Počítač je slovo, které se v našem slovníku objevuje každý den a nepřipadá nám nijak zvláštní. I přesto, stejně jako řada dalších věcí, může být nebezpečný, a to především vznikem závislosti na něm. Víte, kolik času tráví vaše děti u počítače, na jaké stránky se dívají, jaké hry hrají? Možná se budete divit, ale stejně jako může vzniknout závislost například na hracích automatech, tak se snadno vyvine i závislost na počítači. A pokud jde o dítě, pak je to alarmující!

Někdy se to prostě stane. Rodina nefunguje tak, jak má, tatínek se odstěhuje a místo něj přijde někdo nový. Náhradní tatínek, nový kamarád maminky i jejího dítěte. Jak se s takovou situací vyrovnat? Jak to malému dítěti vysvětlit? Mám pro vás několik tipů, jak na to.

Knížek, které dítěti pomohou při vytváření obrazu světa, není nikdy dost. Nakladatelství Computer Press přichází s dalším skvělým pomocníkem, který rodičům usnadní práci a jejich potomkům pomůže pochopit určité pojmy a slova.

V některém z minulých týdnů jsme si povídali o tom, jak je důležitá komunikace a hudební stimulace ještě nenarozených dětí. S touto zvukovou výchovou ale samozřejmě musíme pokračovat i po narození našeho děťátka. Jak vnímá zvuk dítě do tří let? Jak mu můžeme pomoct s rozvojem jeho hudebních schopností? Jak si s ním zpívat? To jsou hlavní otázky, na které se vám pokusím odpovědět v dalším pokračování minisérie Maminko, zpívej mi.

Víte, co je to „ještěchvilkína“? Že, ne? To je přece nemoc, kterou ve své knize Paní Láryfáry podrobně popsala americká spisovatelka Betty McDonaldová. O tom, zda vaše dítě tuto nemoc náhodou nemá, se můžete přesvědčit sami každý den zhruba okolo osmé hodiny večer. Ozývají se u vás v tuto dobu výkřiky a prosby? Kňourá vaše dcera nebo syn: „Ještě chvilkuuuu, mamíííí, já ještě nechci jít spáááát…“ Ano? Tak to vaše dítě zřejmě tuhle nemoc má. Ale nebojte se. Dá se léčit. Jen je potřeba vědět, jak na to.

Kdyby umělo vaše nenarozené děťátko mluvit, možná by říkalo právě toto. Ano, ačkoliv se to zdá neuvěřitelné, to, zda na své miminko mluvíte, může ovlivnit i vaše vzájemné emoční vazby do budoucna. V posledních letech, kdy se psychologii prenatálního období u člověka věnuje stále větší pozornost, totiž vyšlo najevo, že pokud si budete s tvorečkem ve svém bříšku povídat, číst mu pohádky a zpívat mu, vytvoříte si s ním oboustranný citový vztah ještě dříve, než onen tvoreček spatří světlo světa.

Ještě si pamatujete na první knížku, ve které jste si začali poprvé slabikovat? Patrně byla hezky ilustrovaná, nejspíše se jednalo o říkánky nebo jednoduché pohádky. Existují ještě tak krásné dětské knížky, které provázely naše dětství? Nebo už ze všech titulní stran pomrkávají jen Spidermani, Batmani nebo roboti?

Vánoce už jsou za dveřmi, v kuchyni začíná vonět cukroví a děti se těší na dárečky. Jen vy jaksi nemáte tu pravou vánoční náladu. Pod tímto svátkem si totiž představíte dny strávené úklidem, poskakováním v kuchyni a nakupováním dárků na poslední chvíli. Navíc se bojíte, jestli se vůbec svými dárečky ostatním zavděčíte... Z tohoto bludného kruhu ale existuje snadná cesta ven.

Možná to taky znáte. Maminka přijde rozčilená z rodičovské schůzky a už ve dveřích začne hartusit: „Jak to, že ti vychází dvojka (trojka, čtyřka) z matematiky? To si opravíš! Jestli se nebudeš učit, skončíš jako uklízečka, řidič kamionu, popelář, metař, prodavačka v McDonaldu apod. Takhle chceš dopadnout?“ A vy svěsíte hlavu, zamumláte, že ne, a začnete maminku horentně přesvědčovat, že se polepšíte a známku si opravíte.

Možná máte doma malého školáčka, kterému se podobně jako jiným dětem nechce občas do školy. Zvláště v zimním období, kdy je venku chladno a nevlídno, by každý nejraději zůstal v postýlce pod teplou peřinou! Škola se postupně pro děti stává nutným zlem, kterému by se raději vyhnuly. A co na to rodiče?

Mnoho dětí se v poslední době rádo uzavírá do virtuálního světa počítačových her. A rodiče je v tom podporují nákupem nejnovějších her i drahých PC komponentů. No řekněte – kdo z vás nemá pro svou ratolest nachystanou nějakou počítačovou hru jako dárek pod stromeček?!

Výrobci neustále přicházejí na trh s novými typy hraček. Díky tomu jsme doslova zavaleni převážně hračkami z plastu, které nejsou vždy natolik kvalitní, aby přežily byť jen jednu sezónu. Poté většinou následují slzy a smutné tváře našich dětiček, které nás mají přimět k tomu, abychom zašli do nejbližšího obchodu a koupili např. nového akčního hrdinu nebo vytouženou panenku na hraní.

Mnoho rodičů si bez dětských letních táborů nedovede prázdniny svých ratolestí ani představit. Jsou pro ně totiž nejen smysluplným využitím volného času jejich dětí, ale také pro ně znamenají několik dní během prázdnin, kdy se nemusí starat o to, kde bude dítě trávit čas.

Ten den byl relativně pohodový. Patnáctiměsíční Jeník vstával výjimečně pravou napřed a dopoledne probíhalo bez větších „komplikací“. Hráli jsme si, společně uklízeli, pokusila jsem se (tentokrát marně) uvařit manželovi oběd na druhý den. Najednou vidím, že Jeník drží něco v ruce a utíká se schovat nejlépe sto sáhů pod zem.