Hry, hračky, zábava

Bezpečné hraní bez pláče

1185

Konečně! Dneska to bylo v práci snad nekonečné. Nic zvláštního se nedělo, proto se ručičky na hodinách posunovaly doslova hlemýždím tempem. Cestou z práce musím vymyslet, co rodince uvařím k večeři a suroviny dojít nakoupit. Už aby byl tenhle divný den za mnou a mohla jsem si zalézt s knížkou do postele. Mám rozečtenou detektivku. Doufám, že jí dnes dočtu, protože jsem zvědavá, kdo je vrah.

Cestou z práce míjím hřiště. Chvilku se zastavím, aspoň si promyslím, co budeme večeřet. Děti výskají radostí, největší oblibu u nich získala a houpačka. Dvě holčičky se houpají tak divoce, až za nimi vlají vlasy spletené do copánků.
Když v tom mě doslova zamrazí, menší holčička přecenila své síly a z houpačky vypadla. Chvíli bylo ticho a pak se po celém hřišti rozléhal bolestivý pláč copaté holčičky. Z očí se jí řinuly takové slzy, že jsem nechala úvah o večeři a běžela jí pomoct.

Stěžovala si na bolavou nohu, jinak se zdála být v pořádku. Rozhlédla jsem se okolo sebe a zjistila jsem, že jsem na hřišti jediný dospělý člověk. Což mi holčička vzápětí potvrdí. Rodiče jsou v práci, doma se nudila, proto si šla hrát s ostatními dětmi ven.

Nezbývá mi tedy nic jiného, než zavolat záchranku. Sama holčičku do nemocnice neodnesu, nedokáže na nohu vůbec stoupnout a auto je zaparkované doma před domem. Snažím se totiž razit zdravý životní styl, proto chodím do práce pěšky, stejně to nemám daleko.

Už z dálky slyším houkačku, uklidňuji malou dívkou a slibuji jí, že pojedu do nemocnice s ní. Za chvíli zdravotníci holčičce nohu zafixují a nakládají ji do sanitky. Sice nejsem příbuzná malé pacientky, ale i tak mi dovolí jet s ní do nemocnice.

Cesta trvá ani ne deset minut, celou dobu myslím na to, jestli byla na hřišti bezpečnostní houpačka. Stalo se, není čas na další úvahy. Jsme na příjmu a zdravotní sestra jede s uplakanou dívkou na rentgen.

Mezitím mi stačí ještě říct telefonní číslo domů, informuji tedy o zranění její rodiče, kteří vzápětí přijíždí. Svojí holčičku už ale vidí bez slziček a naštěstí jen se sádrou. Holčička měla štěstí v neštěstí, odnesla to jen výronem v kotníku.
Uf, to byl zase den! Po takovém „vzrůšu“ nemám na detektivku vůbec náladu. Těším se, až sebou praštím do postele a budu spát, spát a spát.

Previous ArticleNext Article