterými se denně setkává a musí jim čelit. Mezi taková ohrožení patří i kontakt dítěte s drogou. Pokud na tuto situaci není předem dostatečně připraveno, může snadno podlehnout. Důležitou roli zde sehrává výchova v rodině, vliv vrstevníků a také mnoho dalších faktorů.

Experimentování a užívání drog mezi mládeží je rozšířeným sociálně patologickým jevem. Užívání i samotné experimentování s drogami sebou přitom nese mnoho zdravotních i sociálních rizik a může poznamenat celý život jedince. Jak je na tom česká mládež s užíváním drog, se dozvíte v našem článku.

Vratislava Černíková z Policejní akademie ČR nás seznamuje s typickými znaky uživatelů drog:

„Typologie nejčastějších uživatelů drog ukazuje, že tito mladí lidé nemají velké životní ambice, motivaci studovat a profesně se připravovat. Častým jevem u nich je záškoláctví, pohybují se v prostředí vrstevníků, kteří drogy berou, mnozí bydlí na internátu nebo v podnájmu mimo domov. Ve škole jsou vesměs neúspěšní, mají problémy s chováním, pocházejí z neúplných rodin, případně mají nevlastní rodiče“. (Černíková - 2002)

Jak je na tom česká mládež s užíváním drog?

V oblasti drogových závislostí a její prevence probíhá řada výzkumů. Výsledky bohužel nejsou nijak potěšující. Jedním z významných šetření byla celoevropská studie mezi dětmi ve věku 15 - 16 let, která proběhla v roce 2003.

Podle tzv. Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD) kouří denně ve věku 16 let 27 % dotazovaných studentů, nadměrně konzumovalo alkohol (5 a více sklenic alkoholu při jedné příležitosti) více než třikrát v posledním měsíci 17,5 % šestnáctiletých a opilost přiznalo více než třikrát za poslední měsíc celkem 13,5 % dotazovaných.

V případě nelegálních látek má 43,6 % respondentů ve věku 16 let zkušenost s užíváním konopných látek, 11 % dotazovaných má zkušenost se sedativy bez lékařského předpisu. S čicháním rozpouštědel mělo zkušenost 9 % respondentů, k užívání drogy Extáze se přiznalo 8,3 %, zkušenost s užíváním halucinogenů mělo 5,6 %, amfetaminy užilo 4,2 % a opiáty 2,4 %. (Csémy, Lejčková, 2005)

Obecně přitom platí, že zájem o drogy ze strany dětí stoupá a také se snižuje věk prvního užití drogy, což je považováno za velký problém do budoucna. Čím nižší věk, kdy dítě drogu zkusí, tím větší riziko, že do budoucna drogám propadne. Tuto souvislost prokázaly i další uskutečněné výzkumy v této oblasti.

Mezi mládeží vede marihuana:

Na druhou stranu klesá zájem o tvrdé drogy, což je samozřejmě alespoň dílčí úspěch dosavadní prevence. Nejoblíbenější a nejrozšířenější drogou mezi českou mládeží je marihuana, jinak také „tráva“, „konopí“ nebo „hulení“. Marihuana se většinou kouří v podobě smotaných „jointů“, může se také přidávat do různých pokrmů a nápojů. Patří mezi tzv. lehké drogy, což znamená že s jejím užíváním jsou spojena nižší rizika. V souvislosti s marihuanou se hovoří především o psychické závislosti, pokud k jejímu užívání dochází pravidelně. Její denní kouření není u některých mladistvých vůbec vzácností. Často se také hovoří o případné legalizaci marihuany. Názory odborníků se na tuto otázku liší. Je pravdou, že ve srovnání s riziky užívání alkoholu, který navíc řadíme mezi tvrdé ale legální drogy, její účinky na zdraví jedince nejsou o moc drastičtější. Podobně se musíme zamyslet i nad účinky legální drogy v podobě cigaret. Otázkou však zůstává, zda není marihuana vstupní branou k tvrdším drogám, což by nebylo žádoucí. Mnoho lidí poukazuje také na možnost využití marihuany jako léku. Marihuana nebo-li konopí se používá do léčivých mastí a na její léčivou sílu nedají dopustit lidé s roztroušenou sklerózou nebo Parkinsonovou chorobou. Musíme si však uvědomit, že marihuana je především stále nelegální látkou, díky které se můžeme snadno dostat za hranice zákona, ač její účinky obhajujeme.

Prevence začíná v rodině:

Ochranu před nebezpečím drog může znamenat především včasná a cíleně zaměřená primární prevence, která si klade za cíl experimentování a užívání drog u mládeže eliminovat a nejlépe zcela vymýtit. Realizací primární prevence se zabývají státní i nestátní subjekty, které působí v oblasti vzdělávání a výchovy dětí a mládeže. Efektivitu primární prevence by zvýšil komplexní přístup a spolupráce všech institucí a složek společnosti, což je jedním z hlavních cílů současné koncepce primární prevence.

