Právo

Co je to společné jmění manželů?

Společné jmění manželů, které je známo rovněž pod zkratkou SJM, vzniká po uzavření manželství. Spadá do něho veškerý společný majetek, který získali manželé za trvání manželství. Co do SJM nepatří a jak se SJM vypořádá po zániku manželství, se dočtete v tomto článku.

 

{snippet ad5}Lidé si často pletou, co vše patří do společného jmění manželů a pak vznikají zbytečné spory. Do společného jmění manželů nespadá tzv. výlučný majetek:

a) dědictví
b) dary
c) transformovaný majetek – majetek pořízený za svobodna je vyměněn za nový

Majetek se pouze jakoby transformuje (přemění) na jiný – př.prodej starého automobilu a koupě nového – pokud na něj druhý nepřispěje. V tom případě by se majetek spadal do SJM.
d) věci, které slouží osobní potřebě jen jedné osoby – do věcí osobních nemůžeme počítat např. automobil

Dnes lze tyto majetkové vztahy měnit také dohodou. Dohoda mezi manželi musí být formou notářského zápisu. Můžeme tak naše SJM rozšířit či naopak zúžit – např. tam nebude patřit určitá nemovitost.

O společné jmění manželů bychom se měli také společně starat. Při zásadním nakládání se společným majetkem by měli souhlasit oba partneři. Např. prodej domu v SJM, který chce pouze jeden z manželů, je neplatný. To se ale netýká věcí nepatrných, kde stačí svolení pouze jednoho z manželů.

Společné jmění manželů zaniká buď smrtí, prohlášením za mrtvého nebo rozvodem. V případě smrti dochází k vypořádání v rámci řízení o dědictví. Při rozvodu manželství se můžeme setkat se třemi variantami vypořádání společného majetku:

1) Nejjednodušší formou je písemná dohoda, kterou oba manželé sepíší v situaci, že se shodnou bez problémů.

2) V případě, že se nedohodnou, podává se žaloba k soudu. Soud rozhoduje podle zásady 50:50. Ve vypořádání přitom neřeší „vnosy“ neboli výlučný majetek, který nepatří do SJM. Vyrovnávání prostřednictvím soudu bývá velmi složité a pro obě strany nepříjemné. Samotný rozvod se přitom řeší v samostatném řízení o rozvodu manželství.

3) Pokud SJM zanikne (pár se rozvede), ale nedojde k vypořádání majetku, přichází na řadu tzv. „zákonná domněnka“.
Pokud nedojde ve lhůtě tří let od rozvodu manželství k vypořádání u nemovitostí, má se za to, že majetek přechází do podílového spoluvlastnictví v poměru půl na půl.

Věci movité přechází do vlastnictví osoby, která je výlučně užívá. Pokud nikdo takový není, přechází opět do podílového spoluvlastnictví.

Previous ArticleNext Article