Dospělí lidé

Běžná teplota, zvýšená teplota a horečka

Poslední dny je venku sychravo a nevlídno. Vše přímo vybízí bacily a viry k tomu, aby se nám usadily někde v organizmu a rozpoutaly tam mikroskopickou válku s bílými krvinkami. Jak taková mikro- (makro-)skopická válka probíhá můžeme pocítit na svém těle. Býváme malátní, slabí a po změření teploty spatříme na teploměru různě vysoké hodnoty.

 

Jaký je ale rozdíl mezi běžnou teplotou, zvýšenou teplotou a horečkou ?
Jaká je vůbec normální lidská teplota?
Co to vůbec teplota je a jak ji lze léčit?

Teplota je odpovědí organismu na stav dějící se v našem těle. To znamená, že bílé krvinky jsou v pohotovosti a úspěšně či neúspěšně bojují proti virům a bacilům. Normální tělesná teplota zdravého člověka je přímo závislá na prostředí, v němž je přítomen, obvykle se však pohybuje od 36-37 stupňů Celsia.
(Teplota u miminek může být i vyšší, protože si ještě nedokáží udržet stálou tělesnou teplotu. Mnohdy jsou zabalená v peřinkách a oblečená do dupaček, mívají proto v teplejších dnech teplotu vyšší než 37 stupňů.)

Rozdělujeme ji do několika kategorií:
– normální teplota (36-37 stupňů)
– zvýšená teplota (37-38 stupňů)
– horečka (38-39 stupňů)
– vysoká horečka (39-40 stupňů)

Tělesnou teplotu měříme pomocí několika typů teploměrů

1, klasickou rychloběžkou (u miminek v zadečku) – POZOR odečítáme 0,5 stupňů ihned při měření. Po vytažení rychloběžky stupnice na vzduchu klesá.

2, klasickým rtuťovým teploměremm umístěným v podpaží (u větších dětí a dospělých).

3, indukčním teploměrem (obvykle dětem), což je jen velmi orientační a kolikrát hodně nepřesné.
4, digitálním teploměrem – výsledek bývá někdy nepřesný zejména z důvodu slabých baterií (opět vhodné jak pro děti, tak i pro dospělé).

5, ušním teploměrem, který se řadí k digitálním teploměrům. Je ideální pro rychlé změření teploty (vhodné při měření teploty u ležících pacientů).

6, teploměrem pod jazyk – kde je nutné odečíst 0,3 stupně.

Upozorňuji, že teplota jako taková není nemoc, je jen odpovědí organismu na onemocnění. Nechme tedy svůj obranný systém chvíli pracovat. Vždy se snažme vyléčit příčinu, po níž následně vymizí i příznak. Teplotu je však možné srážet. Zvýšenou teplotu či horečku snižujeme vždy maximálně jen o 1 stupeň. Není žádoucí zvýšenou teplotu srážet za každou cenu, byť by byla jen 37 či 37, 5.

Na snížení teploty můžeme použít jednak zábaly, obklady nebo antipyretika z řad paracetamolů – Paralen, Panadol nebo i ibuprofeny – Brufen sirup, Ibuprofen. Malým i těm větším dětem obecně nepodáváme léky aspirinové řady – Aspirin, Acylpyrin aj. Mnohdy by se měli těmto lékům vyhnout také dospělí trpící na krvácivé projevy, poruchy sliznice nebo žaludku.
Vždy po podání léku či zábalu počkáme alespoň hodinu a znovu přeměřujeme.
Člověk mající teplotu by měl být v klidu, podáváme mu zvýšené množství vlažných tekutin, nenutíme ho do jídla. U dětí toto platí dvojnásob. U kojenců lze kromě zvýšené nabídky mléka podávat i po lžičkách vlažnou převařenou vodu nebo čaj. Po třech dnech neklesající zvýšené teploty je třeba navštívit lékaře.

Pozor na léky typu Modafen, Nurofen (tyto léky patří do skupiny pseudoefedrinů), které úspěšně léčí příznak, avšak NIKOLIV jeho příčinu. Nemoci se nezbavíte, navíc jste tzv. bacilonosič a úspěšně předáváte bacily a viry dál. Při léčbě nezapomínejte na přísun vitamínů (hlavně C) a další podpůrné prostředky, které vám mohou pomoci.

Previous ArticleNext Article