Primární prevence začíná především v rodině. Stále více se prokazuje její nesmírný vliv, pokud se jedná o připravenost člověka do života a odolnost vůči nástrahám, které nám vnější svět připravuje. V rodině je samozřejmě pouze začátek. Svou roli by měly sehrát i další instituce. Školy bohužel v této oblasti stále nevyužívají dostatečně svůj potenciál. Učí především teoretické znalosti, ale praktické dovednosti dětem předávají minimálně. Přitom pouze dlouhodobým nepřetržitým působením a součinností všech činitelů, kteří se na výchově dítěte podílejí, dosáhneme kýženého efektu.

Velký vliv na budoucí postoj dítěte k drogám a sociálně patologickým jevům obecně má i vnímání rizik souvisejících s užíváním návykových látek. Podle Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách z roku 2003 představuje nejmenší riziko pro šestnáctileté respondenty příležitostné kouření cigaret a experimentování s marihuanou. Požití 1-2 sklenic alkoholu denně je podle respondentů obdobně velkým rizikem jako příležitostné užívání marihuany nebo jednorázový experiment s extází. Ostatní formy užívání drog viděli dotazovaní jako riskantní. Při výzkumu se ukázala i skutečnost, že chlapci obecně užívání návykových látek berou jako méně rizikovější než dívky a drogy užívají ve větší míře než druhé pohlaví.

Výzkumy rovněž odhalily snadnou dostupnost alkoholu a cigaret pro nezletilé, což je velký společenský problém. Dokonce 95-99 % respondentů potvrdilo, že by pro ně nebyl problém sehnat cigarety, přestože jsou nezletilí. Destiláty by sehnaly více než tří čtvrtiny z nich. Toto je oblast, kde máme bohužel v rámci prevence ještě velké mezery. Naše společnost je velmi tolerantní k pití alkoholu a kouření cigaret. Děti tak mylně nabývají pocit, že při jejich konzumaci se vlastně nechovají protizákonně nebo nevhodně. Zde sehrává důležitou roli především rodina, která musí dítěti vše řádně vysvětlit. Celospolečenské změny a nový přístup k užívání těchto legálních drog je totiž stále v nedohlednu.

Dvě otázky z oblasti drogové prevence jsme položili Radovanu Voříškovi z brněnského Sdružení Podané ruce, které se věnuje drogové problematice:

1) Dostupnost alkoholu a cigaret pro děti je alarmující, stejně jako tolerance společnosti k jejich užívání. Co doporučíte rodičům, jak vysvětlit dítěti negativní stránku těchto drog, když všude okolo vidí opak?

Možná není ani tak důležité to, co mají rodiče svým dětem říkat. Děti dnes mají tolik informací o škodlivosti alkoholu a cigaret ze školy, z přednášek, televize... Cítím, že je mnohem důležitější, jak se s nimi o tom bavit. To platí u dětí dospívajících dvojnásob. Mělo by jít o rozhovor, ne o přednášku otce nebo matky. Dítě by mělo cítit, že je respektováno i se svými názory. Že je při probírání takových témat i v případě "odhalení" v bezpečí. Může se svěřit i tehdy, když už něco vyzkoušelo a nikdo mu hlavu neutrhne. Myslím si, že nejsou bez šancí ani rodiče, kteří kouří nebo nejsou zrovna abstinenty. Rodič se zde však musí otevřít a troufnu si říci - být pokorný. I vlastní zkušenosti a slabosti se zde dají využít k dobrému.

2) Můžete čtenářům sdělit aktuální údaje o zkušenosti české mládeže s nejrozšířenější drogou, marihuanou?

Aktuální údaje jistě přesně vede Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti. Já mohu jen sloužit zkušenostmi z preventivních programů pořádaných od roku 1994 naší organizací. Přiznám se, že mě překvapily v uplynulém roce články z tisku, ve kterých jsem se dočetl o hrozivých nárůstech zneužívání marihuany. Nic takového jsme nezaznamenali, i když našimi programy projde několik tisíc dětí a mládeže ročně. Stav se zneužíváním marihuany se jeví jako stabilizovaný. V ČR je poměrně vysoké procento "náctiletých", kteří jednorázově marihuanu vyzkoušeli. Těch však, kteří by dál pokračovali, je minimum.

Díky za rozhovor.

Informace k tématu a on-line drogovou poradnu naleznete na internetových adresách: http://www.drogy-info.cz, www.podaneruce.cz nebo www.odrogach.cz.

Literatura:
ČERNÍKOVÁ, V a kol. Prekriminalita dětí a kriminalita mladistvých, kterým byla uložena ochranná opatření. Praha: Policejní akademie ČR, 2002. s. 58.
CSÉMY, L., LEJČKOVÁ, P. Subjektivní vnímání rizik a postoje mládeže k užívání návykových látek. Adiktologie, 2005, roč. 5, č. 1, s. 36.